Rozhovor s Ženou o práci snů

Autor: Keli, kategorie: Rozhovor, vydáno: 9.4.2012

Filip „Žena“ Kamidra získal místo snů mnoha bikerů, stal se placeným správcem ostravského bikeparku Betoňák. Nedalo nám to a Ženy jsme se zeptali na pár otázek týkajících se jeho nové práce.

Tvoje pracovní místo by se dalo označit jako sen mnoha bikerů.Tak jaké jsou první dny v nové práci?
Tak určitě. Dalo by se říct, že dny jsou stále stejné, dělám pořád to samé starám se o skoky a úklid parku.

Jak jsi k této práci přišel? A kdo je vlastně tvůj zaměstnavatel?
Bylo to na dýl, ale po neustálých návštěvách radnice se to vyřešilo nakonec celkem samo. Ale začalo to jako všechno u emailu s návrhem na post správce. A můj zaměstnavatel je Úřad městského obvodu Marianské Hory a Hulváky .

Co je tvojí hlavní pracovní náplní? Dirtovat na fulltime asi v popisu práce nemáš? Už jsi aspoň jednou od nástupu držel lopatu v ruce?
Tak starám se hlavně o skoky a pořádek v parku.Ale snažím se i dívat kolem na nepořádek a začínající bikery a třeba jim poradím, ale leckdy mě kluci překvapí. Lopatu, hrábě, rýč, kolečka, síto, válec, vrtačku a samo sebou krumpáč. Je nás sice málo, ale děláme co se dá.

Počítám, že práce správce parku je placená. Dá se z platu vyžít?
Tak pokud bych byl sám, měl platit byt a jídlo, kupovat si věci na kolo atd. tak to ne. Ale jelikož bydlím s přítelkyní, tak se to dá a i něco zůstane.

A co říká přítelkyně na to že jsi pořád v parku?
No nadšená asi úplně není, ale stavím ji teď fixie bike, budeme jezdit spolu domů a tím to snad trochu vyžehlím.

Ti co tě neznají, tak určitě viděli tvoji fotku v rámci projektu O2 Think Big. Jaký přínos má účast v tomto projektu pro Bikepark Betoňák?
Think Big nám dalo to co nám chybělo a to je podpora s projektem a hlavně finance na veřejnou věc. Které jsme potřebovali na překážky a bagr. Takže přínos je pro nás nepopsatelný, protože si ani nechci představit, jak bych to jinak udělal.

Kolik prachů z dotace jste si ulili bokem? :)
0,–

Jaký je aktuální set-up parku? Co plánujete do budoucna?
Park je teď tak v pulce své cesty. Máme hotovou lajnu menších trailsů a budujeme spodní lajnu s dřevěnými odrazy a bude třeba pošejpovat i spodní část, která stále čeká až se k ní někdo dostane. Do budoucna plánujeme zlepšit stav našeho rozjezdu, který je svépomocí funkční, ale po tom co se nám v něm usídlil cikán tak už není úplně ready. Dále máme v plánu resi dopad a nějaky pump track atd., máme toho hodně – už jen starat se o tak velký park zabere docela dost času.

A tvoje plány? Uvidíme tě na nějakých závodech? Když teď celý dny makáš v parku, máš spoustu času na učení triků, co chystáš za novinky?
Moje plány, tak ty jsou asi takové: trochu se zase rozjezdit a trochu dojet ten vlak co mi ujel, ale hlavně chci mít kde jezdit, to je hlavní. Snažím se spíše pilovat ty staré, ale učím se teď condora a moc mi to nejde, tak snad se to trochu rozjede a něco tam ještě napálím.

Jak si vysvětluješ, že nikdo v Ostravě neumí jezdit na hlíně, všichni pořád jen hoblují park?
Tak přijde mi, že dirt tady nikdy moc nejel – musíš se hodně starat, za to když jedeš do parku, tak ten tam je a stačí jezdit. Kluci tady chcou jezdit, jsou mladí a všichni víme, jak to pak vypadá. Skočit skok s dírou je nemyslitelný, tudíž ti na to serem, ale sou i takoví co to aspoň zkusí a třeba přijdou zas a to budu jen rád.

Něco na závěr.
Tak chtěl bych poděkovat všem klukům, co se nebojí a přijdou pomoct taky, asi nejvíc Think Big za podporu a úřadu Mariánské hory, že se nebojí svěřit park do našich rukou.