Report: Přílepské kapradí vol. II

Autor: Lukáš Uxa Parák, kategorie: Report, vydáno: 12.11.2013

Závodní sezona už je v podstatě definitivně u konce, list opadl a nebe se často halí do své typické šedé mdlé barvy. Ani o víkendu 2. listopadu tomu nebylo jinak, dušičkový den jak vyšitý, ale rok se s rokem sešel a tak se v Přílepech opět sešla sebránka zjazdárů, lačných si mezi sebou změřit síly a v podstatě se tak rozloučit se závodní sezonou. Pod křídly Heartattack racing už to byl tedy druhý ročník v této profláklé lokalitě, za což děkujeme rodině Sedláčkovic, že nás tam trpí.

Do závodu se přihlásilo 34 jezdců toužících po slávě a obdivu místních srnek a jiné divé zvěře. Jezdci byli rozděleni do čtyř kategorií open, střelci, junioři do 15 let a důchodci od 30 let. Start byl plánován na 11 hodin, kvůli hrozbě rychlého stmívání. Oproti prvnímu ročníku se jela ještě jedna jízda navíc. Ale jelikož si rajdři trochu pospali, tak se start nakonec posunul na 12:00, aby si mohli tratě omrknout a věděli do čeho jdou.

No nic není zadarmo, na jezdce čekaly 3 měřené úseky na třech různých tratích v délce něco přes kilometr, časy se sčítali a v součtu to dělalo víc než 3 kilometry. Profil tratí je spíše rovinatější z mírného kopce a v případě dvou tratí na tvrdém podkladu se spoustou skoků a přírodních nástrah. Tato kombinace ve finále znamenala pořádný kus roboty a prověřila hlavně fyzičku všech. Třetí trať, která byla dokončena těsně před závodem, nebyla ještě pořádně vyjetá a byla spíše přírodního charakteru v jehličnatém lese plném záludných kořenů a na měkkém podkladu. Ve spodní části se napojila na skákavé koryta druhé tratě a pokračovala po ní až do cíle.

Bylo otázkou kdo bude letos nejrychlejší a na čem? Pevňák, enduro nebo sjezďák? Toť otázka, zdálo se. Ve startovním poli se objevilo od každého něco a tak hon na čas mohl začít. Jezdce do závodu pouštěl známý Jagermeister rider a zkušený startér Zajda za pomoci nejnovější techniky, kterou řídil i počasí v době závodu. Jako první se jela nová trať. První byl puštěn na trať ve 12:00, na pokyn startéra 20–4–5–3-už jeď! Tak to pokračoval od nejmladších přes důchodce po open.

Na jedničce byl nejrychlejším Martin Kolajík a hodil tak dalším rukavici. Loňské vítězství obhajoval Hofer a tak nezbylo než zabrat. Na dvojce tedy vítězí Hofer, časy prvních jsou vyrovnané a o vítězi má rozhodnout až třetí jízda na nejstarší trati. Tu opět vyhrává Hofer, celkově je první 3 vteřiny před Kolajosem a třetí Tomáš, který ztrácí 1,5 vteřiny na Kolajose. Je tedy jasno, Hofer opět vyhrál hon na čas a potvrdil, že pevňák je zde nejrychlejší a ulovil tak trofej, kterou mu bude závidět kdejaký myslivec. Po dojetí posledního jezdce bylo naplánováno jen vyhlášení střelců do patnácti let neboť vyhlášení ostatních kategorií bylo na pořadu v 21:00 v klubu Wats s následným koncertem Dead Popes Company, degustování různých moků, pogováním, lyžováním na schodech, trháním rukávů od saka a spoustou dalších vylomenin, které si nepamatuju…

Druhý ročník ilegálu je za námi, vše proběhlo v pohodě, nikomu se nic nestalo, i když perných chvil pár bylo a nezbývá než poděkovat sponzorům Oneal, Cykloservis Zlín Toma Musila, Manobike a RedBull za věnované ceny, díky nimž byl důvod se snažit. Všem časoměřičům a lidem co se na akci podíleli Díky ČAU. Za rok třeba znovu a třeba už oficiálně.

Text: Lukáš Uxa Parák
Foto: Zdeňa Pes Bělák, Lukáš Lux Janalík, Josef jm Mrázek