Mondraker

Rok 2017 je za námi

Autor: Keli, vydáno: 31.12.2017

Věděli jste, že v roce 2017 jsme měli dva pátky třináctého a dokonce čtyři prodloužené víkendy? Pamatujete si co jste dělali? Já teda ne, ale přesto mi za letošní rok utkvělo v paměti mnoho zajímavých zážitků a pár, o které bych se s vámi chtěl podělit.

Stejně jako každý rok je ten můj naprosto nerozdělitelně spojen s bajkováním, v roce s letopočtem 2O17 jsem opět navštívil spoustu míst na které bych se chtěl ještě vrátit a na další hromadu míst nezbyl čas. Škoda, ale je to aspoň motivace na rok příští. Jelikož jsem na kole skoro každý den, tak se mi trochu stírá, kdy a kde jsem jezdil. Nicméně ty nejzajímavější akce se zapíší na můj interní harddisk poměrně silně a hlavně tam zůstanou.

Většina zážitků je spojena se závody, měření se se soupeři je super, ale to pravé kouzlo závodů je okolo. Je jasný, že když vyhraješ, tak se ti líbí každý závod, ale pokud si jezdíš svoje výsledky někdě v hloubi pole… musíš si ty závody ozvláštnit. Třeba tím, že enduro, které se jezdí s tréninkem si dáš na oči a ušetřenou sobotu strávíš na super trailech. Letos jsme to tak udělali třeba v Koutech a na Ještědu. Sobota naplněná super ježděním s partou místo čekání ve frontě na lanovku a nebo tlačením se v shuttle busu… neutíkali všichni sjezdaři kvůli tomu od sjezdu? A teď je vidíš ve stejné frontě, jen s malým kolem…

Francie

Francie je kolébka endura a není tomu náhodou, doporučím všem, aby do země galského kohouta vyrazili a zkusili si opravdové enduro závody. Začátkem července jsme zkusili štěstí na Francouzském enduro poháru v Samoens (report). Jejich pohár je líhní jezdců pro EWS a jezdí se zde opravdu rychle a na sakra těžkých terénech. K tomu si přidej jen jednu tréninkovou jízdu na každé dráze, mega kopce a pro člověka z nížiny je o zážitek postárano. Pokud to myslíš se závoděním vážně, tak francouzský pohár tě posune hodně dál.

A pokud si chceš závodění především užívat, tak ve Francii na to mají Vogézy, Alsasko je nedaleko Německa, kopce jsou tam výškově přijatelnější, krajina podobná té naší a závody jsou pecka. Zábavnost a flow je zaklínadlo, které zde používají na litry. Na startu potkáš hvězdy z EWS, protože tady baví ježdění je, i nejryzejší hobíky z poslední stránky výsledkové listiny. Závod v Giromagny (report) jsem jel již po několikáté, pokaždý je jiný a pokaždé tě nalákají a ty se prostě chceš vrátit.

Švýcarsko

Ve Švýcarsku jsem nezávodil už dlouho, letos jsem to znovu vyzkoušel a nebylo to špatné ani tam. Švýcarská enduro komunita je malá, holt v zemi, kde jsou lanovky na každém rohu víc frčí sjezd, na závodě v Mervelieru bylo přihlášeno jen 150 lidí… La Trental (report), byl závod postavený na dvou kopcích a bylo cítit, že do Francie je to kousek, organizace byla volnější, ale o to přísnější byla dráha. Déšť, vápenec potažený vrstvičkou bláta spolu s tím i mega prudké úseky a o zábavu bylo postaráno, závod byl hodně o morálu, ale zkušenost veliká. Rozhodně technicky nejnáročnější věc, na které jsem kdy, snad za dvacet let, závodil.

Livigno

Livigno, ani letos jsem zde nechyběl a nachomítl jsem se dokonce k natáčení promo videa pro český bajkery. Gaspi jako hlavní hvězda a já jako jeho ocásek… počasí parádní, natáčení videa… dřina, neustálé opakování, neustálé čekání na mraky, na slunce, na toto, na tamto… velký respekt všem hercům a okolopřicmrndá­vačům.

A kde nejlíp?

A kde se mi letos jezdilo nejlíp? Ne nadarmo se říká, že všude dobře, doma nejlíp. I u mne to platilo, nejlepší ježdění jsem měl až na konec sezóny, poslední závod, lokální, ilegální akcička pro pár pozvaných a nejúžasnější traily na Vysočině. Na místo se mě neptejte, neřeknu vám ho. Ale popřál bych vám, ať nějaké podobné v roce 2018 najdete také a nebo ještě líp, zasloužíte se o vznik nějakého. Moc to nechce, jen zápal, nadšení a dobrou partu!

Podobné články

Komentáře

Publikovat jako anonymní uživatel - přihlášení, registrace