U6e v Kanadě: Seznámení s Whistlerem

Autor: Ueeeeee, vydáno: 7.9.2009

Tohle léto jsem se rozhodl strávit ve Whistleru a jeho okolí. Šetřil jsem, plánoval jsem a vzniknul z toho šest týdnů dlouhej trip, plnej ježdění, cestování a relaxování. Samotnej Whistler bikepark je minimálně na tři týdny ježdění, než si člověk zapamatuje všechny traily a může si tak užívat tratě naplno. Proto jsem se rozhodl zvolit Whistler jako výchozí bod a vyrážet na jednodenní tripy do okolí.

Na cestu jsem se vydal s British Airways z Vídně, přes Londýn do Vancouveru. Na letišti Heathrow jsem při přejezdu autobusem mezi terminálama málem dostal infarkt, když řidič vjížděl slušnou rychlostí do tunelu v protisměru! Pak mi ale došlo, že v Anglii se takhle jezdí normálně. Spoj jsem stihnul s rezervou šesti minut a chlápek u gate do letadla na mě koukal a označil mě za luckyboye, protože kdybych odlítal o čtvrt hodiny později, potřeboval by vízo, což podle Kanadské ambasády mělo mít ještě dva dny rezervu, nechápu…

Fotbal bejbe!!

V letadle jsem vyfasoval jako spolucestující (na vedlejších sedadlech) alžírskej páreček důchodců. Po krátkým rozhovoru a zjištění, že jsem z ČR, se mě zeptali jestli teda mluvím rusky…

Let + přestup trval okolo 14 hodin. Naštěstí mají letušky neskutečnou zásobu piv gratis.

Pohled na Rocky mountains v těsné blízkosti Whistleru.

Ve Vancouveru mi oznámili, že můj bike zapomněli v Londýně a že mi ho doručí přímo do Whistleru. Poslední spoj z Vancouveru do Whistleru jsem kvůli pomalýmu odbavení nestihl. Shodou okolností jsem se ubytoval v proslaveným Cambie hostelu, kterej měl v přízemí superstylish rockovej bar…

…kde jsem večer nasál jedinečnou atmosféru (a nejen to) Vancouveru…

Po cestě na pokoj jsem na chodbě potkal šílenou nahou japonku pobíhající s ručníkem přes prsa a řvoucí japonský zaklínadla…

Hororovej výhled z mýho „apartmánu“

Pro Kanadu celkem typická snídaně v Cambie kavárně…

Nad parkem downtownu se vznáší podezřelý veselý obláček, který se neustále snaží udržovat místní individua… pro zlepšení nálady stačí projít a nezadržovat dech.

V Greyhound busu do Whistleru jsem vyfasoval příjemnou „už ne důchodkyni“ Cathy.

Whistler je maximálně multikulturní, protože lidí s trvalým pobytem tu najdete poskromnu.

Ve Whistleru na mě čekal odvoz… nebo se mi to jen zdálo? :/

Proč se vlastně areál jmenuje Whistler Blackcomb?

Lanovky v areálu fungují zhruba od poloviny 20. století. V roce 1995 se stala nehoda na sedačkové lanovce, při které obsluha lanovku zapnula a vypnula moc rychle po sobě a několik rozhoupaných sedaček v nejprudší části se včetně pasažérů sesunulo k sobě. Tato černá událost způsobila téměř bankrot. Asi dvacet let před touto nehodou na vedlejší hoře Blackcomb jiná společnost začala stavět lanovky, a právě tato společnost Whistler odkoupila a navrátila ji do původních kolejí. Proto se společnost provozující lanové služby jmenuje Whistler Blackcomb.

Tuto zimu přišla druhá tragická nehoda. Sedmá věž (dutý sloup) nesoucí gondoly byla naplněná dešťovou vodou a vlivem mrazů okolo –30°C se voda přeměnila v led. Ten se rozpínal, až věž sešroubovanou v půlce rozpůlil. Jedna gondola spadla na autobusovou zastávku, druhá do řeky, ostatní zůstaly ve vzduchu.

Menší hike na vrchol Whistler mountain, kam se dá po zaplacení průvodce dostat i s kolem a vyzkoušet si třeba jízdu na sněhu.

