Otevíračka RB bikeparku Monínec

Autor: Ice, vydáno: 11.5.2010

Žil byl jeden pán ve městě bratra Žižky, v Táboře. Jednoho dne, když na svém odpruženém oři projížděl krajinou Jetřichovic, plodný nápad mu bleskl hlavou a hřmot myšlenky zaduněl i v hlavách jeho věrných bratří. Slovo dalo slovo, byrokrati otřeli pot z čel… mnoho stromů padlo na papír, aby se z lyžařského centra Monínec mohl stát někdy bikepark.

Když na podzim táborský pán zavelel směr Monínec na testovací jízdy, nechyběl jsem, přestože počasí nepřálo a brzký přísun sněhu dal zabrat všem bikerům i wapce před odjezdem.

Jaké galeje si museli prožit všichni brigádníci pod bičem hlavních otrokářů jsem si taktéž vyzkoušel. Věřte, že když se z překážejících 20cm kamene vyvrbí statný přesmetrákový jedinec, rána biče v každém z nás protne vzduch a za pomoci ocelových pák a rukou některých z nás, i skála povolí. A když jsou už ruce málo, na pomoc dorazil i v bagru pán.

Osmého dne května pán Tábora opět velí na Monínec a obtěžkán kamerkou, foťákem a kolem s Dr.zHor-em mačkáme slabiny našeho dieselového plechového oře VW Caddy. Monínec (i Liberec) je 100km, cesta výborně značená, cedule všude.

Na parkovišti se v rohu krčí desítka aut, jejich posádka v rytmu les-lano-les-lano-(pivo). Celodenní letenka za 250Kč + 100Kč zálohy na čipovou kartu je přijatelná cena, co ovšem přijatelné nebylo byla rychlost lanovky a háky na kolo jen na každé třetí sedačce, bohužel výrobce zakazuje vyšší četnost a představa na takový provoz při 3DH cupu mi nahání husinu.

Video z tratí už bylo na 72lebek.cz, tak jen dodám, že pokud chtěli udělat variantu pro děti a turisty, měli by mít slušné freeridové ambice a pokud si snad někdo myslel, že je to až moc rovné, měl by se na vlastní gumy přesvědčit, že zadarmo to skutečně není. To bohužel potvrdil i jeden z nás, když hned první jízdu na prvním hupu do lesa nechal kotník takovým stylem, že si zavolal žlutý s majáčkem. Zpátky už ho přivezli o berlích a haxnou v sádře (viz video) :-D
Další ho následovali, ale už bez újmy na zdraví.

Podmáčený povrch během dne vysychal, ale i tak se vyjížděli místy koleje až na kořeny, které naučili něco o adhezi nejednoho sjezdaře. Když už na louce bylo sucho, odkloněné zatáčky také změnily svou krásu a jednu z nich jsem zavřel natolik, že už ji nikdo nikdy neotevře. Řidítka jsem opřel o trávu a já pokračoval ve směru jízdy pěšky, vystřihl poklonu, za což mě všichni na lanovce odměnili potleskem. Krom pytle srandy jsem natrhnul i kalhoty, v nichž jsem čekal slejvák, který hlásili, ale nepřišel.

Jestli nás ráno bylo přes dvacet, odpoledne, kdy jsem fotil, zbyla asi polovička a i ta postupně opadala na lavičky na terase a u pivka se řešili kola i představy o bikeparcích, jako je ten, na němž jsme společně strávili krásný slunečný den. Schwára nalákal i na Kramolín, kde se plánují velký věci, na české poměry dost výjimečný využití celého kopce nad Lipnem, z obou stran!

Zpět k bikeparku: je na něm ještě hodně práce a všichni to ví. Co jsem zaslechl tak ani provozovatelé nemají na růžích ustláno a čeká je asi další byrokratické kolečko. Držme palce! Do 3DH cupu 17.7. to bude chtít ještě poladit nebo dost žlutých i černých aut, černých pytlů, protože kamenné pole neodpustí nikomu nic. Budou dirty, možná i lavice, snad i víc skoků na spodní části, ale to až vše vyschne, jinak tatrovky nemají šanci. Akutní nedostatek hlíny se jinak než dovozem vyřešit nedá. Velké díky patří všem, co přidali ruku k dílu, jinak by svah zůstal svahem a turisti neměli na koho valit oči.

Galerka na http://big5bike.rajce.idnes.cz/Moninec8-5-010/

Technické info: Monínec se nachází na rozhraní Středočeského a Jihočeského kraje 80 km od Prahy a 25 km od Tábora, 4 km jižně od Sedlce-Prčice. Další informace o areálu naleznete na webu www.moninec.cz.

Text a foto: Ice