Rozhovor: s Michalem Prokopem jsme probrali úplně vše

Autor: Keli, kategorie: Rozhovor, vydáno: 24.11.2017

Představovat Michala Prokopa asi není třeba, dlouholetý závodník v bikrosu a fourcrossu se v posledních letech vrhl na enduro a je v něm opravdu dobrý. Kromě toho pořádá i závody, rekordní enduro závody s největší závodnickou účastí. To vše, ale i mnohé jiné věci jsme probrali v následujícím rozhovoru.

Michal Prokop – člověk

d:key: Jaká byla tvoje letošní sezóna? Ať už osobní, závodní, či pořadatelská.
Michal Prokop: Pár dobrých výsledků jak od nás, tak ze zahraničních závodů se podařilo přivézt. Blinduro dopadlo nad naše očekávání, dcera úspěšně nastoupila do první třídy, takže celkem povedená sezóna.

d:key: Kromě závodění jsi jezdil hodně i na jiných místech. Kde tě to letos zaujalo a co by jsi doporučil?
Michal Prokop: Asi nejvíc mě překvapil první ročník evropského Sea Otter Classic v Gironě. Kousek od Girony je takové druhé Finale Ligure. Super zábavné traily na celkem dostupném území. Určitě doporučuji, já se tam v zimě chci vrátit.

d:key: Závodění, to je hlavně o cestování, máš představu kolik jsi toho letos nacestoval?
Michal Prokop: V posledních letech se snažím cestování omezovat na minimum, ale moc se mi to nedaří. Letos jsem jel v zahraničí asi deset závodů. Plus nějaká ta tréninková Mallorka, Finale Ligure do toho týmové povinnosti a ono se to nasčítá. Snažím se být co nejvíc doma, ale moc to nevychází.

d:key: A ještě by mě zajímalo, jak se dá zkombinovat život rodinný a závodnický? Nejsi víc mimo domov, než doma. Partnerka asi musí mít svatou trpělivost, že.
Michal Prokop: No dá se to, ale dost špatně. Žena to chápe, respektive je na to zvyklá, ale že by z toho byla odvázaná, to taky není. Nejvíc mě to štve kvůli dceři, ale snažím se jim to vynahradit.

d:key: Jsi bývalý bikrosák, máš dceru, následující otázka je nasnadě. Už jsi dceru vyslal na bikrosový trénink? Jak se staví ke kolu, bude závodnice po tátovi nebo ji dáš raději na gymnastiku?
Michal Prokop: Dceru kolo moc netankuje. Když jí donutíme, tak se projede, ale samotnou jí to ani nenapadne. Dělá všechny holčičí záležitosti, co si dokážeš představit. Jsem vlastně rád. Vždy jsem každou ať malou nebo velkou bikrosařku z toho sportu zrazoval. Většina holek si to kolo vybrala, protože jezdil brácha a pak v tom sportu zůstala, protože jí to už přišlo blbý toho nechat.

d:key: Na Facebooku máš asi nejlepší prezentaci ze všech českých jezdců. Kromě ježdění tam dáváš i informace z osobního života. Tohle mě fakt baví, protože občas mám už ten FB bajkama přesycený. Každý den to aktualizuješ, kolik to dá práce? A kde bereš nápady, co publikovat?
Michal Prokop: Já Facebook v posledních letech beru spíš jako takový rozcestník a sdíleč informací. Samozřejmě mám nějaké povinnosti, co kdy mám postovat, ale loni jsem to chtěl něčím nakopnout a napadly mě denní posty ze života. Prostě každý den postnout to, co jsem zažil, viděl. Samotného mě překvapilo, že to docela hezky funguje. Trochu to nakoplo sledovanost stránky a má to dosah i mimo cyklistiku, za což jsem rád asi nejvíc.

(Michalův profil najdete na Facebooku zde, pozn. red.)

Michal Prokop – pořadatel

d:key: Co tě vedlo k uspořádání enduro závodu na oči pro širokou veřejnost? Přece jen to musí byt celkem velkej risk, když vůbec netušíš, kdo ti tam přijede.
Michal Prokop: Já ježdění na oči miluju a myslím si, že to k enduru patří. Chtěl jsem se prostě o tento zážitek podělit s dalšími lidmi. Samozřejmě, že musí být určitý balanc mezi erzetami, protože lidi to pojedou na ostro a spousta z nich na to není zvyklá.

d:key: Na příští rok jste vymysleli Blinduro500 – pět set lidí na jednom závodě, to v gravity disciplínách ještě v ČR nebylo. Proč z jste se rozhodli pro takovou masovku?
Michal Prokop: Jako závodník si celý život kladu nějaké cíle. Letos jsme na Lipně měli kolem 380 závodníků, tak mě napadlo, proč jich nezkusit přilákat 500. Vtipné je, že já to jako masovku nevnímám. Ano, ráno na rozpravě ti může připadat, že tam je hodně lidí, ale během dne se to rozprskne na kopci a ty si užiješ den v mikrosvětě se svými kámoši. Proto chceme, aby se lidi zapisovali do jednotlivých skupin s kámoši. Jen připomínám, že registrace začíná už 1. prosince!

