Finále Slovenského poháru Jasná

Autor: Keli, vydáno: 27.9.2010

Poslední kolo a zároveň i finále Slovenského poháru hostilo tradiční místo, středisko Jasná pod Chopkom.

Na cestu jsme se vydali již v průběhu pátečního odpoledne, tak abychom na místo pokud možno dorazili jestě za světla. Jen krátce po vyjetí, znojemští předjezdci hlásí, že v Bučovicích je zácpa jako hrom, jelikož jedou s cca hodinovým náskokem neveříme, že by se zácpa za hodinu nerozjela. Ne, opravdu se nerozjela a jestě se o cca 15 km prodloužila. Pohotově volíme alternativní trasu a najíždíme na D1, kde po dvou kilometrech stojíme taky v zácpě. Sjíždíme z dálnice a vracíme se do zácpy u Bučovic. Na příjezd za světla můžeme zapomenout, protože prvních 50km dáváme za dvě hodiny. Do Jasné dorážíme před půlnocí a hvězdnatá obloha je příslibem krásné soboty. A skutečně, celou sobotu je krásně, babí léto jak má být.

Místní, řekl bych, že asi nejlepší lanovka na Slovensku je vyhlášená svojí rychlostí, pohodlím, bublinou proti dešti a větru, ale i nehoráznými frontami při závodech. Lanovka jede sice rychle, ale na jednu sedačku se vejde pouze jedno kolo a to je kámen úrazu. Takže kdo vyspával (a to byla většina návštěvníků páteční NRT Retro párty) a netrénoval hned od začátku tréninku, musel čekat cca hodinovou frontu. My co jsme přijeli s nemocí a taktikou natrénovat co nejdříve a za co nejméně jízd, jsme ráno dali za hodinu tři jízdy a šli se léčit.

Trať oproti minulosti doznala pár, spíše kosmetických změn a za sucha bych ji označil jako takový bikeparkový sjezd. Trať byla pěkně připravená, ze začátku nebyly nikde žádné rolety ani vybržděné díry, to vše vzniklo postupem tréninku a závodu.

Jak jsem již zmínil, sobota byla slunečná, zato neděle byla pravý opak. Úderem nedělní jedné hodiny ranní začalo pršet a pršelo s různou intenzitou bez přestání minimálně až do odpoledne. Kdo byl v Jasné za deště, muselo mu být jasné co to s dráhou udělá – koryta, drážky a rolety, které trhají ruce. Na závod začala alchymie s plášti, místní radili suché, v Jasné vždy suché, někdo nešpekuloval a rovnou přezouval na mokré, další ostříhané mokré, někdo kombinaci suchou a mokrou gumu. Variant bylo nespočet. Ve výsledku to bylo asi jedno, někde to na suchých sedělo lépe, jinde zase na mokrých.

Volbu jaké pláště nazout měli jednodušší maďarští závodníci z Go Fast teamu, protože jim přes noc někdo ukradl tři wetscreamy, doufejme, že zloděj na nich bude mít jeden defekt za druhým.

Při posledním českém poháru jsem Matěji Charvátovi vychválil organizaci závodů na SK poháru, ale zde to bylo slabší, určitě nejslabší v letošním ročníku. Zda to bylo způsobeno tím, že se na organizování nepodílel pan Rockstar Vrbovský a jeho Gravidní s.r.o., ale pouze středisko Jasná nechám na posouzení každého ze závodníků. Ač měl být povinný trénink, tak povinný zřejmě nebyl, protože nikdo si nikde nic nezaznamenával. Pořadí do kterého se startovalo do semi bylo podivné, zvykem bývá nastupovat dle obráceného celkového pořadí, ale zde to bylo obráceně, ale ještě ne úplně stoprocentně. A mluvit o chudákovi startérovi, který ve větru a dešti stál na startu bez stánku je asi zbytečné, snad to přežil ve zdraví.

Do závodu se přihlásil i v současnosti nejlepší Slovák Filip Polc, na lanovce se mě svěřil, že mu zdejší zima nedělá příliš dobře a ruce jej bolí více než by očekával, letošní zimu opět plánuje strávit v teple jižní Ameriky, kde mu bude zaručeně tepleji než v Jasné.

Kdo jak zajel se z našeho reportu nedozvíte, protože výsledky nemáme a na místě kde obvykle bývají, taky nejsou. VOS-TPK tentokrát neměřili, takže nezbývá než hledat jinde. Snad slovenští kolegové s Bikemagazin.sk je mít budou.

Ano, vlastně jednu kategorii víme, elitu vyhrál Matěj Charvát.