TopRide.eu

Test: Marin Attack Trail Pro - podařený bajk z Kalifornie

Autor: Čert, vydáno: 12.12.2016

Mým posledním Kirchbergovým testovacím kolem byla trochu prosluněné Kalifornie v podobě Marinu.

Attack Trail je to nejsjezdovější, co Marin nabízí. To ale neznamená, že by se jednalo o kdovíjaký sjezďák. Vlastně úplně naopak, AT má sice 150mm zdvihu, jinak je ale geometrie docela trailová a hlavně šíleně krátká. A já nemám krátké kola zrovna dvakrát v lásce. ALE!

Attack Trail, totiž definují dvě věci. Mega krátký předek (Reach 412mm v Mku, to je fakt spíš BMXko než enduro) a virtuální zadní stavba označená Quad 3. Tenhle systém virtuálu je naladěný tak, aby nebyl kdovíjak super citlivý, ale spíš hodně progresivní a trochu tupější za začátku. Tím pádem je Marin hodně rychlý a hodně „responsive“, volně přeloženo, celou dobu víte, po čem jedete. Kombinace krátkého tuhého rámu s poměrně krátkou (435mm) a tuhou zadní stavbou, která není zbytečně citlivá a je progresivní až za roh, dohromady z nějakého důvodu strašně funguje.

Jasně, na sjezdové závody na obří kopec kde se jezdí super rychle a v hodně rozbitém terénu, bych si tohle kolo nevzal. Sjezdovosti nepomáhá ani na dnešní poměry vzpřímený hlavový úhel 66,5 stupně. Ani ve výjezdech to na takhle krátkém kalifornském kole není žádná Amerika.

O to zvláštnější bylo, jak dobře se mi na něm jezdilo všude jinde než v DH a výjezdových pasážích. V místech, kde nebylo potřeba precizně volit stopu abych hned nelehnul a kde bylo možné si s kolem trochu hrát. Celý koncept kola mě totiž vyloženě nutil jet o hodně jinak, než jsem zvyklý. Můj standardní jízdní projev „naser to tam, drž to a když, to zpomalí, šlapej a zkus to občas odpálit odněkud někam abys zrychlil“ se s Attack Trailem změnil na „zkus trochu víc přemýšlet, neboj se nacpat tohle kolo i do hodně zavřených zatáček a hlavně, pořád všechno přeskakuj“.

Volné AM/EM/XC kraťasy s odnímatelnou vložkou Maňana Wear

Marin totiž patří do vzduchu a do ruky agresivnímu jezdci, který si rád hraje s trailem i s kolem. Pokud se k němu chováte tak, jak si o to geometrie i naladění zadní stavby říká, nějakým zázračným způsobem zapomenete, že sedíte na kole, jehož geometrii bych normálně označil jako „zastaralá“. Každý kořen je potenciální odpal, každá hromad hlíny je dvoják, každá klopka je jak kdybyste byli tlustý dítě v cukrárně, protože najednou máte možnost projet sebeblbější zatáčku milionem způsobů. Lví podíl má na mém nadšení určitě i osazení. To „Pro“ v názvu znamená „fakt vysoká specka“ – Eagle, nejvyšší Pike, nejvyšší Monarch plus, kola No Tubes, výborné pláště WTB Vigilante a Breakout, co podržely i v největším mokru a v neposlední řadě úplně skvěle padnoucí řídítka Deity Mohawk carbon. Plastové řídítka široké 787 mm jsou přesně akorát široké, tuhé a pohlcující vibrace. Doopravdy mě mrzí, že Deity nemá českého dovozce. Tyhle klacky za to stojí!

Marin Attack Trail vrací do ježdění na kole ohromný kus zábavy a mě osobně připomněl, že občas není špatný zkusit nasednout na kolo s trochu jiným plánem, než jenom sjet trail bez chyb a co nejrychleji. Občas to totiž zkusit „tam nasrat“ nemusí být tou nejzábavnější cestou. Na tohle se samozřejmě musí sejít vhodné kolo, vhodný trail a vhodný jezdec ve vhodné náladě. Když se ale tohle kouzlo stane, najednou se prostě bavíte jízdou a životem. I přes to, že to občas docela zadrncá a občas je potřeba trochu víc brzdit a nejenom „to držet“.

Á propos jezdec, Attack Trail má na svého pilot docela vysoké nároky, už dlouho se mi při testování nestalo, že bych při svém ježdění (neřekl bych, že jezdím extra kudlu) takhle často pociťoval limity kola, co se stability týče. Marin se prostě hodně plaší, je s ním sice zábava, každému bych ho ale nedoporučil, šance, že se vám rozjede a vytřese vás v první zatáčce je poměrně vysoká. Samozřejmě, pokud budete na tomhle kole drndat na pomalejších technických nebo rychlých, ale hladkých trailech, bude z něj lepší společník, než jakým je Ovčáček svému chlebodárci.

