Češi na EWS v Chile: Číža třetí, Vojta v Top Ten, Martin v Top 15

Autor: Milan Čižinský, kategorie: Report, vydáno: 26.3.2018

Letos začíná EWS opět v exotické Jižní Americe, tak jako před dvěma lety. Sestava nakonec vykrystalizovala na Vojtu Bláhu mířícího za vítězstvím v kategorii U21, Martina Pešťáka sbírajícího zkušenosti a na mě, Milana Čižinského. Cesta do Chile je plná zábavy. Mnichov – nemáme Esta pro USA. Miami – Martin ztrácí letenku… naštěstí jsem ji náhodně našel ležet na ulici… Santiago – nepřišla kola a další kluk, co s námi bydlí, ztrácí pas.

Do Chile jsme přiletěli všichni s virózou, která sužovala celé Česko. 30 hodin na cestě a konečně dorazíme do domu, který s námi okupuje elita jako Hill, Ravanel, Daily. V tréninku bylo docela těžké si zvyknout na kluzký prašný povrch. V horních částech hodně kamenité a postupně přibývá prachu a dole to klouže ostošest. Tratě v Andách jsou dost odlišné od toho, co známe v Evropě. Tahle kombinace suchého sypkého povrchu, kterému tady říkají antigrip, vysokých rychlostí a nadmořské výšky mezi 3700 a 2500 m.n.m je fakt docela náročná. Celou noc prší a ráno jsou traily zas prašné. Před dvěma roky se po průjezdu 400 jezdců tratě změnily na prašným tobogán, kde se ti ztratilo přední kolo až po nábu ani si nevěděl jak… Postupně zrychlujeme, jen Martin má technické problémy. Nadmořská výška je pro mě největší oříšek, spíme v 2700m a prvních 5 dní mě trápí bolesti hlavy. Postupně se to lepší a můžu dýchat i v 3600m, kde startuje SS2 a SS6. Bohužel se naši NZ spolubydlící rozhodnou shuttlovat bez nás a tak se musíme rozdělit a lehce nestíháme tréninkové časy. Líbí se nám 11km dlouhá SS2 s klesáním 1818 m i krátká technická SS3 s 600 m klesáním. Krásné slunečné počasí nás provázelo celý týden a museli jsme si dávat pozor na spálení i pitný režim. Dole bylo ke 30st, ale nahoře po ránu 5 st., dýcháš řídký a studený vzduch, takže po první Ss jsem měl brutální kašel. Po dvou dnech tréninku se cítím už trochu unavený, kluci jsou stále fresh.

3 specifika závodů v Chile: prach, nadmořská výška, high – speed
6 stagí: SS2 11km/1818m klesání a na závěr hodně fyzická stage, kde můžeš všechno ztratit.
Povrch se tady bude měnit po každém jezdci…

Čeká nás těžký den! Jednička je hodně na písku a vychází mi. Na dvojce mi po 12. minutě odchází ruce a zpomaluji a když ještě dole trefím jezdce, co stojí v Pro lajně, tak padám na 4. místo. Trojka mě baví nejvíc, ale v technických pasážích jedu málo agresivně a ve výjezdech na top3 ztrácím. Druhý den se cítím hodně unavený, ale nevzdávám to a na SS4 zajíždím druhý čas, když na trati předjíždím asi 9 riderů… asi ostatní jsou unavení víc. Dostal jsem se na 3. místo! Ss5 je celá na prachu, párkrát driftuju zadním kolem napřed, což se líbí divákům, ale ne mě. Dlouhý transfer na SS6 je ve vedru očistec, ale už vím, že poslední stage mi stačí ject na jistotu. Úplně jsem to nedodržel, nahoře mi to v highspeedu utíká pod rukama, ale když přetrpím hodně šlapavý traverz v prostředku trati, tak si už jedu pro zasloužené třetí místo!

Vojta jel první den svoje standardní tempo s časy do první desítky, s výjimkou druhé rychlostní zkoušky, kde měl defekt už v prvních minutách. Bohužel se jednalo o nejdelší RZtu závodu a dokonce i nejdelší RZtu v historii EWS a tak jel téměř celých 11 km měřeného úseku s prázdným zadním kolem a ztratil zhruba 2 minuty. Naštěstí to ráfek zázračně vydržel a Vojta mohl pokračovat v závodě.

