Enduro Race Most: Michal Prokop přebírá vedení

Autor: Bart, vydáno: 2.9.2015

Loni to tak nějak všichni tušili, že Jiří Fikejz celou Enduroserii vyhraje, ale letos je to opravdu jako na houpačce. Kdo to nakonec bude, jestli Přemek T. nebo Michal P. se dozvíme až na Špičáku. Ale zpátky k Mostu. Enduro v Mostě je nejméně oblíbenou kapitolou celé série, fyzicky a technicky je dle mého názoru nejtěžší. A když se k tomu ještě přidá vedro, co bylo o víkendu (35°C ve stínu), připadáte si jako v Endurovém Pekle.

Propoziční scénář byl podobný jako v loni: hezké zázemí na koupališti, osm RZ a bezkonkurenční občerstvovačka na Širáku. Stavitel tratí Tomáš Trunschka sliboval letos mnoho změn a svůj slib také dodržel. Počet RZ zůstal stejný, ale z poloviny se opravdu jelo něco jiného, něž v loňském roce. Letos jsem jel bez sobotního tréninku, takže „na oči“. A přesto že tento kopec dobře znám, zažil jsem ve skoro každé RZ nejedno překvapení. Sám si už přesně nepamatuji co kde, takže popis RZ stručně.

V první RZ pro kategorii Race zmizeli zatáčky na volných šutrech a přibyla skalka, na které po sobotním tréninku zůstala deseticentimetrová vrstva prachu, takže to dost klouzalo. Dalším překvapením byly dvě dost prudké zatáčky, kde to chtělo hodně šikovnosti. V dolní části se hodně zrychlilo a po dojetí do cíle uznávám, že letos to bude opravdu větší zábava.

Prvotní nadšení mě hodně rychle přešlo v druhé RZ, kde se muselo mnohem více šlapat a až na pár skůčků a zatáček nic nového. Nejvíce mě tu bavil závěrečný sešup do cíle.
Ve trojce byl zcela nový, odkloněný transfer, který nejen mě dost školil. V integrálce se potím jako prase a závidím „hobby“ kategorii možnost jezdit v „kokosce“.
Čtvrtou a pátou RZ raději moc rozebírat nechci. Moc se tam toho nezměnilo.

Před šestkou nás čekala opravdu luxusně vybavená občerstvovačka, zaslechl jsem i názor že v soutěži o nejlepší občerstvení v závodě, Most jasně vede. Díky holky, krásně jsem se přežral :).
Šestá RZ, úplně nová a asi nejkontroverznější ze všech, několik ostrých zatáček, kde musíš pokaždé na nulu a opět zabrat do pedálů.
Následovala sedmička, také zcela nová, ze stejného kopce, ale úplně jiná. V cíli jsme se shodli, že asi nejlepší. Několik skoků, klopenek a zase hezká porce techniky v hlubokém prachu.
Osmá RZ patřila k těm sjezdovějším. Zůstali tu dva skoky přes cestu a několik hezkých klopenek. Do cíle se už dojíždělo stejně jako na jedničce.

Na osmé RZ už většina jezdců věděla, že nestíhá tříhodinový limit závodu, který byl vzhledem k vedru dosti přísný. Pořadatelé nakonec k limitu přidali půl hodiny. Po závodě jsme se všichni sešli v bazénu na koupališti a řešili co se kde dělo. Někteří se parádně bavili na tobogánech, jiní se jen tak chladili ve vodě.

Všechny RZ, kromě čtvrté, vyhrál Michal Prokop a získal tak průběžné vedení v Endurosérii před druhým Přemkem Tejchmanem a třetím Milanem Myšíkem. V ženách vyhrála všech osm RZ Andrea Drengubáková, před druhou Elen Římanovou a třetí Lucií Kubínovou. Kompletní výsledky najdeš zde.

Mám rád závody na přírodních trailech, které nejsou vymlácené od sjezďáků a kde musíš makat až do konce. Takže Most jezdím rád, ale všechno se tu jede v menší rychlosti, než v bikeparcích, tak mě mrzí, že nás pořadatelé nutili jezdit v integrálce. Vím a chápu proč je „fullface“ v pravidlech, ale v Most není bikepark, tak jsme mohli dostat na výběr, stejně jako to má kategorie hobby, která jela stejný počet RZ. Jinak nemám výtku a musím uznat, že tento ročník Enduro Rally Most, byl nejpovedenější.

Pozval jsem do závodu svou přítelkyni, Danču, která nikdy žádný enduro závod nejela. Danča jezdí XC maratony a všechny sjezdy v závodech na pevňácích jí baví. Závod dokončila se sedřenou nohou a totálně vyčerpaná. Protože v sobotu měla jiný program, jela také „na oči“ a to mostecké kopce moc nezná.

Bart: „Proč sis chtěla vyzkoušet Enduro?“
Danča: Jezdím XC maratony a v každém závodě mě baví sjezdové pasáže, chtěla jsem vyzkoušet něco nového.

Bart: „Bála ses prvního startu?“
Danča: Ano, bála. Byla jsem hodně nervózní.

Bart: „Odpadl ten stres na dalších RZ?“
Danča: Ano, každou RZ to bylo lepší a lepší.

Bart: „Co ti dělalo v jednotlivých RZ největší potíže?“
Danča: Volné kameny a technické pasáže, měla jsem půjčené kolo, takže všechno bylo hodně narychlo.

Bart: „Co ta sedřená noha, kde se to stalo a proč?“
Danča: Hned v první RZ na jedné hodně prudké zatáčce doprava, nebo doleva myslím, teď už nevím :)

Bart: „Na konci poslední RZ jsi vypadala hodně vyčerpaně, bylo to kvůli limitu?“
Danča: Ano určitě, bála jsem se že limit nestihnu a bylo opravdu horko.

Bart: „Co se ti na závodě líbilo nejvíce?“
Danča: Zázemí závodu, přírodní traily a ochotní pořadatelé.

Bart: „Co se ti naopak nelíbilo?“
Danča: Nic mě nenapadá. Jedině dlouhé čekání na start první RZ.

Bart: „Pojedeš někdy další Enduro, doporučila bys tyto závody dalším holkám?“
Danča: Určitě, pojedu znovu, je to něco úplně jiného než závody které jezdím a baví mě posouvat hranice. Musím se ještě hodně naučit, byly místa, kde to bylo hodně těžké.