Michal Prokop s partou jezdil ve Finale Ligure

Autor: Michal Prokop, vydáno: 23.1.2017

Letošní zima bajkování u nás úplně nepřeje, takže pokud chceš být vyježděný už před sezónou, tak musíš někam do tepla. Michal Prokop s partou zvolili Finale Ligure a jak to tam vypadalo, co jezdili a jak se jim tam líbilo se dozvíš v Michalově reportu.
O Finale Ligure jako svoji zimní bajkovou tréninkovou destinaci se Michal zmínil již v rozhovoru z minulého týdne Rozhovor: Michal Prokop o Blinduro a sezóně. A konec loňského roku tamtéž strávil i Roman Vacek, více se dozvíš v jeho reportu Vánoční finále ve Finale Ligure.

Plán na leden byl jasný – Finale Ligure. Jo, zase do Finale. Vlastně tam jsem každý měsíc alespoň na tři, čtyři dny. Každý těď řeší watty, tepy, nastoupané metry, ale mě poslední dobou spíš zajímá, kolik mám na downhillováno.
Termín se klasicky ladil podle počasí. Norové hlásili celkem pěkně na druhý lednový týden, takže jen stačilo napsat Irene, ať nám zabookuje apartmán pro pět lidí a mohlo se jet.

Jedeme v top sestavě, masters eliťáci Honza Truhlář, Tomáš Vopálenský, super hobík Božan Mitkov, moje maličkost a nemocného Kraba zastoupil XC Mára z Krabcycles. Do Finale Ligure vyrážíme ve středu večer, ráno jsme tam a kolem 11 hodiny už šlapeme na první trail.
První den se držíme dole kolem Orco Feglino, ale bereme to přes náš klasickej EWS trail nad Finalem. Ideální trail na rozjetí, což si Božan úplně nemyslí. V Orco stoupáme ke kostelíku, kde doplníme u studánky vodu a pokračujeme k „Little Champéry“. Trail je ve výborné kondici, takže flow držíme po celou dobu. Dole jen Božan něco remcá, že to bylo úplně na pí…

V kavárně dáváme rychlý espresso a vyrážíme opět nahoru, tentokrát na „Dědka“. Dědek je kratší a celkem netypický trail pro Finale, ale mě hrozně baví. Často tam potkávám samotného stavitele, což je starší týpek, který to tam šejpuje.
Poslední stoupání dne je na skalní útes nad Orco Feglino, kam se musí kola vytlačit. Nahoře děláme klasické grupen foto a poté se po hřebenu spouštíme zpět do Finale Ligure. Nakonec se z toho vyklubal asi 8 km dlouhý kamenitý trail. Božan už moc nemluvil, tak asi dobrý. Regener, pivko, špagety a pak už tma.

Volné AM/EM/XC kraťasy s odnímatelnou vložkou Maňana Wear

Druhý den je v plánu shuttlování. Dopoledne začínáme nahoře na „Roller Costeru“. Je celkem zima, na krajích silnice leží trochu sněhu, ale slunce to do nás pere. Božan bere ještě jednu vrstvu oblečení i přes moje pochyby, že z něj bude dole lejt jak prase. Ano, po první jízdě se zase svlíká. Roller Coster mám rád. Hravý asi 7 km dlouhý trail, který není moc z kopce, ale když ho jedete téměř v kuse, dole máte ruce až u kotníků.
Každý máme za sebou asi tři jízdy a přesouváme se níž na „Toboga di Canova“. Na trail se dá napojit buď z Roller Costeru, nebo můžete vynechat první část a najíždět na něj ze silnice. Je to spíš DH specific trail, který je rozdělen do několika částí. Líbil se nám tak moc, že jsme jezdili skoro do setmění. Přes 30 km DHáčka se počítá. A nebyli jsme sami. Francouzská crew Clementz, Otton a Absolon tam řádila s námi. Večer probíhá pizza, pár dílů Vyšehradu a pak už tma.

Třetí den jedeme nahoru po svých. Plán vyjet nad Finale a dát tři EWS traily, se moc nelíbilo Božanovi. Po menším nátlaku, že nikde sám jezdit nebude a že ho čekají nádherné výhledy, nakonec vyrazil s celou grupou. První trail nad Finalem byla vlastně „La Ruggetta“ s kombinací EWS trailu, který si pamatuju z minulých let. Kamenitý trail s nekonečno switchbackama si užíváme po celou dobu. Kluci už jsou rozjetí jak mašiny, tak to tam solí hlava nehlava. Dole máme všichni takový ty přiblbý usměvy na ksichtě.

Následuje výšlap na trail „Andrassa“, což byla taková spojovačka na říjnovém EWS. Trail je hodně šlapavý s pár trialovými pasážemi. Na startu je ale nádherná vyhlídka, kde samozřejmě probíhalo focení, selfíčka a sváča.
Poslední výšlap dne je tradičně na „Athertonku“, nebo-li „DH man trail“. Asi jeden z nejhezčích trailů hned u moře. Božan klasicky, že na to sere, že radši pojede „DH Women“. Nakonec se pochlapil a vychutnával si každý metr trailu k moři jako ostatní.
Tohle byl pro nás závěr dne na kolech. Rychle zabalit, hodit sprchu a opět poděkovat Irene za super ubytování. Ještě nakoupit dárky dětem, milenkám, babičce a mohlo se mazat zpět na pár týdnů do zmrzlé Prahy.

Podobné články

Komentáře

Publikovat jako anonymní uživatel - přihlášení, registrace

anonymní uživatel kokoska (kokoska22992 [zavinac] centrum.cz) 29.1.2017 v 15:15

Skvele fotky a pocasi. Dekuju za reportaz. Davejte pozor abyste nespadli do more.

anonymní uživatel Mára 23.1.2017 v 7:48

Laviiii :D