Enduro v Koutech

Autor: Rob Trnka, vydáno: 28.5.2012

1. 7. 2012 proběhne v rámci víkendu Kolo pro život v Koutech nad Desnou v areálu bikeparku ENDURO závod pro veřejnost. Jedním ze stavitelů tratě byl i Rob Trnka, kterého jsme požádali o přiblížení akce.

Prodíral jsem se záplavou lidí na Pražských Schodech, snažil se neztratit Lopese z očí, aby se neztratil a přitom něco vyfotit, když mi na rameno zaklepal Tomáš Hykl z Kola pro život a navrhnul mi trasování endura v Koutech.

Málem jsem se zakuckal z takový nestandardní nabídky, ale byla na stole. V kostce potřeboval vědět systém závodu a jakou trať zvolit. Představil jsem si otevřenej závod v Krušných horách a vybavil se mi konvoj sanitek rozvážející smolaře do špitálů po okolí jako PPL a zbytech frustrovaných výrazů, kteří nečekali, že traily jsou takový jaký jsou.

Nemyslím si, že se to dá udělat úplně otevřené, ale vlastně jsem stál uprostřed takovýho humbuku – Pražských schodů, který bych chystal 15 let a v den D by stejně zachcalo. A tenhle humbuk fungoval, klapal a běžel.

„Jak dlouho'ste to tady připravovali? Tady to všechno. Dva měsíce? Čtvrt roku?“ zeptal jsem se obratem Toma.
„Tejden“
Aha.
Tak jo.

Za 14 dnů jsme se setkali v Koutech a začali se zorientovávat v parku. Bikepark je lákavý pro většinu jezdců a limitující zároveň. Museli jsme se pokusit vymyslet trasy tak, abychom znevýhodnili sjezdový kola a XC kola zároveň. Aby elitní XC jezdec i DH pilot mohl rovnoceně závodit s enduro klukama z vedlejší vesnice. Přesně tak, abys litoval, že nemáš výsuvnou sedlovku a hodně převodů. Abys musel být šikovnej ve sjezdu a zároveň hodně silnej ve šlapání, k tomu, aby'sis zasloužil být vepředu. Hodně jsem bojoval s lanovkou, ale zadání bylo jaký bylo, takže to budou mít holomci o to lehčí. Koneckonců jsme v bikeparku a ne v trailech.

Vznikly tak čtyři měřené erzety. Součet časů z nich určí vítěze. Nebudete se potit cestou na vrchol a nebude se akumulovat námaha z přejezdů, která tak hezky motá hlavu i nohy při reálným enduru. Je tam lehký sjezd v první RZ, těžký sjezd v RZ2, zábavný a trochou šlapání v RZ3 a kombinace lehkýho sjezdu a cca 4km šlapání po rovině lesní cestou mezi sjezdama v RZ4. Ve výsledku slušná porce.

Pravidla stejná jako při ostatních soutěžích. Žádný výměny pedálů, kol, plášťů, helem. Pokud ano – vše si vezeš s sebou na zádech a po kapsách. Nic nikde neodkládáš, nic nikde nezaměňuješ, nic nikde nebereš. Pomoc z venku není povolena. Čas na opravy případných defektů bude před startem do další RZ dost. Startovat se bude po půl minutě a věřím, že se povedlo najít nejschůdnější podobu „resortovýho“ endura pro hodně lidí.

Rob Trnka

Další informace, popis tratí a přihlašováni naleznete na stránkách Kolo pro život.