Report: vyzkoušel jsem Banshee Bike Camp a příště jedu znova

Autor: Keli, vydáno: 4.8.2016

Je ti šestatřicet a nikdy jsi nebyl v žádné bikové škole. Jezdíš i docela rychle, ale co když můžeš jezdit ještě rychleji a přitom bezpečněji? Asi toto se mě honilo hlavou, když mě Matěj Charvát pozval na Banshee Bike Camp do Ružomberku. Pozvání přijímám a těším se, co se naučím. Jezdím už docela dlouho a myslím si, že poměrně dobře, nicméně technika jízdy se dá trénovat stále. A tak vyrážím směrem Malino Brdo.

Je úterý ráno, kemp začíná vyfasováním jmenovky na bajka a vzájemným představením. Kemperů je snad dvacet a věkový průměr odhaduji hodně pod dvacet, je nás jen pár, kdo jim ho kazí. Drtivá většina lidí na sjezďácích, ale i pár jezdců sedlá endura.

Při rozřazování jednotlivých účastníků do skupin mě zarazilo kolik je učitelů, každá grupa měla k ruce dva kouče a nebyli to koučové ledajací, namátkou Matěj Charvát, Standa Sehnal, Martin Lébl, Ondra Bárta… elitní sjezdaři, kteří jezdí na kole již dlouho a každý z nich má na svém kontě mnoho kvalitních výsledků.
Že učí závodníci jsem uvítal, myslím si, že tak jako postavit kvalitní trať a tak i učit může jen závodník, protože on ví jak jet opravdu na hraně, Pepík z Horní dolní, který nikdy nezávodil na top úrovni, to těžko dokáže.

Byl jsem žákem nežákem, střídal jsem jednotlivé skupiny a u každého koukal, poslouchal a učil se. Se skupinou nejrychlejších se ladili hodně stopy a míň technika jízdy, protože kluci to měli již hodně slušně v ruce a v jiných skupinách se zase víc řešilo jak jezdit technicky správně. Výuka probíhla na všech tratích, které na Malinu Brdu jsou, od lehkých modrých až po nejtěžší sjezdové. Byla by škoda neudělat spotcheck místního bikeparku, takže jej čekejte v dohledné době.

Na rozdíl od předchozích dvou ročníků tentokrát byla zázemím pro kemp chata Dária, jen pár metrů od horní stanice lanovky, dřevěný srub, který v zimě slouží jako velkokapacitní výkrmna pro lyžaře, v létě bývá opuštěný a je to ideální výchozí místo. A právě zde probíhaly i prezentace, které jsou nedílnou součástí Banshee Bike Campu, takže kromě praktické výuky na kole došlo i na teorii. Tato část byla pro mě osobně asi nejpřínosnější z celého kempu.
Teorie je sice nuda, ale když znáš teorii snadno si uvědomíš chyby a špatné návyky, které máš v praxi. Mít Matějovu přednášku o správném zatáčení v době, kdy jsem začal sjezdovat, tak kdo ví, kde bych teď byl. Ušetřila by mi mnoho času zkoušení a vymýšlení na již vymyšleného.
A srovnávací videa žáků a učitelů při průjezdech jednotlivých úseků natočených během dne, to je naprostá pecka… přidat elektronickou tužku a bude to naprostá dokonalost, tady jsi přesně viděl, kde děláš chybu a kde ztrácíš.

Při prvním letošním turnusu Banshee Bike Campu bylo počasí docela nepřívětivé, už při našem příjezdu do Ružomberku (pro jistotu jsem dojel o den dřív) se spustila taková průtrž mračen, kterou léta nepamatuji. Další dny to bylo podobné, ale díky kabinkové lanovce ti déšť až tak nevadí, protože cestou na kopec nemrzneš. Kempeři to brali sportovně a protože ví, že není špatné počasí, ale jen špatné oblečení, takže se jezdilo i v totálním mordoru. Respekt všem.

A kromě kol došlo samozřejmě i na nezbytné diskuze u piva, kde se probralo mnoho. A pivo to nebylo ledajaké, bylo to pivo načepované Mistrem světa v čepování Lukášem Svobodou. Jím načepované pivo na hladinku to byl zážitek. A mimochodem, víte, že pivo se netočí… točí se porno!

Letošní Banshee Bike Camp na Malino Brdo je již minulostí, ale příští rok bude určitě zase. A já tam pojedu znova, uvědomil jsem si totiž mnohé a přínos z něj mám velký, dostal jsem rady, které ti kámoš neřekne, protože je nezná. Jedná se sice v mém případě o detaily, ale detaily přece tvoří celek.



Více informací o kempech Banshee Bike Campech najdeš na jejich Facebooku.

Komentáře

Publikovat jako anonymní uživatel - přihlášení, registrace