Simona Jirková o iXS na Špičáku

Autor: Vítězslav Stránský, vydáno: 16.8.2012

Simona Jirková (Bikestrike.com) se o uplynulém víkendu zúčastnila Evropského poháru na Špičáku a zajela zde, prozatím nejlepší výsledek ve své bikové kariéře. Skončila po životní jízdě na bedně, když brala nakonec třetí flek.

Závod prestižní evropské serie iXS Downhill Cup byl zároveň nominačním kritériem pro Mistrovství světa v rakouském Leogangu. Tímto výsledkem tak Simona rázně ukončila veškeré pochybnosti, zda má potřebnou výkonnost, a bude tak na letošní nejvýznamnější světové akci spolu s Janou Bártovou ČR reprezentovat.

Více nám o svém počínání na Evropském poháru řekne Simona sama:

Pátek:
„Uvidíme…“, říkala jsem si, když mi moji kámoši přáli před odjezdem hodně štěstí na Evropským poháru. Celej tejden jsem bojovala s nějakou virózou a dneska teprve první den, co se cejtim tak nějak dobře – takže to nevidím moc slavně, řikám si, když balíme věci do káry. Cestu popisovat nemá cenu, probíhala v nepřetržitý modlitbě, že naše fáčko úspěšně dorazí do cíle.

Tím, že jsme dorazili až v osm, nestihla jsem klasicky registraci a po dlouhým hledání jsme nakonec našli i flek na stan.

Sobota:
V sobotu dopolko jsem dala asi 5 jízd. Byla jsem příjemně překvapená, trať mimořádně zábavná. Uprostřed mi asi nejvíc problémů dělala kamenitá pasáž, jinak jsem naskákala prakticky všechno. Odpolko seeding run, kde jsem dojela i přes pád na 6. místě, a to slibovalo, že v neděli můžu jít vejš.

Neděle:
V neděli jsem v pohodě odstartovala, ale v půlce tratě mě zastavili praporkem. V době kdy jsem byla na trati si totiž dost drsně lehla jedna Němka. Takže se závod se přerušil a museli jsme ještě s dalšíma několika holkama znovu nahoru. Nevadí, říkám si, nesmí mě to rozhodit. Soustředim se na start a už je to tady, zaberu, chci zacvaknout do levýho nášlapu a nic. Prvních sto metrů hroznej boj, nakonec se zadaří a obě nohy jsou konečně tam, kde maj bejt. Rvu to dolů, co to dá. Žadnej větší problém mě nepotkal. A navíc – na prvním mezičase už jsem ztrátu smazala. Zpětně jsem se totiž dozvěděla, že už tam byl čtvrtej flek. Bramborou to ale nakonec neskončilo, páč spodek se mi poved podle nejtajnějších představ a ta bedna tam fakt padla! V cíli euforka, to je jasný, takovejhle výsledek se nezajíždí každej den.

Pro pořádek – závod vyhrála už prej potřetí Švýcarka Myriam Ruchti před Slovinkou Zarjou Cernilogar. Mimochodem tuhle Švýcarku si pamatuju z červencovýho svěťáku ve Val d Isere, kde jsem skončila v kvaldě o desetinku za ní a nakonec jsme obě nepostoupili do TOP 20. Tady se nám ale oběma dařilo o poznání líp.

Po krásnym vyhlášení jsem se navíc od Sucháče dozvěděla, že pojedu do Leogangu na Mistrovství světa. Po prvním autogramu a rozhovoru do televize mojí radost vyjadří nejlíp asi tahle první pozávodní hláška na facebook: Mise úspěšně splněna! 3. místo na evropským poháru!! Jop, radost velká!:)

Závěrem bych moc ráda poděkovala všem, který se na mým závodění jakkoliv podílí. Všem desítkám sponzorům a v neposlední řadě Ústecké freeridové organizaci, jejíž jsem členkou. Kdo by se chtěl o mě dozvědět víc, ať čekne www.simonajirkova.cz

Průběžná vedoucí závodnice Českého poháru má před s sebou ještě tři významné závody do konce zatím velmi slušné sezony. Mistrovství republiky v Koutech nad Desnou, pak zmiňovaný vrchol sezony MS Leogang a na závěr sezony poslední díl Českého poháru v Rokytnici, kde bude hájit celkové prvenství.

Vedle Jany Bártové nám tak vyrostla další slibná závodnice, která má před sebou slibnou budoucnost.