Test: Merida One-Sixty 1000

Autor: Čert, MuchaPhoto, kategorie: Test, vydáno: 16.9.2013

ikonaEnduro teď prostě frčí, vo tom žádná, a tomuto trendu podléhají i značky, které byly dříve striktně „chrtí“. K nim patří i Merida, velký toť hráč na evropském bikovém trhu. Ta vstoupila modelem One-Sixty do vod neprobádaných a věřím, že nejenom mě zajímalo, jak se jim tento skok do vln podařil.

Když se v loňském roce objevily první spy fotky modelu One-Sixty, v mnohých členech redakce se pralo překvapení s poctivou českou skepsí. Merida má virtuál na 160 milimetrech. To asi znamená, že v „M-ku“ někoho napadlo začít setsakramentsky designovat a prototypovat na celopérech, nejenom mrskat „přepák“ jednočepy, jako Baťa cvičky. Netrvalo dlouho a byl znám nejenom ceník ale i osazení a ani to neslibovalo žádné komponentové utrpení. A teď je srpen dva 13 a já mám za sebou čtrnáct dní s Meridou One-Sixty 1000.





Tisícovka je, co do výbavy, nejchudší z „jednašedesátkové rodiny“ (určitá posedlost čísly u Meridy je, vo tom taky žádná), to ale neznamená, že požitek z jízdy na ní je o něco očesaný. Pohon prostřednictvím mixu Shimano SLX a XT, zadní tlumič Fox Float s funkcí CTD, teleskopická sedlovka, kokpit FSA, sedlo Prologo etc., je něco co se na 160 mm kole za cca 50 tisíc (v aktuálních výprodejích) moc nevidí. Kola se stejnými parametry a cenou se často odbudou i daleko nižším vybavením. Mou zvědavost pokoušela i vidlice SR Suntour Durolux, vzduchová vidlice s pomalou rychlou kompresí odskokem – 160 mm zdvihu při ceně do deseti tisíc? Jen do mě.





Hlavní roli ale samozřejmě hraje rám. Jeho základní specifika jsou 16 centimetrů zadního zdvihu, virtuální zavěšení zadní stavby označené zkratkou VPK a 66.5 stupňů v hlavově ve zkratce znamenají hlavně to, že to asi dolů rozhodně dost pojede. Tapered hlava, Zadní 12×142mm osa a mohutné výztuhy ve tvaru X na zadní stavbě zase napoví, že to bude zatraceně tuhá potvora. A teleskopická sedlovka v kombinaci s dvojsmykem vepředu a deseti kolečky vzadu by mohly znamenat, že to pojede i nahoru. Ale dost kočkování a dohadů chlapci, jak je to se sjezdovou Meridou na trailu?





Od prvního nasednutí je cítit, že kolo bude nejvíc doma na cestě, která je nakloněná směrem dolů. První fíling, který mě přepadl, bylo, že sedím na bikeparkovým kole, mašině která má geometrii co umožní užít si skákání, dost zdvihu na rozbitější místa, a kola co podrží. Tohle všechno jsem na 1.60ce našel, ono ostatně ještě dva roky zpátky by se tohle kolo jmenovalo new school freeride a řádilo by se na něm primárně v bikeparcích a v lokálních trailech všude možně. Ale protože teď, když punk je mrtvej, ale zároveň už ani techno není všechno, je jediná jistota všech výrobců kol pro prodej kola s vyšším zdvihem pojmenovat ho enduro. Tím ale rozhodně nechci tvrdit, že Merida nejede. Díky fantastickému pohonu v režii Shimana a překvapivě se dobře odvalujících plášťů Schwalbe Fat Albert, které se v rozporu se jménem vůbec jako tlusťoch nechovaly, byla doprava na výše zmíněný skákavý Fr trail skoro i zábava. Z kopce dolů je to vlastně nekompromisní mašina, virtuál, minimálně co se týče chodu, se Meridě opravdu povedl. Navíc v kombinaci s poměrně dlouhým tlumičem CTD, na který jsem pěl ódy už dávno, nabízí výborný rozsah citlivosti dolů a šlapavosti nahoru. Slabé místo je rozhodně boční tuhost, jak už to u tohoto řešení bývá, o to víc když je zadní stavba jednašedesátky uchycena na poměrně malých čepech. Pocit, že by mě zadní kolo chtělo předjet, jsem naštěstí neměl, ale občas v čepech popraskávalo při silovém šlapání (a to se v enduru občas docela praktikuje) a vůli jsem cítil i při silném opření do klopky. Ale to je prostě nevýhoda virtuálu, a pokud tohle přežijete, na oplátku dostanete super citlivou zadní stavbu, která se při šlapání nehoupe, při brzdění netuhne a holky na ni letí!





