DualMall: Severní vítr opět krutý

Autor: Vítězslav Stránský, Kubajsz, vydáno: 4.3.2013

Eastern Gravity to letos rozjela pěkně zostra. Po úspěšném Downmallu na pražských Arkádách se pozornost nejen DH bike scény upínala na jejich další počin. Totiž světovou premiéru závodu v hodně netradičním dualu. Jelo se, jak už to u téhle party bývá, v prostorách nákupního centra. Liberecké OC Forum tak 2.3. 2013 přivítalo show, která slibovala velmi nevšední podívanou. Jak se organizátorům akce povedla? Čtěte dál, bylo to opět výživné.

Parkuju auto v nadzemní garáži kolem půl třetí. Právě skončila kvalifikace na Duallmall a na programu je první část exhibice Freestyle BMX a MTB. Nakráčíme si to s přítelkyní do nákupáku, kde visí už hodně slušný dav na zábradlí a sleduje prvního beraního „no hand condor frontflipa“ do patra. Hmm, začíná to moc pěkně. Zrekognoskuju terén a nasávám od bandy z UFO-RIDE.CZ první dojmy. „Hele Stráňo, zkrátili trať, dva lidi se nehezky zrakvili na druhém ste upu do patra, je to o polovinu kratší.“ Mňo, to jsem zvědavý, atraktivitě závodu to asi moc nepřidá, cíl měl být totiž na prakticky stejném místě, kde se startovalo, pěkně v centru dění. Osud tomu ale nechtěl, takže pojďme si říct, jak nakonec vypadala dráha pro eliminační boje.

Startovací rampa, jak jí známe z 4X či bikrosu, nachystaná pouze pro dva jezdce. Rovnou bez servítek pojď si na schody, následoval odpal do druhých schodů, dopad na desku, hned po nich se zatáčelo mírně doprava na dva rádiusy, které tě vyhodily do patra. Bylo opravdu nutné dupat jak kůň, když si nechtěl očuchat žíněnku pod nimi. Další pád ze čtyř metrů, to už by si fakt nikdo nepřál. Po katapultu do patra následovala rovinka s trojákem, který neskákali zdaleka všichni, a už se točilo doleva na drop opět do přízemí. Po něm už bohužel zbývala jen jedna legrace, za to ale velká, macatý dvoják, který měl 2 odpaly, stejně jako u step upů a aby toho nebylo málo, tak připevněné na picku upy Volkswagenů Amarok.

Po freestyle exhibici, která měla díky 360kám, backflipům, supermanům a dalším motanicím elektrizující atmosféru začíná hlavní část programu, eliminační jízdy dualu. Systém byl stejný, jak už to u této disciplíny bývá, jede se na dvě jízdy, s tím, že si rideři vymění dráhy a počítá se celkový čas. Ve hře je 16 borců, kteří prošli sítem kvalifikace, jméno vedle jména. Hned v první jízdě ukazuje Slavík, že základem jeho úspěchů budou epesní starty a nechává Čepeláka za sebou po pár úvodních metrech. Ve druhé jízdě to navíc náš reprezentant ve sjezdu uspěchal a následoval i efektní přepad přes starťák. Sláva se zachoval jako gentleman a start se tedy opakoval. Druhou věcí, která je hodna sdělení, je počin Hynka Strouhy, alias Růžováka. Prostě jet tenhle závod na celobrku, to chce fakt koule. Krve by se u mě hodně dlouho dořezával, když to po startu mohutně rozhamtával na step up do patra. Připomínám, že doskočit do zmíněného patra nebyla žádná sranda. Viděno z mého pohledu: v první jízdě, když měl navíc pomalejší dráhu to tam sice poslal odhodlaně, přední kolo bezpečně za hranu, zadní stavba ale skoro celá v propadlišti dějin, děcka piští, zakrývají si oči fan-tabulkama s nápisem Tomáš Zejda, Růžovák instinktivně vytrčí levou nohu ze šlapky, odpíchne se jak na koloběžce, tři patra si utřou pot z čela a růžový dres vyráží vstříc Pietru Filippi.

Dramatičtější momenty jsem nezaznamenal, snad jen, že Milan Myšík, po tom co se v Arkádách hodně sblížil se zábradlím tady zle zatápěl Michalu Prokopovi a jejich souboj se mi líbil v eliminaci asi nejvíc. Jinak se plnily předpoklady, že tady půjde o sjezd maximálně na plakátě, protože dominance 4X specialistů byla naprosto zřejmá. Jinak, co se papírových předpokladů týče, šlo prakticky o to, kdo doprovodí Datla s Frkym na pódium. Sláva i Michal suverénně vyhrávali svoje jízdy a po malém finále, kde to dotáhl na celkově třetí flek Jakub Říha se čekalo na další souboj titánů.

Hecování komentátora uvedlo osazenstvo do varu a obě jízdy provázel naše top ridery slušný ryk srovnatelný snad jen s jihoamerickými downtowny (no to jsem možná trochu přehnal) a i důchodci se vrhali k zábradlím. První jízdu vyhrál na rychlejší dráze Slavík, druhou těsně Prokop, čekalo se tady na součet časů. Celkově vyhrál Slavík a dokázal, že severní vítr z Jablonce mu zkrátka dává křídla a klimatizované prostory mu rozhodně neubírají na síle. Po vyhlášení výsledků se to celkem rychle vylidnilo, večerní afterparty byla jistě mocná, tou dobou už jsme však slavili v jiné městě.

Pár slov závěrem. U Eastern Gravity si budou muset zvyknout, že si nasadili laťku Arkádama dosti vysoko, a tak holt už každý čeká, že vše bude vychytané do detailu. Upřímně, pár věcí asi nebylo úplně podle jejich představ. Maličkosti, co ale dělají celek. Komentátor měl sice parádní čepici, ale dvě třetiny závodu mu nebylo pořádně rozumět. Kameraman stál před jedinou televizí, kde se dal sledovat zbytek tratě a jednu chvíli mi přišlo, že to celkově nějak moc neodsýpá. Když se rozbila časomíra a jedno kolo eliminace se muselo opakovat, to taky ničemu nepřidalo.

Každopádně je to úplně nový formát závodu, hodně věcí bylo poprvé a sešlo se víc nečekaných okolností, především to vynucené zkrácení tratě. Jsem upřímně zvědav, co vymyslí kluci z EG příště, každá takováto akce je pro tenhle sport důležitá a hlavně je pro média zajímavá. V dnešním světě je tahle rovina myslím dost podstatná…

Další městský závod, tentokrát už venku přivítá Ústí nad Labem 26. dubna. Letos bude Meatfly ÚL-LET 2013 ještě z větším „Ú“, jede se v rámci studentského Majálesu, kde se čeká tři čtyři tisíce lidí. Na line upu Pipes and Pints, těšíme se na vás.

Foto: KUbajsz Fišer