Dlouhodobý test: Cannondale Jekyll 4 2015 zhodnocení

Autor: ZR, vydáno: 24.12.2014

Znojemská Raketa Ríša Sýkora letos objížděl endurová klání na novém Cannondale Jekyll 4. Jeho představení jste si mohli přečíst zde. V tomto článku se podíváme na to jak mu Jekyll sloužil.

Moje letošní sezóna byla dosti ovlivněna poraněním palce na pravé ruce při tréninku na Megavalanche ve Alpe d'Huez a  následnou operací, z čehož vyplynuly dva měsíce bez kola. I přesto jsem toho nakonec objel docela dost.

Cannondale Jekyll v akci v rámci české Enduroserie

Jekylla jsem obdržel někdy v půli května a v podstatě hned na první ježdění jsem ho vzal do bikeparku Lac Blanc ve francouzském Alsasku. Lac Blanc je relativně malé středisko, které ale disponuje šesti tratěmi s obtížnostmi od nejlehčí, kam můžete vzít klidně i přítelkyni, až po dost těžkou sjezdovou, kde už nějaký ten jezdecký skill bude zapotřebí. Jekyll se zde projevil jako opravdový univerzál, kdy s ním nebyl, po přezutí na sjezdové gumy s butylem, problém hrdě jezdit i na DH trati. Nicméně nejlépe jsem se na něm cítil na místním skákavějším freeridu, který není tolik rozbitý jako sjezd. Na této trati bylo velice dobře poznat, že 27,5" kola líp jedou, v rovnějších úsecích jsem i bez šlapání sjížděl ostatní s 26" koly. Jekyll mě velice pěkně překvapil i na skocích, kolo šlo úplně perfektně do vzduchu.

ZR kromě závodů na českém území, kde se mu příliš nedařilo, úspěšně reprezentoval v zahraničí – Enduro de Giromagny 3. místo v elitě

Nevýhodou na nejlacinějším sériovém modelu je trojpřevodník s absencí napínáku. Na první pojezd jsem si narychlo vyrobil napínák z hrdla od PET láhve. Na další ježdění jsem už pořídil kliky SRAM S1400 AM a laboroval, zda jsou lepší dva převodníky se spodní kladkou od MRP či nepadací jednopřevodník s horním vodítkem. Nakonec jsem zvolil jednopřevodník od Wolf Tooth Components s 32 zuby. Na závodní použití asi ideální, ale pokud jste jen na vyjížďce někde v horách, může vás nedostatek převodů limitovat. Na kazetě totiž nevozím velký pastorek jak je dnes v módě, protože si myslím, že při dotažení dorazového šroubu na přehazovačce, jak použití 42 zubového pastorku vyžaduje, prostě šaltr neřadí spolehlivě.

Oproti sériovce jsem na kolo přidal ještě teleskopickou sedlovku RockShox Reverb s vnitřním vedením. Bez tele sedlovky by se nedalo snad ani mluvit o endurovém závoďáku. Zapotřebí bylo i vyměnit řidítka, protože origo Cannondale C3 mají jen 74 cm a já jsem byl z minulé sezóny zvyklý na delší, tak na kolo šly Procraft Pro se šířkou 780 milimetrů. No a nakonec Jekyll ještě dostal nová kola od E.13, aby se ještě trochu srazila jeho hmotnost. Sériovka váží 15,6 kg, můj Jekyll po úpravách, mezi kterými bylo i použití pneu Maxxis High Roller 2 o šíři 2,4 s EXO protection, vážil 14,9 kg. Gumy Maxxis HR 2 jsem vozil už v minulé sezóně, a tak letos to byla jasná volba. Na většině povrchů byly super, jen na mokrých kořenech by to chtělo směs Super Tacky, která by snad měla být již příští rok k dispozici i v rozměru 27,5".

Dle ZR je Cannondale Jekyll jedno z nejlepších závodních enduro kol na trhu

Mého Jekylla jsem ladil vyloženě na závodění, čímž myslím hlavně z kopce dolů, takže se sjezdovými gumami se do kopce jelo dost těžko, zde jsem docela ocenil možnost přepnout páčkou na řidítkách tlumič FOX Dyad RT2 do stoupacího „elevation“ módu, kdy dochází ke snížení zdvihu ze 160 mm na 95 mm. Kolo se pak méně houpe a i posed jezdce je při menším SAGu lepší. Někdo by se mohl tahového tlumiče FOX Dyad obávat, ale musím říct, že jsem ho nafoukal podle tabulky, otočil nastavením odskoku tolikrát kolikrát bylo napsáno v manuálu a jezdil celý rok bez jakéhokoliv problému.

První jízda po zranění

Nejlíp se s Jekyllem jezdily spíše sjezdové RZ jako třeba tratě v Koutech, tam je kolo ve svém živlu, delší zadní stavba jej dělá klidným v hodně rozbitých pasážích, ale kupodivu není příliš líné ani v zatáčkách. Kupříkladu klopenky se s ním řežou naprosto famózně. Zvyknout jsem na něj musel jen ve switchbackách, kde byl nový Jekyll oproti modelu s 26" koly, který jsem jezdil loni, trochu neohrabaný. Nicméně když jsem si zažil, že to tam prostě musím narvat víc silou, tak byly i switchbacky (zatáčky o 180 stupňů pozn. red.) v poho.

Kromě oficiálních akcí se ZR zúčastnil i ilegálních enduro závodů Nakakat.

Letos jsem nakonec objel 7 závodů, většina z nich byla na blátě, takže kolo dostávalo docela zabrat. Za tuto dobu na Jekyllovi „odešly“ jen ložiska v oversize šlapacím středu BB30. Stejný problém jsem měl i na minulém modelu. Po výměně za nová, kvalitnější, se již nepříjemný praskavý zvuk nevyskytl. Ještě jsem také při pádu vyrval hadičku z páčky ovládání tele sedlovky, asi by pro příště bylo lepší pořídit sedlovku s pravou páčkou, kterou bych nainstaloval doleva zespodu, aby nebyla tak na ráně. Tyto dvě opravy byly jediné během celé sezóny.

Na Ještědu v bikeparku je Jekyll jako doma

Jsem přesvědčen, že Cannondale Jekyll je v tuto chvíli jedním z nejlepších závodních enduro kol na trhu. Ve srovnání s GT Sanction, které je vlastně zmenšené GT Fury, možná trochu pokulhává v těch nejsjezdovějších pasážích, ale zase je více univerzální. To bylo vidět kupříkladu v letošním EWS, kdy jezdci GT Factory Racing používali Sanction na závodech, kde to bylo hodně z kopce a GT Force na šlapavějších podnicích, kdežto závodníkům Cannondale OverMountain stačil na vše jen jeden stroj a tím byl Cannondale Jekyll.

S cenou 79 999,– Kč se Jekyll pohybuje v podstatě tam kde konkurence. Pokud budu mít možnost jezdit na tomto kole i v následující sezóně určitě ji využiji.