Rám se prostě povedl. Co se bohužel vůbec nevyvedlo, byla vidlice. Jednak jsem si od Duroluxu moc sliboval a druhak jsem nikdy na Suntouru vlastně pořádně nejezdil, takže jsem její diagnózu znal jen z doslechu a nechtěl jsem se tím co „jeden biker povídal“ nechat příliš ovlivnit. Nevyplnily se ty nejhorší možnosti, vidlice nabídla poměrně slušný chod, dorazy se mi vyhýbaly a citlivost byla obstojná. Jenže pak přišlo na nastavení vidlice. Kroutíc kolečky všech barev, čekal jsem změnu chodu, jenž se nekonala. Na to že odskok i komprese mají asi 30 cvaknutí, ani volume doprava, ani volume doleva se na vidlici skoro neprojevilo. Jestli to přikládat povolené patroně, výrobní vadě, špatnému oleji či podlým čipujících ještěrů, iluminátů?, mě prostě nezajímá, za mě Durolux ne, děkuji. Druhým nezáviděníhodným komponentem je teleskopická sedlovka KindShock DropZone. Jakmile si zvyknete na sedlovku ovládanou z řídítek, sahat si pod sedlo, do bezprostřední blízkosti personálních klenotů v případě mužského jezdce, mi nepřišlo ani pohodlné, ani bezpečné. A zastavovat kvůli sundání sedla dolů dost popírá význam tohoto komponentu. Navíc mi KindShock nepředvedl ani nijak zarážející funkčnost, sedlovka se zasekávala, nevracela do plného zdvihu a drobně vaklala. Za mě podruhé ne. Nejlevnější 1.60 by mohla mít klidně sedlovku úplně obyčejnou, srazit tím cenu o něco níž, a nic by se vlastně nestalo.





Naštěstí tyhle dvě končetiny byly jediné části Meridina těla, které mě trápily. Na druhou stranu bych obzvlášť vypíchnul výborně funkční a tichý napínák Truvativ X-Guide pro dvoupřevodník, brzdy Shimano s kotouči na hliníkových unašečích, náboje XT, pohodlné sedlo Prologo Scratch a hustopekelně pohledný kokpit od FSA Gravity Lite.





Nemá cenu se rozepisovat o tom, jak mě kola unavila při šlapání nahoru, nebo kdy a jak přejela menší nebo větší nerovnost. Merida 1.60 je kolo situované na Enduro tratě, do bikeparku, na trail, prostě všude kde máte jet buď rychle z kopce, a nebo si užít zábavu, kde je ale zároveň potřeba šlapat a nebo se dovézt po vlastní ose. A v tomhle „jedna šede“ vyniká. Je míň jezdivá než konkurenční trailbiky vydávané za enduro mašiny, ale zase o přesně stejné procento zábavnější. Pro mě je to prostě freeride kolo, i když se to nesmí říkat. Přesně tak se chová a přesně tam se hodí. Sám nahoru, sám dolů, zničit se, dojet domů, uklidit kolo, vyčůrat, pomodlit a spát. A tohle by prostě šlo!

Komentáře

Publikovat jako anonymní uživatel - přihlášení, registrace

anonymní uživatel C-manko (kubo.koren [zavinac] gmail.com) 11.12.2013 v 15:36

Ja to kolo mam doma. Este som nemal v rukach inu vidlu ako tento durolux RC2 s 35 vnutornimi nohami. Co som cital recezie som sa obaval, z nastavenim je to pravda co som si vsimol tak reaguje akurat nastavenie rebound. Ale ide spokojne a oproti foxu 36 alebo 34 je lacnejsia o dve tretiny. A rozdiel nejakej ucinnosti pochybujem ze bude taky velky. Nieje to bike na brutalne hardcore Downhill samozrejme. ale ide krasne do kopca a este lepsie dolekopcom.Hlinikove unasace hladate marne jedine co je tam hlinik je 6dierovy centerlock. A vreali je omnoho krajsi ako na fotkach.

anonymní uživatel krtek (krtek [zavinac] krtinec.kr) 18.9.2013 v 8:03

ještě bych rád věděl co by teda autor recenze doporučil místo duroluxu? za stejný prachy se stejnym chodem a navíc s funkčnim štelovánim?

anonymní uživatel krtek (krtek [zavinac] krtinec.kr) 18.9.2013 v 7:35

tak jestli to prodává rodinkám s dětmi na výlety po cyklostezkách, tak je logický, že mu ještě žádná reklamace nepřišla ;)

anonymní uživatel panter (petr.ter [zavinac] seznam.cz) 18.9.2013 v 6:34

střev-o meridu mám rád ale to co píšeš ohledně reklamací se mi nezdá jako pravda :-) kámoš jezdil XC za podpory nějakýho shopu (nevim kterýho) a měl rámy od meridy a zničil za sezónu 2-3 rámy a tenhle problém prej měli všichni v tom teamu. tak ti nějak nevim jestli trošku nekecáš :-)

anonymní uživatel maximus 17.9.2013 v 21:38

ju, uz je taky vidim! za boha jsem je nemohl najit. strasne malinky, ze to vypada jako srouby v naboji. takze centerlock?

anonymní uživatel hoffman 17.9.2013 v 19:48

netuším, giant som nejazdil. ale môžeš si to na webe vyhľadať.