Tohle kolo je jiné. V tom nejlepším slova smyslu jaký si dokážete představit. Určitě neříkám, abyste si ho letěli koupit, ale spíš bych apeloval na všechny, kteří ze svého seznamu „budoucích kol“ vymažou kolo jenom proto, že na papíře je „moc krátké“. Protože občas se stane, že i kolo, který je vlastně soubor „slabin“, dá dohromady jeden z nejlepších celků, co jste kdy jeli. Minimálně Marin Attack Trail Pro to dokáže. Jeho nároky na jezdce ale nejsou malé.

Původně jsem chtěl v dovětku říct, že je škoda, že pro rok 2017 neprošly inovací všechny rámy. Hliníkové Attack Traily jsou pro příští rok totiž výrazně delší a ještě položenější (Reach v M 440mm a hlava 66 stupňů) čímž se z nich stalo klasické závodní enduro, které jezdí kluci z jejich EWS týmu. Karbonové Pro má ale osobnost. Není to jenom nafouklý trailbike, je to oldschool připomínka dob, kdy se na kole spíš blblo, než závodilo.

Podobné články

Komentáře

Publikovat jako anonymní uživatel - přihlášení, registrace

anonymní uživatel bok 15.12.2016 v 2:37

Jondy: že je přední trojúhelník (asi hlavně horní rámová trubka) snad z gumy, přišlo mi to jak jezdit na pendreku a když jsem viděl cenu toho kompletu, fuj, koukam, že ten ram předělali, já zkoušel tohle www.funbiketeam.de/...

anonymní uživatel Jondy (mertini.baby [zavinac] seznam.cz) 14.12.2016 v 10:38

Bok: U toho rotwildu to myslíš tak, že se hodně kroutí?

anonymní uživatel Štika 14.12.2016 v 9:49

Přesně,enduro stajl je tu pro mě patnáct let a stopky a rychlé kola tam nikdy nepatřily.

anonymní uživatel bok 14.12.2016 v 9:34

vypadá, že by stál za zkoušku. tady se ještě hejká nad 27,5? marketing vám necpe, že vaše starý kolo stojí za prd, jen že výrobci nespěj. btw ten rotwild zmíněnej níž, chodí snad líp od hlavy po patky chodí do stran, než do zdvihu :)

anonymní uživatel vale 46 12.12.2016 v 18:19

To kolo tě uvezlo? Tak 15kg dole by prospělo.

anonymní uživatel Pedro Sanchez 12.12.2016 v 18:04

moc hezky barvicky na tom kole

anonymní uživatel sandwolf 12.12.2016 v 17:50

na tomhle by mohla bejt vcelku sranda

anonymní uživatel lobo 12.12.2016 v 16:25

by me taky zajialo co zobe cert :)))
posli cislo na delera pls.
Jinak kolo pekny!

anonymní uživatel Jondy (mertini.baby [zavinac] seznam.cz) 12.12.2016 v 15:43

Tyvole, ty máš lejtka. :D
Jinak přesně takovýhle kolo by mě bavilo.
Teď jsem poskládal rotwild r.x1 se 170mm vidlicí a je to naprosto hravá pecka, ikdyž už "zastaralá geo".

anonymní uživatel sf (sf [zavinac] sf) 12.12.2016 v 12:24

dufam ze sa doba kratsich stavieb zase coskoro vrati, a ona sa urcite vrati. lebo s takymi bajkami je proste naozaj omnoho viac zabavy a ja mam take bajky naozaj moc rad.

profilová fotka pavlos 12.12.2016 v 10:36

lk: Na tom mi přijde hlavně smutný to, jak tahle mediální vlna "enduro racing" směřuje celou branži špatným směrem. Když marketingy výrobců stvořili výraz "enduro", bylo to celkem fajn, další vynález "27,5" už byl trochu spornej, ale diskuzi o něm smetla vlna"enduro racing", protože kdo nejde 27,5 nebo rovnou 29, a nemá reach 450, tak má úplně špatný kolo, na kterým se prostě nedá jezdit, a bezpodmínečně musí ihned koupit nový:) PS: já svýho Marina jezdím na 26kolech a to je teprve v zatáčkách pecka...

anonymní uživatel lk 12.12.2016 v 8:38

Kolo vypada hodne hezky, jen me prekvapuje, ze tolik lidi se porad hlasi prave k tomu stylu "naser to tam, drz plnej, a kdyz to zpomali, dupej at zrychlis, atd.". Pokud mi nejde o nabrani nejake vteriny, a jdu se jentak projet na biku, myslim si, ze by to hlavne melo byt o zabavnosti, premejleni, naskoceni kazdy maly boule,pumpovani pro zrychleni, manualy, drifty a ject tak proste pro zabavu a ve svym osobitym stylu nez jen porad "srat to bezlave tam a držet plnej".