Report: Kule si dává Kafíčkovy specility

Autor: Kule, vydáno: 17.11.2016

Když se řekne kafíčko, většině lidí se vybaví jeden z ranních rituálů. Když to ale řekneš v bajkerským gangu, všem se okamžitě vybaví Kafíčko s velkým K, bláznivej dědek na drahým kole, kterej na něm zvládne stejný věci, jako lidi i o generaci mladší. A kde trénuje se nám rozhodl představit všem hromadně, uspořádáním endůro závodu na svých domácích trailech. A možná to neměl dělat, protože teď tam budeš mít kámo imrvére full house. Ty traily totiž stojí víc než za to.

Původně se mělo jet víkend po státním svátku, ale já sem vehementně loboval, například prostřednictvím tohoto serveru, aby to posunul. To se nakonec podařilo a mimochodem to nebyl vůbec špatnej tah, protože nedělní podmínky, mráz a sluníčko, tomu daly uplně jiný grády. Jedinej problém už byl teda jenom to, že mě v pátek před odjezdem začal chytat krku bol a kašlátor a protože varianta, že se omluvím kvůli ňáké trapné nemoci (že, Bárte?) nepřipadala v úvahu, na řadu přišly čaje, coldrexy a poťák u hokeja doma.

Moc to nepomohlo, takže ráno nabíhám na sraz ve stylu teplo-zima-teplo-zima. Cajky do rozhrkané Astry, kola na střechu, z čehož mám dycky radost a už to metem, kvůli absenci známky, po staré směr Velmez. Těsně před cílem potkáváme Kojakův obytňák a Šímův vyplesklej výraz z vokýnka spolujezdca je jasnej signál, že to zas bylo včera velký… a den předtím taky.

Základna je srub s kamnama, což se v tomdle počasí celkem hodí, ňáký buchty, čaj a kafíčka, který pro nás chystá hodná paní ex-Kafíčková, takže ladíme formu malou slivovičkou a pomalu se chystáme na celodenní vyjížďku. Začínáme dvěma „urban“ trailama. První od rozhledny nad dálnicou, kde po asi 30 metrech jízdy odstupuje jeden z členů naší výpravy elegantním „skoro-fróněm“ na rypák. Druhej trail je z opačný strany mostu, končí dropovacím korytem, kterýmu se v těchto podmínkách vyhnem a přes město se vracíme směr okolí srubu. Šíma dostává přezdívku Mc Fatigue, protože usíná kdekoliv to de, třeba na kole opřenej o semafor, takže dáváme pauzu na kafe před Kaufecem. Lidi na nás dívaj docela divně, asi nechápou, já zas nechápu, že potkám tak čtyři v ohozu alá revizor… asi ňáký místní štýlko.

Teď už ale najíždíme trasu zítřejšího závodu, první dvě začínají ze stejnýho brdku, každá jiným směrem. Výživný technický úseky různě pospojovaný končí v první vracečkama přes šutry, ve druhé zabahněným korytem a dropíkem. Je čas na zastávku na základně a obědovej guláš, bez piva, takže ho pak cejtíš ještě ňákou dobu. Po krátké pauze mizíme dojet zbylý 3 traily plus noční, kterej mezitím Kafíčko tuní svíčkama.

Trojka tě opět rozmanitou technikou dotáhne ke zříceníně, odkud spadneš po prudkým svahu se zatáčkou!(že?) na cestu a šmatlem nahoru. Další je na řadě nejdelší trail, po ne uplně krátkým úvodu následuje spousta trialu v korytu, pro mě velký utrpení, když už si přeju konec, tak pokračujem do další části. Taky tu potkáváme lehce domotaný káně, samozřejmě rada nešahej na něj nefunguje, takže se jede fotosešn s kánětem na ruce a pak můžem pokračovat do části, která se pojede znovu i jako konec pětky. Většinou mám problém si z jednoho projetí trail pořádně pamatovat, tendle ale budu, protože je dost jasný, že tady zejtra vyflusnu plíce.

Poslední začíná ze stejnýho fleku jako ta noční, po jejímž konci tlačíme nahoru, takže logicky za posledního světla sjedem i její začátek a vrátíme se hore. Pětka tě po pár zatáčkách dotáhne na dropík na louce a pak doprava do lesa na utáhlý vracečky, který tě plivnou na již zmiňovanej konec koryta.

