Report: Falcon Ultimate Enduro

Autor: Oskar Jančík, kategorie: Report, vydáno: 27.6.2011

Enduro – disciplína v našem kraji nepříliš rozšířená, alespoň v závodní podobě. Krušnohorci sice několik závodů za hranicí legality uspořádali, ale jinak se o enduru v závodní podobě v česky mluvícím světě nedozvíte zhola nic. V alpských zemích na nás samozřejmě mají náskok a nejinak je tomu i v Anglii. První vlaštovkou se tak u nás stává Falcon Ultimate Enduro v Rychlebech.

Rychlebské stezky se během relativně krátké doby staly pojmem mezi českou i polskou komunitou bikerů. Masa xc/maraton jezdců si pochvaluje technickou náročnost a je překvapená, že z kola můžou bolet i ruce. Na druhé straně milovníci technického ježdění mají radost, že se na svých en/fr kolech můžou povozit v krásné lokalitě a ještě k tomu zcela legálně.

Tento víkend hostily stezky dvoudenní akci, kdy se v sobotu jel mtb maraton a na neděli bylo naplánováno enduro. Sobotní maratonský závod byl údajně velmi náročný a totéž platilo prý i o party. Podrobný report naleznete zde.

Náš report ale vynechá lifestyle a bude se zaměřovat pouze na Falcon Ultimate Enduro.

První oficiální enduro závod v ČR neměl formát, který je v zahraničí obvyklejší, a svým pojetím se spíše blížil klasickému dh závodu. To znamená volný trénink v sobotu, jedna měřená závodní jízda v neděli dopoledne, intervaly mezi jezdci dvě minuty. Enduro závody většinou obsahují více rychlostních zkoušek a mezi nimi je stanoven časový limit k dopravě na start následující „erzety“. Jednoduše formát, který je známý z motokros endura nebo ze závodů rallye. Sterilitu závodů přes kopírák nechme ale „kolu vo život“. Alternativní forma závodění se těší v zahraničí takové oblibě právě i proto, že každý závod je svým způsobem unikátní.
V názvu závodu se skrývá celkem snadno odhalitelný kryptogram – start endura byl totiž ze Sokolího vrchu (967 m n. m.). Trať měřila 6 km a byla částečně vedena po stezkách, částečně zcela novým terénem.

Na start závodu vyvážel závodníky autobus s vlekem upraveným na dopravu kol. Luxusní doprava. Nevím ale, jak by pan řidič reagoval, pokud by se jelo na více jízd, anebo třeba pořádně zapršelo. To by nás asi v autobuse moc nechtěl. I tak trval výjezd na start skoro tak dlouho jako výjezd po vlastní ose.
Trať byla vzorně vyznačená, v zatáčkách stáli pořadatelé ve svítivých vestách. Oficiální trénink probíhal v sobotu odpoledne, já jsem se na místo dostal až v neděli ráno. První vývozový autobus jsem stihl, dal si tréninkovou jízdu „na voči“, ale další autobus už jsem nestihl. Takže pravé enduro – nahoru ke startu po svých.

Hlavní partner akce Merida se postaral o to správné zázemí, kvalitní časomíru, cílový oblouk a další nezbytné zajištění. Počet pořadatelů na trati endura by mohl závidět i nejeden závod českého poháru ve sjezdu. Nevím, kolik místních dobrovolníků se podílelo na přípravě akce, ale zajištění bylo úctyhodné. V Rychlebech to prostě šlape, a to je dobře.

Na startu jste mohli vidět ten správný mix horských cyklistů od xc jezdců, kteří si to chtěli zkusit, přes enduro specialisty s all mountain/enduro koly, po freeridery a sjezdaře v kompletních pancířích jak na sjezdový závod. Diverzita vládla i mezi koly závodníků – směs xc kol, all mountainů až po sjezďáky, prostě kola se zdvihy od nula do 200 milimetrů.

Horní pasáž hned po startu vedla po čerstvě vyklučené cestě ozdobené kameny. Zde byl sjezďák jednoznačnou výhodou. Výhoda ale byla ta tam, když se zatočilo doleva na štěrkovku, která pro sjezdové kolo vedla do kopce, pokud jste jeli na enduru byla tak nějak po rovině. Přesto se tu i na sjezďáku dalo jet docela rychle. Několik dalších nových pasáží, víceméně palba po vrstevnici a už jste na stezkách, kde se opět sjezďák nejevil jako výhoda. Kdo měl najetu tuto pasáž, byl jednoznačně ve výhodě, neznalost trati neomlouvá a dalo se zde hodně získat. Přesto si myslím, že by bylo záhodno do trati zakomponovat více stoupání a pasáže rovně z kopce, kde má dh kolo jasnou převahu ošperkovat nějakou odkloněnou zatáčku. Celé závodní pole by se tak více roztrhalo. I tak nebyla trať zadarmo a dostatečně prověřila síly jezdců.

Organizátoři očekávali závodní časy okolo 14–15 minut. Nejrychlejší ze 66 závodníků Jakub Grežo (Shaman Racing) to dal za 13:09. K zábavné situaci došlo při vyhlašování veteránů 40 a výše, kdy druhý v kategorii Petr Kalup nestihl vyhlášení, protože si byl po závodě ještě jednou sjet trať. Ceremoniel byl na jeho žádost zopakován. Tohle je mountainbiking!

Pokud jste letošní enduro závod v Rychlebech nestihli, určitě si tam zajeďte zabikovat, máte na to celé léto.

Text: Oskar Jančík
Foto: Petr Bureš – MTBS.cz