anonymní uživatel střev-o 17.9.2013 v 17:58

tož to Vám na Slovensko posílali asi nějakej odpad:D Meridu děláme už 15 let a problémy prakticky žádné :) Ale chápu, člověk si vždycky vybaví jenom to špatné. Btw. UMF sem jezdil několik let a žádnej problém :)A jakej je rozdíl mezi materiálem od Meridy nebo od Giantu?

anonymní uživatel Bersekr 17.9.2013 v 13:49

Povarenych Shotgunov som teda videl, to je pravda. Ono nie vsetko sa vzdy podari :) Praskali im aj Albontechy a karbonove ramy a nielen tie, ale to bola dan za skusanie novych veci a bolo to davno. Z tych cias mam este Meridu priblizovadlo, na ktorom kazdy den chodim do prace, to je ale TANGE ocel... Kazdopadne znacka ako taka ma u mna respekt, nech sa dari a diky za review.

anonymní uživatel hoffman 17.9.2013 v 12:47

střev-o: pozri ja som si to nevymyslel, holý fakt, a to nehovoriac o ich magnéziových rámoch, ktoré sa reklamovali jak na páse. ale myslím, že takému gigantu to neuškodí, nech sa predáva aj ďalej ..

anonymní uživatel střev-o 17.9.2013 v 12:07

a to místní znalci ani netuší, že Merida je většinovým majitelem Specializedu :D

anonymní uživatel střev-o 17.9.2013 v 11:58

zajímavé, že za těch X let co prodáváme Meridu, jsmě neměly ani jednu reklamaci na rám :-D Ale asi tu jsou větší znalci materiálů, svarů a systémů pružení :-D

anonymní uživatel hoffman 16.9.2013 v 20:10

profily UMF boli podstatne silnejšie, ja spomínam Meridu. Ked tuším v 2002 vyrukovali s hydroformovanými trubkami Shotgun 6061, tak to hodne ľudí bralo, lebo to bolo extrémne ľahké a tuhé, ale len torzne, pri náraze zboku preliačeniny, diery, zvary držali. možno bol a je tna tom podobne mnoho Jardou spomenutých dnešných značiek, neviem, nejazdím nič také.

anonymní uživatel Jarda 16.9.2013 v 19:21

Vubec bych se nebal, mel jsem UMF Freddaky 2009, 2010 a Duncena 2010. Vsechny kola dostavaj nazrat co proto (poslední dva stale) a cajk. Tak jak praskaji Specialized, Giant, či LaPiere nebo Trek tak ti praskne cokoli jineho jako i to UMF jak se tady stale dokola trapne opakuje. Navic merida docela pokrocila na to, ze sice obtocila design ramu :-)

anonymní uživatel Mařák 16.9.2013 v 17:47

Povedená 160ka...spokojenost...

anonymní uživatel panter (petr.ter [zavinac] seznam.cz) 16.9.2013 v 17:13

podle mě merida není výrobce co by přišel někde z lesa já bych tomu klidně dal šanci líbí se mě a praskne všechno :-) záleží na riderovi a na tom jak se k tomu chováš je jasný že enduro nebude na freeridový prasárny

anonymní uživatel bok 16.9.2013 v 16:13

co ten Freddy, jak ten je na tom s materiálem?

anonymní uživatel Honza 16.9.2013 v 14:52

Krtek:To jsem si o svym poslednim DeHackovym kole taky rikal a ejhle..po 11 mesicich to ruplo

anonymní uživatel krtek (krtek [zavinac] krtinec.kr) 16.9.2013 v 13:47

pro šedesátikilovou mouchu úplně vpohodě bajk....

anonymní uživatel lucky bastard 16.9.2013 v 13:41

hoffman: OK, a asi máš pravdu.

anonymní uživatel hoffman 16.9.2013 v 12:38

lucky bastard: tie trúbky sú zoslabované na hranici únosnosti, svedčia o tom aj časté reklamácie rámov. jazdil som meridu povedzme na tvrdšie veci, podobne jak zopár ďalších majiteľov v okolí, na ráme boli preliačeniny a aj mikro diery po bežných kolíziach so šutrom atd.. môžem to porovnať s ostatnými výrobcami, rozdiel je citeľný. možno merida ako cesťák, cross, xc céčko, ale na tvrdšie disciplíny sa materiál meridy zatiaľ neosvedčil. ale možno práve teraz..

anonymní uživatel ochoda 16.9.2013 v 12:36

Taky vidím unašeče :) ... Jinak to kolo se mi nelíbí :D

anonymní uživatel lucky bastard 16.9.2013 v 11:06

hoffman: proč ne Meridu? Vypadá dobře, máš ňáké zlé zkušenosti? PS: nechci se hádat :)

anonymní uživatel hoffman 16.9.2013 v 10:12

ďakujem, merida nikdy

anonymní uživatel J: 16.9.2013 v 9:46

Maximus: Já tam ty unašeče vidím.

anonymní uživatel Maximus 16.9.2013 v 8:10

Pěkný, ale nějak k těm meridám nemám důvěru. Jen věcná kde jsou na kotoučích ty hliníkové unašeče?