(Informace k závodu Blinduro500 zde a k registraci zde, pozn. red.)

d:key: Na závodech Blinduro jsme si všimli profesionálního zázemí jak v depu, tak na občerstvovačkách. Jak těžké je získat sponzory a podporu na takovéto akce? Jde to lépe, když se jedná o takto masovou akci?
Michal Prokop: Každá akce by měla mít nějaký dosah. Určitě v jednání pomáhá, když máš na akci 350 závodníků, než třeba 75. Ale netvrdím, že je snadné získat podporu, zvlášť mezi cyklistickými partnery. Samozřejmě v tomhle trochu pomáhá moje jméno, ale i tak to není jednoduché.

d:key: A jak se vůbec hledá místo pro takto velké akce? Potřebuješ kopec resp. kopec, na který tě lesáci pustí, pak zázemí pro hromady lidí… Nebylo by jednodušší udělat akce menší? Bereš to jako výzvu?
Michal Prokop: Samozřejmě, že by bylo jednodušší udělat takový ilegal, než akci pro 300+ závodníků. Je to trochu začarovaný kruh. Uspořádat závody něco stojí a pokrýt náklady z menší akce by byl problém.
Místo konání je oříšek. Samozřejmě bych chtěl nekonečnou hrabanku a neokoukané místo, ale né vždy to jde. Potřebujeme se především domluvit s lesákama a mít potřebné zázemí pro depo. Nejjednodušší je to kolem bikepark center, ale chci jít trochu jinou cestou.

d:key: Všichni berou Blinduro jako tvůj závod, jseš taková vábnička na závodníky. Ale o Zdeňkovi Pólovi (na fotce nahoře pozn. red.), který je taky dost důležitou postavou v těchto závodech, už ví málo kdo. Jak máte rozdělené kompetence?
Michal Prokop: Já myslím, že o Zdeňkovi se ví. Je to takový hodný strejda v pozadí, který se stará o komunikaci a papírování, bez něho by Blinduro nebylo životaschopno. Já jsem ředitel, garant, mediální tvář, pojmenuj to jak chceš, a Zdeněk je člověk v pozadí, který tahá za nitky.

d:key: A dětský závod na Lipnu bude? Posunete to někam dál, loni to děti moc nebavilo, protože málo jezdili, jen dvě dráhy za dva dny, chtěly by to víc!
Michal Prokop: S dětmi je to těžké, pro pár dětí to byla letos nuda, pro některé to byl nadlidský výkon. Určitě děti plánujeme, jen musíme doladit formu. Na Lipně bude celkem hodně novinek a děti mezi ně chceme zapasovat.

d:key: Kromě endura jsi se vrhnul i do gravel bike závodů. Co to je? Přibliž mi to prosím jako úplnýmu laikovi.
Michal Prokop: Grinduro je zažitý pojem v USA. Je to takové enduro-erzetové ježdění na Gravel bikách. Gravel Blinduro bude něco podobného. Pojedeš okruh v délcce 40–60km, který bude rozdělený do několika měřených erzet. Prostě pohoda na transferech a záhul na měřených úsecích. Ať už to bude kopec, rovina, nebo sigltrail. Jak asi víš, Gravel se jezdí na štěrkových nebo lesních cestách. Jestli pojedeš na Gravel biku, cyklokrosce, nebo XC kole s berany, je na tobě.

(Informace o Gravel Blinduro zde, pozn. red.)

d:key: Závody u nás jsou spíše pro širokou veřejnost, myslíš, že je reálné u nás uspořádat závod světové úrovně, s náročnou tratí a se vším, co k tomu patří? Zdá se mi, že po organizační stránce to umíme, ale ta obtížnost pokulhává.
Michal Prokop: Já si myslím, že by to šlo. Otázka je, proč to dělat a jestli by měl o tuhle akci někdo zájem. Kolik lidí by na tom dokázalo závodit? Né sjet, ale závodit. Já osobně mám radši závody na pohodu, byť možná jednodušší věci, než super těžký traily, který většina lidí nemá pod kontrolou. Mám vytipovaných pár míst, kde by se dalo něco takového namotat.