Volné AM/EM/XC kraťasy s odnímatelnou vložkou Maňana Wear

Následuje pit stop, namašlit lampy, usušit hadry a počkat na tmu. Někteří to zbaběle balí a nechají si dát čas nejpomalejšího, odvážnější část tlačí na start mezitím, co Kafe zapaluje svíčky. Nahoře je nálada výborná, úroveň humoru vysoká, takže když les hoří, nic nebrání tomu to odpálit. Já startuju se svým fungl novým čajna světlem na rodlách, bohužel tím pádem nevidím za kameny, který se sjíždí, příště by to chtělo na blembák. I tak zážitek supr, teď už je ale čas to zapíchnout a vydat se někam na kuželky.

V Kaufecu berem Mediumka se zastávkou na náměstí, kde trefujem supr reštiku na gáblík s točeným Brnem… konečně slušnej podnik. Pár jich tam pošlem na oslavu Šímovi publicity na Primě, zbytek doladíme kuželkama na srubu.

Ráno jak když rožneš se nahrnou dovnitř lidi, takže budíček slušnej. Dávám se dokupy ňákým kafem a chálkou, výsadek je celkem rychlej, protože už před desátou se startuje první štreka. Na lehce namrzlým podkladu to krásně drží, všechno odsejpá, takže než se vzpamatujem, už se drápem společně s kološupákama na trojku. Ti lamentujou nad krácením tratí na Klínech, že oni jezdí dycky na poctivku, aby nám vzápětí předvedli finiš ze stráně kolmo dolů bez ňákýho zbytečnýho zatáčení. Tohle samozřejmě nemůžu nechat bez komentáře, takže když se k tomu dostatečně vyjádřím, hrknu tyčku a fičák na 4ku, které už se nemůžu dočkat.

Samozřejmě to ku**ím kde to de, nečekaně, v korytě pouštím Tomáše, kterýmu tohle maximálně vyhovuje, ve finiši sebou jenom mlasknu do trávy, totál ko. Dojíždí Jerome, kerej si uplivnul do integrály, cpe do sebe gluten free šimpanza od miláčka, když se konečně vzpamatujem, je čas dojet na poslední štych. Tam se těším, vracečky mě celkem dou, finiš korytem, kde si trochu popoběhnu, vypadá to rychlejší a máme hotovošť.

Teda skoro, protože nás ještě čeká zbytek v kastlu, gulášek a vyhlášení. Borci, co počítaj časy růčo z kartiček, ve mě moc důvěry nevzbuzují, první místo bere Kojak, druhej kološupák, co „si to nikdy nezkracuje“ a třetí sem já. Mně se to ale nezdá, porovnám čas s Tomášem, kerej mě zaříz na 4ce a du to reklamovat. Nejsem ale jedinej, takže po chvíli zmatků kde se stala chyba dostávám pár nadávek, proč sem se v tom musel šťourat a jiné, Kafíčko je nasranej, pan Volejník se dožaduje opakování ceremoniálu, ale to už se půlka lidí rozutekla směr domašov.

Každopádně o výsledek až tak moc nešlo, důležitá byla víkendová bajkovačka na supr trejlech a klasika to kolem, takže za mě palec hore a příští rok, s možná ňákým lepším systémem měření, doufám bude druhý kolo.



Foto: Michal Hoffmann

Podobné články

Komentáře

Publikovat jako anonymní uživatel - přihlášení, registrace

anonymní uživatel Martina (ssspirala [zavinac] gmail.com) 28.11.2016 v 5:44

Bezva report! A tati jsi nej, fandím :)

anonymní uživatel MR 17.11.2016 v 23:58

Diky za skvelou nedeli !!!

anonymní uživatel Mates TPC (mates77 [zavinac] seznam.cz) 17.11.2016 v 12:55

Kafíčko: buď v klidu, byl to první ročník, organizační chyby jsou povolený. Mě to klaplo na 100% snad až 3. ročník.
A pozvánka na illegal je privilegium, takže pokud by měl někdo s něčím problém, příště ji prostě nedostane nebo ji může ignorovat a zůstat doma, ne?!
A omlouvám se za neúčast, mám to nějaký hektický...

anonymní uživatel Kamil (krokous76 [zavinac] gmail.com) 17.11.2016 v 12:51

Super čtení! Díky, moc jsem se pobavil. Hlavně ty lidi ve vohozu ala revizor. To víš to je parta pomocníků co nám normálně kontroluje černý pasažéry na coffee trailech :-) aji to káně, to je záložník.

anonymní uživatel Jura 17.11.2016 v 10:32

Ty jo, to enduro je koukám už zábava víceméně pro dědky...

anonymní uživatel Kafičko (jirkabike [zavinac] gmail.com) 16.11.2016 v 22:23

Ano to dojebaný sčítání časů mě štve doteď.Co už teď,klukům sem se omluvil,dneska postupně dávám do události v apce znova přepočítaný časy ale teď už to nezachráním i když všichni tvrdili že si přijeli hlavně zajezdit.