Report: JBC Revelation pohledem Mad Moss Films

Autor: Vojta Válek, kategorie: Report, vydáno: 18.7.2016

JBC Revelations? 4X? Tomáš Slavík? Pokud ti tyhle slova něco říkají, tak už víš, kde jsme tentokrát byli fotit a zafandit!

Už počtvrté se konalo v Jablonci nad Nisou jedno z kol fourcrossové světové série ProTour, závod plný těch nejlepších jezdců u nás i ze světa. Trať plná velkých skoků, technických překážek, vysokých klopenek a hlavně čtyř jezdců jedoucích vedle sebe loket na loket na trati, kde když si jako divák dobře stoupneš, vidíš od startu až po cíl, co víc od závodu na kolech chceš?

Vyrazili jsme rovnou na sobotní finále, protože i v pátek prostě někdo musí chodit ještě do práce, ač nerad. Jeli jsme samozřejmě s předstihem aby nám nic neuteklo, což znamenalo na místě 4 hodinové čekání, to je tak, když si pořádně nepřečteš program akce a pak koukáš na prázdné louce do blba, než se začne něco dít. Nevíme co se odehrávalo v pátek, ale podle aktivity na kopci a stopách po kelímcích už i to mohlo bejt pěkný. Šejpři prošli a poladili trať, zkontrolovali mlíko a připravili bannery, aby bylo všechno připraveno na odpolední trénink a především finálové jízdy. My si mezitím vyzvedli akreditaci, vzali jsme to totiž tentokrát trochu oficiálnějš, abychom se mohli procpat davy lidí a ulovit nějaký zajímavější fotky a pravda, taky jsme chtěli na památku ty kartičky, že jsme, jakože fotografové.

Trénink se odehrával v klidu, na prostředním větším dablu se ráno blblo a zkoušely polety, triky a blbosti, což tentokrát odnesl Vilibald, když zahodil supermana a dopadnul přímo na placku na rameno, takže přejeme rychlý uzdravení a návrat na kolo, snad to není nic vážnýho. Lidí průběžně rapidně přibývalo a my jsme se pomalu přesouvali po trati a hledali místečka, kde při závodě budeme cvakat. Díky všudypřítomným stánkům a nápisům Budvaru jsme se cítili jako doma. A sorry Návy, že když jsi vyvolával Budějčáky, jsme se nepřihlásili, ale drželi jsme si místa v lese, protože fotografů bylo snad víc jak diváků a kdo pustil flek už si necvak. Připadal jsem si, že musim mít vostřejší lokty jak Datel sám, abych něco urval, ale chuť po fotce vyhrává, takže se prostě rveš kam tě podmínky a traťák pustí a občas ještě dál. Příště lidi, když uvidíte někoho, jak běží s báglem na zádech, na krku má zrcadlo, v ruce stativ a já nevim co ještě, tak ho pusťte jestli se chcete mít doma na co kouknout, protože dohadovat se s někym kdo drží v ruce telefon, aby ti tou rukou kousek uhnul, je fakt opruz.

Atmosféra finálových jízd neměla chybu. Lidí bylo jako much a díky speakerům a muzice ve spojení s pivem a sluníčkem se nechali parádně vyhecovat a hrozili na celej Jablonec. Akci ještě víc podtrhly dvě překvapení v podání mlaďáků na trati, mezi kterými byl mladej Marošák, který už od rána trénoval na trati. Radost vidět mládí v akci s podporou největší ze strany rodičů i pořadatelů. Druhým překvápkem ještě silnějším byl Michal Kosík, kterej přišel všem ukázat, že když chceš, tak prostě můžeš a na svým čtyřkolovým stroji se jal překonat trať, což se mu bohužel při prvním pokusu nepodařilo kvůli technickému problému stroje, načež ho 4 pořadatelé vzali do rukou a donesli až dolu, hodně silnej moment, ale protože tenhle člověk se prostě nevzdává šel do toho i podruhý a na opravený mašině trať sletěl až dolu, respekt obrovskej patří tomuhle člověku a díky dokonalýmu komentování od mikrofonu pomalu i slzička ukápla. Díky za tenhle zážitek a emoce všem a hlavně Michalovi, drž se chlape!

Pak už se pokračovalo ve finálku, kde se jelo klasicky na nože a kdo nedupal a nehlídal si flek až do cíle prohloupil. Na první příčce se ale i přes snahy všech závodníků počtvrté nic nezměnilo a roli favorita potvrdil Tomáš Slavík, který samozřejmě ne sám, ale s pomocí party lidí okolo, připravil trať, organizaci závodu, programu, atd. nejvíc mě ale pobavil, když osobně došel vysvětlit lidem na vrcholku kopce, kteří stáli v cestě lanu, že takhle doopravdy ne a pokud neuhnou, tak se prostě nepojede, protože lano stálo a jezdci se nějak nahoru potřebujou dostat, což opět potvrdilo lidskou demenci a hloupost, když jim samotným to nedošlo, ale co naděláš. Druhé místo obsadil Quentin Derbier v závěsu druhého čecha na bedně Honzy Švuba a čtveřici nejrychlejších ukončil Hannes Slavik, každopádně by určitě ale bylo fér zmínit i páté místo, které obsadil Dominik Kvapil a my gratulujeme všem jmenovaným za pořádnou show a super závod.

Místo afterparty, která určitě byla pekelná dle jmen účinkujících jsme se ale vydali domů na cestu zpět do ČB, čímž jsme okolo 23h ukončili poměrně dlouhý den, který byl plný super momentů a neskutečné závodní a divácké atmosféry, kterou jsme na jiném závodu ještě nezažili.

Tím bychom měli za sebou letošní největší akci, kterou jsme předešlé 3 roky trestuhodně míjeli z různých příčin a teď máme trochu volna na vlastní ježdění, a když vše půjde podle plánu, tak se uvidíme opět ve Špindlu, Vy nás možná ne, protože budem zalezlí někde v roští, ale my Vás určitě jo, takže díky všem co něco dělaj a bavte se létem!

Za MM
Vojta