DH Podkonice - report by ueeeeee

Autor: ueeeeee, vydáno: 10.5.2009

Terry se loučí s prarodiči ve stylu „ahoj dědo, tak já jedu…“. „Ahoj šulino, nezabij se…“ a vyrážíme směr Russia. Je čtvrtek odpoledne, já především s vidinou trati, kterou jsem ještě nejel a na které jsou prej pěkný skoky a Terry jako závoďačka s mírně mlhavou vidinou umístění. Protože jí v žilách koluje amfetamin, sibutramin a další podobný zakázaný s****y, cítí se jednoduše zfetovaná… za všechno může hateclub, kterej jí napsal že je tlustá a tak si pořádila Lida Daidaihuajiaonang dietní kůru, která je povolená k prodeji (vzhledem k látkám, který obsahuje) jen v Číně a Rusku.

Do Podkonic dorážíme lehce po 23 hodině, kde je jen MAXCURSOR dodávka, jestli jsme Vás úplnou náhodou probudili, tak se omlouváme :). Jdem se mrknout do místního šenku, ale zjišťujeme, že všeci sů najebaní v šenku, pod stolom alebo za volantom… ožralá barmanka nám na dotaz kde je tady nějakej hilton odpovídá polocigánštinou, tak to radši balíme a jedem do Banské Bystrice. Týpek, co postává vedle 4 holek v minisukních a punčocháčích nás po letmým shlídnutí Terry posílá do paneláku, kde ani nemusíme spát celou noc a je to hodně levný… Nakonec jsme usoudili že tam asi nenajdeme ani FourSeasons. Po další hodině objevování kulturních památek po centru jsme našli penzion, kterej vypadal jako rodinnej privát, do té chvíle, než jsme po zaplacení předem vešli do našeho pokoje, jenž při setmění připomínal hororovou kulisu. Zato jsme měli luxusní výhled na dvě fotbalový hřiště.

Pátek poledne tréning, sešli jsme si trať pěšky, počasí bylo fakt ideální, ani nefoukalo. Největší kritiku ale bohužel musí sklidit vývoz, kterej zaručil stoprocentní dodření kola ze všech možných stran, taky jsem slyšel že z těch ávií vypadlo celkem 5 lidí. Nenapadá mě moc konstruktivní řešení, protože tam prostě lanovka chybí a závodníků bylo moc. Tak jsme dali jízdu, Terry fakt jela jak na drogách hehe, všechno rovně a jen to držet. Druhou jízdu jsem jí dal foťák a posadil jí dopředu avie, kdo má pak večer poslouchat ten nářek že má podřenou Glórii…

U údajně 15m dablu jsme se pokochali přeletem na fróňo za dopad, řekl bych, že týpěk měl celkem štěstí, protože mu to zázračně požrala vidle, a jel dalších cca 10m v nosemanuálu a pak se rozsekal už jen v rychlosti přes rameno, odnesla to, myslím, klička… Hi-res sekačku najdete na www.punkbike.org

Při dobržďování za skrz strom skokem mi jednou uchcal předek, tak jsem vystoupil přímo na pohmožděnou patu (z Myslenic), tomu říkám léčebná kůra… Tratí jste mohli vidět projíždět na krosce Štefana Čemana – pořadatele závodu. Po celkem vyčerpávajícím pátku a ještě horší noci strávené ve scary penzionu jsme se rozhodli místo závodu jet v sobotu ráno zajezdit na Kolibu do Bratislavy. Terry byla hlavně naštvaná na vývoz a já už jsem si v Podkonicích zajezdil, tak jsem se těšil na další lokalitu.

Při výjezdu k lanovce nás GPS zatáhla do pěkelně úzké uličky, z prudkýho kopce, kterou s dodávkou nebylo vůbec sranda projíždět. V jednom místě jsme měli se sklopenýma zrcátkama na každé straně cca 3cm, a to jsme si nebyli jistí, jestli tam dál nebude ještě něco užšího, couvat tím místem do prudkýho kopce jsem neviděl moc reálně. Na BA trati pár lidí jezdilo, vrchní půlka trati trochu faceliftovaná, moc pěkně. Po ježdění jsme udělali pár fotek (aby měl hateclub radost). Víkendovej trip jsme zakončili pokecem s fízlama na dálnici a ještě za světla jsme dorazili zpátky do zlaté lodi. Omlouvám se Vám všem který zakrslej pomalovanej skřítek a peroxidka Terry nezajímá a museli jste strpět vydání článku. Za fotky patří velký dík malé roztomilé bikerce Terry, snad se tam najdete…

ueeeeee

Pozn. red.: kompletní výsledky najdete zde.