Report: BigMat Czech Downhill Tour 2016 Ještěd od Borise Bálka

Autor: Boris Bálek, vydáno: 3.9.2016

Jeřabiny, vůně prosmolených lesů, zažloutlé louky, obtloustlý farmáři, co zběsile lejou naftu do kombajnů, napůl vyhecovaný vlaštovky, co už začínají rvát do svých kufrů poslední páry fuseklí… no zkrátka nám ta sezóna začíná jít pomalinku do kytek. Přes to všechno to nic nemění na tom, že BigMat Downhill Tour stále pokračuje a to svojí čtvrtou zastávkou v Liberci na Ještědu.

Na tuhle trať jsem se celkem těšil, protože mám rád kořeny a hlavně když je to pořádná sbíječka a to tahle trat celkem splňuje. Už jsem si do mého nylonového batůžku balil poslední pár gepardích trenýrek a kožených řidičských rukavic, když v tom Vládisovu dodávku zboural nějakej dobrák, kterej mu se vší parádou nedal na křižovatce přednost a poslal mu skůtra přímo pod kola. Borec byl vyloženě posichrovanej ze všech ohledů a nic nenechal náhodě. Proto jel na půjčenym skůtru, bez papíru, se zákazem řízení a v podmínce. A aby tenhle Lorenzo Lamas své očistné jízdě dal vyloženě na frak, tak se na testech ukázalo, že je ještě zhulenej jak paprika. No nic, tahle parádička každopádně vyřadila naší dodávku z účasti na dalších závodech a Reno Rainesovi tak skončilo poměrně slibné, divokými zážitky protkané dobrodružství a osud odpadlíka byl zpečetěn. Naštěstí bajkeři sobě a na závody mě vzali kluci z Chebu.

Moje bezva aplikace na telefonu varovala, že by mělo půl víkendu lejt, být vítr a sem tam spadnout nějaká ta kroupa. Proto jsem dopředu věděl, že bude krásně, bez mráčků a příjemných 70 stupňů na sluníčku. Počasí už tedy přálo v den našeho odjezdu – ve čtvrtek. Cesta probíhala parádně a bez větších komplikací. Teda až na to že nám asi třikrát vypadla při otevření zadních dveří z dodávky bedna s nářadim a kompletně se vysypala. Naštěstí jsme celkem našláplý popelky, takže jsme se s tim porvali a všechny šroubky a matičky posbíraly. A pak ještě standardní zájeb v Praze, ale tak to snad ani nemusim sdělovat. Podle mě by to snad ani za nic nestálo, kdyby jsme si nezajeli na otočku na Václavák.

Přijeli jsme k večeru, najedli se, postavili stany a šli spát. Ráno bylo taky celkem klasický, takže tě vzbudilo příjemných 300 stupňů a absence kyslíku ve stanu.

Ještědskej kemping je znám svým přírodním vzhledem a stinným zátiším, jenž je tvořen shlukem vzrostlých stromů? no dobře, je to dvoupatrový betonový parkoviště, kde nahoře najít stín, je celkem zázrak a dole se člověk má tendence měnit v netopýra. Každopádně zas na druhou stranu, z hlediska servisu je tvrdej podklad plus.

Snídaně, postavení depa, lehká rozcvička ve formě nadávání na to, proč to řazení neřadí? to vše předcházelo tomu, že jsme se chystali na lano a první letošní ochutnávku této tratě. Dostalo se k nám, že vrchní pasáž, né úplně oblíbená „špageta“ se nejede a místo ní je udělanej solidní obchvat lesem a loukou. Tohle mě poměrně potěšilo a byl jsem na to zvědavej.

První jízda na oči byla standardní katastrofa, po který mám vždycky chuť prodat kolo dole u lanovky za 100 éček. Naštěstí se to s každou jízdou vždycky samozřejmě zlepší ?. Trať byla co se spodku týká až na pár malých detailů stejná jako minulý rok. Spousta kořenů, kořenů na kořenech a kořenů na kořenech co jsou na vrstvě prachu z uhnilých kořenů? no, zkrátka je tam celkem co držet a dole je už člověk celkem rád, že to nepustí. Horní pasáž byla od minulého roku natažené zcela jinudy. Start byl dále, směrem k Ještědské rozhledně a pokračovalo se z cesty poměrně mírným svahem zhruba 300 m po louce, kde bylo potřeba si lehce zasprintovat k nahnání vteřin a taky k přeskočení poměrně diskutovaného „trojáku“. Za trojákem následoval nakopávák na louce, kterej uměl dost tvrdě poslat na předek. Po nakopáváku se už ale vlítlo do lesa, kde to bylo celkem solidní rodeo. Po tomhle rodeu se zas vylítlo na periferii louky a čekalo Tě divoký dupání na asi 10m (možná víc) posílák, kterej potrápil mnoho jezdců. Prostě standardní skok, na kterym vyvlát nechceš. V podobným scénáři pak pokračoval i zbytek této nové pasáže. Osobně mi horní úsek přišel dost v Enduro módu. Nicméně to rozhodně nehodnotím jako mínus a celkově trať se mi opravdu líbila. Kluci z Ještědu to tam mají zmáklý. Každá malá technická chyba se na téhle trati, s poměrně malým sklonem projevila a člověk zas musel náročně získávat rychlost.

Závod celkově proběhl bez zmatků a v pohodě. Organizace zase super a ani nemám co vytknout. Pouze ve finálové jízdě se nám v Elite nějak pobláznila časomíra a začala zuřivě snímat něco, co tam nebylo. Nicméně se to povedlo zkalibrovat celkem rychle, takže bez problémů :).

Nejrychlejší čas zajel Přemek Tejchman, kterej to zabil na Enduro kole. Za to velkej respekt, protože i na sjezďáku už dole ruce opravdu trpěly.

No, na konec snad už jen dodat velkej dík celý bandě pirata.cz za organizaci a vůbec? celkově za to, že tenhle sport má stále svého ducha i u nás v ČR. Dále také díky všem sponzorům, bez kterých by to zkrátka nešlo. Uvidíme se na další a finálové zastávce BigMat Downhill Tour a to na Klínovci, kde o rychlost nouze nebude. Se ya a s pozdravem Boris.

Podobné články

Komentáře

Publikovat jako anonymní uživatel - přihlášení, registrace