Michal Prokop – závodník

d:key: Vrátím se k tomu závodění, možná je to můj pocit, ale přijde mě, že většina českých závodníků hrozně tlačí na pilu, na výsledek. U tebe ten pocit nemám a přesto když vyjedeš na EWS, tak dojedeš z našich nejlíp. Čím to je?
Michal Prokop: Já si myslím, že tím, jak tlačí na pilu, jsou paradoxně pomalejší. Jedna věc je koukat na výsledky a druhá sledovat časy jednotlivých erzet. Taky se divím, že mě kluci na EWS nedokážou zajet… I já se snažím dosáhnout na co nejlepší výsledek, ale nejvíc se chci kolem bavit. V tom to možná bude.

d:key: A kterého letošního výsledku si ceníš nejvíce?
Michal Prokop: Konkrétní výsledek ti neřeknu, ale bylo fajn se přetahovat na Gardě s Clemetzem o první flek, nebo mám radost z obou letošních EWS výsledků. On je totiž hrozný rozdíl, jestli jedeš pár závodů EWS za sezónu, nebo si držíš závodní level celého seriálu.

d:key: Máš ještě pořád offseason nebo jsi se už zapojil do tréninkového procesu? Letos před sezónou jsi víc sjezdoval než trávil čas na silničce, osvědčil se ti tento přístup?
Michal Prokop: Mezi silničními kilometry a DH kilometry musí být určitý balanc. Asi je něco jiného připravovat se na EWS závody, nebo Enduro sérii, ale z kopce prostě musíš mít něco nalítáno. Pomalu začínám najíždět, chystám se na konci listopadu do Finale a pak na Mallorku, takže už to vlastně začalo.

d:key: Máš hrozný kvanta zkušeností, poraď mi, jakožto začínajícímu závodníkovi jak se vyrovnat se startovním stresem. Když se blíží čas mého startu hrozně se rozklepu a chodím pořád čurat.
Michal Prokop: Kdo mě zná, tak ví, že chodím čůrat před každou erzetou. :) Každý jsme jiný a každý do závodu jdeme s jiným cílem… a pak se samozřejmě musíš vyzávodit. Možná by ti pomohlo se před každou erzetou zklidnit, vydejchat, soustředit se chvíli jen na sebe. Neboj, taky jsem nervózní, na EWS máš mezi riderama dvacet vteřin, to nervozitě moc neubere.

d:key: Vůbec, pořádáš závody na oči, bez možnosti předchozího tréninku, poraď jak se v této poměrně specifické disciplíně dostat na špici výsledků? Máš nějaký tajný trik?
Michal Prokop: Musíš prostě umět předvídat a číst trail. Jednoduše se na ten trail dívat. Spousta lidí tohle neumí. Samozřejmě je to o zkušenostech, ale když vidím kluky, jak najíždějí při tréninku erzety ve „vláčku“, tak se pak nesmí divit, že potřebují ten trail jet několikrát, protože ho vůbec neviděli.
Myslím si, že Češi budou mít v budoucnu na EWS problém. Pravidlo jedné tréninkové jízdy se hodně líbilo, takže takové to nekonečné shuttlování zmizí.

Michal Prokop – technik

d:key: Co technička. Jakej jseš mekánik? Kdysi jsi mě odpovídal na otázku „jakej máš tlak ve vidlici?“ – „nevím“ – „a co když budeš potřebovat na závodech vyměnit vidlici?“ – „tak zavolám Krabovi!“
Michal Prokop: Jsem takovej „youtube mechanik“. O kolo se dokážu postarat, ale připravit kolo na závody nechám Kraba. V Ghostu se mi o kolo stará mechanik Martin, ladíme pružení, vystříháváme vzorek gumy a další věci až na místě závodu podle potřeby. Krab mě zná, ví jaký mám styl ježdění a podle toho mi nastavuje kolo. Ono starat se mi o kolový park není nic moc. Během sezóny mám v garáži třeba i 12 kol, to pak rád nechám servis kol na profesionálech.

d:key: Máš doma i ebika. Spousta závodníků v zahraničí jej používá i na trénink. Prostě si díky dopomoci na kopec si cestu dolekopcom dáš víckrát. Jaký máš na ebiky obecně a na tento způsob trénování názor?
Michal Prokop: Ebike je především pracant. Nejvíc ho používám při pořádáni Blindura, ať už ke značení trati nebo jako rychlospojku. Myslím, že trénování na ebiku není nic proti ničemu. Jak říkáš, stihneš víc trailů. Ale nevýhoda ebiků je váha. Až budou mít kolem 13 kilo, nebudeš chtít nic jiného.

d:key: Ještě k té technice, vozíš elektrickou i klasickou přehazovačku, která ti vyhovuje více a proč?
Michal Prokop: Důvod proč mám elektrickou přehazovačku je Shimano, které to tlačí přes tým. Řazení je hladké a velice přesné. Zvuk hazky je velice návykový. Nevýhoda pro běžného uživatele je asi jen cena.

d:key: Michale díky za tvůj čas a těšíme se na další setkání, ať již na Blinduru a nebo na jiných závodech. Ať ti zimní příprava probíhá podle představ a vůbec, ať se ti daří ve všem, co děláš!

Foto: Facebook Michala Prokopa a Boris Beyer