Sever…

Jihozápad…

Jihovýchod…

Pro bikera řekněme inspirující svah…

Velmi, ale velmi umělecké foto.

Bohužel na peaku se můžete pohybovat jen ve velmi omezené části po vyznačených hikingových trailech.

Bobr…

Fógl…

Ueeeeee snící o jezírku v zakázaném teritoriu… 35 °C

Ueeeeee plnící si jeden sen za druhým…

National geographic…

Fógl okem romantika…

Peak2Peak z Whistleru na Blackcomb…

Info v kabince…

První ze čtyř monstrózních sloupů…

Průhledná podlaha kabinky…

Pro dnešek zakončím seanci pár fotkama ze spodního bikeparku, odtud bohužel moc fotek nemáme, protože jsme při focení dávali přednost Garbanzu, který nám připadalo zajímavější (a na který se můžete těšit zítra).

Season bikepass, díky kterému můžete celý léto využívat chairlifty a gondoly v celém areálu pořídíte za cca 7500,–Kč. Patříš-li do top 20 ve světovým rankingu, dostaneš bikepass zdarma. Pokud chceš v bikeparku jezdit víc než devět dní, vyplatí už se bikepass pořídit.

Jeden z nejpopulárnějších singletrailů „Ninja Cougar“, kterej je charakteristickej zavřenýma klopenkama mezi stromy…

Skrethovo podání klopenky v driftu.

Roommate Aussie Joe, kterej pracuje „pro horu“ a poskytl info o původu jména Whistler Blackcomb a katastrofách na lanovkách.

Příjemnej step up s dopadem do šikminy na začátečnickým, ale hodně pop trailu „Crank It Up“ .

Singlediamond „Dirt Merchant“ je společně s „A-line“ nejpopulárnější trať ve Whistleru vůbec. Dirt Merchant obsahuje oproti A-linu víc různých typů skoků.

Kulturní program na večer.

2nd roommate Zachary z Calgary, kterej přijel na měsíc a po týdnu ježdění si narazil palec tak, že nemohl jezdit… Trápení v kuchyni :)

Příjemnej vytuhlák do boku na „A-line“.

Přechod pro chodce vedoucí do lesa.

My pride na pláži u Alta lake.

Po několika dnech ježdění určitě přijde vhod odpočinek na pláži jednoho z jezer s dokonale chladivou teplotou vody. Doporučuji zejména Lost lake, které má podle mě nejhezčí atmosféru. V tomto ohledu jsem měl výhodu, že jsem se trefil do období rekordních teplot, téměř celý pobyt se teplota pohybovala přes 30°C.

Obrovskej mravenec. Fakt! Ta tráva měla aspoň metr!

BeachBoy Skreth.

A závěrem večerní Whistler – pohled na horu Blackcomb.

Jednou jsem si tak ležel na pláži, chladil unavený ruce pívem a zničehonic přede mnou stála skupinka asi padesáti lidí a ukazovali si na nebe směrem nade mnou. Hned se mi vybavily filmy o padajících meteoritech a mimozemšťanech. Úleva přišla v podobě probíhajícího kluka, křičícího „Hey mom, there´s a big fire on Blackcomb mountain“. Tak jsem usedl na dřevěný vor uprostřed jezera a s nějakýma opilcema jsme se dívali na vrtulníky, kterak hasí obrovský oranžovošedý peklo. Večer nám hrozili evakuací ze Staff housingu, protože jsme byli ubytovaní nedaleko od hranice požáru. Druhý den už byl požár pod kontrolou. Shořelo okolo sedmdesáti akrů lesa a údajně to byl v této lokalitě největší požár v historii.

Zítra očekávejte obdobnou tunu fotek z horní části bikeparku, která bude pro změnu ve znamení akčních fotek z ježdění.

STAY TUNED!!!

Ueeeeee

Speciální poděkování sponzorům, kteří mi k tomuhle ježdění pomohli:
ultimatebikes.cz – dovozce Transition bikes a Leaf cycles
tattoo.cz – Planet tattoo studio, Orlí 16, Brno