Test: Gimbal Z1 Rider - stabilizátor vaší kamery

Autor: Jenda Vašák, kategorie: Test, vydáno: 21.10.2015

Máš dost roztřepaných videí? Pak nezbývá než využít stabilizaci, ať již softwarovou nebo hardwarovou. My se dnes podrobněji podíváme s Jendou Vašákem na druhou variantu, na zařízení nazvané gimbal. Konkrétně na Gimbal Z1 Rider.

České pojmenování pro gimbal je Kardanův závěs – jedná se o uložení, které umožňuje zavěšenému přístroji volný pohyb ve všech třech osách.

Úvodem bych chtěl krátce popsat, jak jsem se k samotnému testu dostal. Jsem mtb jezdec, kdy se pokoušíme spolu s kamarády občas sestříhat nějaké hýbací obrázky, tak aby nám po našem ježdění zůstala krom odřenin nějaká památka.

Vlastním cca 3 roky goPro 3 black a točím povětšinou z chestu – čti hrudního popruhu a z tyčky z ruky.

Ten kdo měl někdy goPro v ruce a pokoušel se něco natočit, tak ví, že občas je potřeba střihnout záběr jinak než jste původně zamýšleli, z důvodu roztřeseného obrazu. GoPro jako takové sice zvládá točit i přes otřesy docela dobře, ale ještě lépe to zvládá za pomocí dodané stabilizace.

Kamarád mne poprosil, zda bych nemohl vyzkoušet gimbal Z1 Rider. Jedná se o gyroskopický stabilizátor obrazu, do kterého upnete svou goPro kamerku, nebo evt. kamerku jiného výrobce.

Vše potřebné dostanete zabalené v papírové krabičce, kde si v měkké výplni hoví váš gimbal.

Celkové provedení je velmi kvalitní, jediné co bych vytknul je relativně stroze napsaný návod, a tak je potřeba si jednotlivé módy proklikat a vyzkoušet, co se kdy děje. Sestavení a spuštění gimbalu je otázkou asi jedné minuty, kdy se kamerka upíná do gimbalu bez ochraného obalu. Gimbal má klasickou koncovku, která se kamarádí s veškerým goPro příslušenstvím, takže se nabízí skutečně široká možnost umístění a montáže. Musíte mít však na paměti, že vaše kamera je vystavena všem povětrnostním vlivům bez ochrany.

Funkce:
Gimbal zvládá stabilizaci ve 3 osách. Jednotlivé módy se přepínají na rukojeti ovládání.
Na rukojeti najedeme celkem 4 knoflíky. Tři jsou pospolu, kdy levý z trojice je na přepínání módů a dva jsou na regulaci kamery – naklonění (pravá-levá) nebo rotace (nahoru dolů)

1. Heading and pitch following mode – signalizace – bliká rychle
Gimbal má zamknutou rotaci a tak sleduje otáčení a pohyb ruky
regulace kamery – naklonění (pravá-levá)

2. Heading following mode – signalize bliká pomalu
Gimbal má zamknutou rotaci jako v předchozím módu a navíc je zamknuté i otáčení
Tedy sleduje pouze pohyb ruky
regulace kamery – rotace (nahoru dolů)

3. Locking mode – signalizace svítí stále
Gimbal je zastavený v pozici, kdy jste přepli na tento mód, tedy drží původní směr rotaci
regulace kamery – naklonění (pravá-levá)

Určení nebo rozčlenění jednotlivých funkcí závisí na tom, co chcete natáčet a jaký je váš záměr – tedy co chcete udržet v záběru, zda chcete sledovat pohyb, používat gimbal jako slider atp. Nechtěl bych se proto pouštět do striktního rozdělení, že mód 1 je vhodný pouze na akční záběr nebo na narozeninovou­ párty.

To jak samotný gimbal funguje lze nejlépe vidět na přiloženém videu. Možnosti nastavení a jednotlivé funkce mne překvapili svoji jednoduchostí a použitelností, kdy tak po 10 minutách s gimbalem v ruce, víte přesně co udělat.

Stabilizace funguje na výbornou.

Výdrž na jedno nabití je tak 3–5 hodin, dle náročnosti použití. Dokonce gimbal můžete využít jako dobíjecí stanici pro vaši kameru, samozřejmě je to pak vykoupeno výrazně menší dobou výdrže. Nabíječka je součástí balení. Celková váha gimbalu s ovládáním je 390 gramů.

Gimbal jsem využíval převážně na točení z ruky, je možné jej samozřejmě použít i pro natáčení třeba z hrudního pásu nebo řidítek, jistě tím docílíte skvělých stabilizovaných záběrů, tam kde jiní budou mít jen roztřesená videa. Díky tomu se dá vytvořit opravdu komplexní video z jízdy i mimo ní a bude to vypadat skoro jako profesionální po­čin.

Jediné, na co bych upozornil, je zvuk který kamera zaznamenává. Stabilizace gimbalu probíhá přes cívky a v kamerce lze lehce slyšet jejich pískání, které je ale o mnoho lepší než klepání obalu, pokud se snažíte točit pouze z držáku. Osobně bych toto jako problém neviděl, protože stejně skoro všichni do videa dají nějakou hudbu a originální zvuk nepoužívají. Video je se zvukem a tak může každý posoudit – klepání bez stabilizace vs. pískání při stabilizaci za pomocí gimbalu.

Alternativou ke gimbalu je steadicam, ten plní stejnou funkci a také i systém uložení je shodný. Jedná se tedy plně mechanickou obdobu gimbalu. Zásadní rozdíl je v jednoduchosti použití, u steadicamu celý výsledek stojí a padá na vyvážení, když vyměníš kameru musíš znovu steadicam vyvážit. Vyvažování u gimbalu odpadá, respektive má jej na starosti elektronika a uživatel jej vůbec neřeší. Dalším rozdílem je velikost, gimbal je ve srovnání s steadicamem výrazně menší. A další výhodou jsou režimy, ty u mechanického steadicamem nemáte. V čem ale steadicam vyhrává na plné čáře je cena, u provedení určených pro amatérské použití se pohybujete na cca pětinové částce.

Gimbal do testu zapůjčil web www.bezdoteku.cz, který ho nyní nabízí za cenu těsně pod deset tisíc Kč.