V neděli bylo v plánu dohnat ztracený čas z 2. RZ a posunout se z 14. místa aspoň zpět do TOP 10. Nebylo už tolik co ztratit, takže se rozhodl více riskovat a zkusit štěstí. Nejlépe zajel 5. RZ, kde byl 5. Nakonec se mu podařilo získat zpět nějaký čas a vyšlo to akorát na 10. místo, což je samozřejmě horší výsledek než který chtěl, ale vzhledem k obrovské konkurenci v kategorii a průběhu závodu stále docela dobrý.

Vojta Bláha

„Ze začátku závodu se mi úplně nepodařilo šťastně nadávkovat tempo a tak jsem v první RZ jel trochu moc na jistotu a následně to na dvojce přehnal s hrocením a píchnul. Pak jsem se ale nějak už srovnal a držel časy kolem 5. – 8. místa. Cítil jsem se dobře a i na super dlouhých RZ jsem neměl nijak velké problémy kolo udržet pod kontrolou, bohužel to však nestačilo na probojování se zpět na vyšší místa. Dal jsem tomu ale všechno co jsem měl a i přes velkou ztrátu se snažil urvat co nejlepší umístění. Díky tomu mám aspoň trochu pocit, že jsem tenhle závod nejel marně a hlavně jsem si užil unikátní tratě pod plným plynem tak, jak to mám rád! Děkuju Marťasovi a Milanovi za pomoc a společnost při závodě a svým nejbližším za mentální podporu i v těch těžších chvílích tohoto závodního víkendu. Už se těším do Kolumbie, kde by mělo bahno vystřídat prach a snad i štěstí smůlu!“

Martin Pešťák

Jsem Martin Pešťák pocházím z Plzně. Na kole závodím od 8 let. Převážně na horském. Od roku 2015 se specializuji na disciplínu Enduro. Kde závodím v kategorii junioři a U21 letos jsem se probojoval jako 9. na světě na Světový pohár v Enduru, dále jsem získal titul vice mistra republiky v Enduru. Cílem pro letošní sezónu je skončit celkově v Top 15 na EWS.

Do Chile jsme přiletěli o tejden dříve, aby jsme si zvykli na nadmořskou výšku, celý závod se odehrával mezi 2000 m.n.m až 3600 m.n.m, takže docela šok. Zároveň jsem poprvé jel závod, kde na celé trati nebyl ani jeden kořen, všude bylo jen ostré kamení a prach a erzeta byla dlouhá asi jako celá Enduroserie na Morávce. Takže ideální na první závod roku. Patnácté místo je dobré po tom, co jsem velkou část 11 km dlouhé erzety jel Chainlees po malém pádu. Jinak vše vycházelo víceméně bez problému.
I když se oba 2 dny jeli jen 3 erzety, bylo to hodně těžké, nadmořská výška a místní nezdolné slunce z tebe vysajou veškerou energii.
Velkou podporou byli místní fanoušci kteří jsou naprosto šílení a pohaní tě vpřed. Závěrem bych rád poděkoval WTB za to, že mě jejich gumy nenechaly s prázdným kolem a Freeride bike shopu za skvěle přípravené kolo.

Technická trať byla poseta ostrými kameny a z toho pramenila spousta technických problémů favoritů… Daily defekt zadní gumy na začátku SS4 a vzdává, E. Masters, Rude, Vojta a další mají defekt. Sam Hill jel čistě DH obutí. Já jsem zvolil Convict Tough vzadu a Vigilante Light vpředu, ale protože s WTB se nedefektí, tak jedu zas bez náhradní duše.

Příští víkend nás čeká Kolumbie, kde poslední 2 měsíce prší! Tak držte palce!

Podobné články

Komentáře

Publikovat jako anonymní uživatel - přihlášení, registrace

anonymní uživatel tcq 28.3.2018 v 15:21

Dik za cteni

anonymní uživatel petr99 27.3.2018 v 16:48

Chtělo by to pro příště "krapet" stylisticky upravit a někde i gramaticky. Ne že já bych to hrotil, ale něco už hodně bije do očí. Jinak supert report a hodně štěstí do dalších závodů !

anonymní uživatel Mářa 27.3.2018 v 15:33

omg, kluci, jsem hodně benevolentní, ale to se ani nedá číst. Vypadá to totiž, že Martin asi ani nemá šanci udělat maturitu z češtiny...