Report: Marosana end of the season vol.17

Autor: Čert, kategorie: Report, vydáno: 12.10.2015

Letošní Marosana byla top akcí roku, stejně jako pokaždé. Čert byl sice na této akci poprvé, ale troufnu si říct, že byl lapen a odteď už nebude chybět na žádné. Přečti si jak to letos viděl on.

Sedmnáctá Marosana. Pro mě první. Hanba hanbatá, největší ostuda světa.

S tímhle cejchem nasedám v pátek okolo jedenácté do D:key obytňáku. Mírnou obavu z potenciálního průseru jak mraky, který se může během následujících dvou dnů odehrát, plně vyrovnává nadšení z příslibu top párty, ježdění a zážitku roku.

Co se týče ježdění, Marosana vždycky byla a bude totální motokros. A jelikož mám k dispozici jenom trailbike 130/130, házím ho do auta spíš z povinnosti než s reálnou představou závodění. Tento rozpor jsem ovšem, aniž bych to věděl, vyřešil už cca půl hodiny před samotným příjezdem na místo. Právě cejch Marosanového panice mě staví do situace, kdy rozhodně nemůžu přilítnout na párty ve dvě ráno naprosto nepoznamenaný… pártyingem. Takže notně ladím formu už při průjezdu Trutnovem. MRSN never dies a slivovice never lose. Příjezd na párty okolo druhé hodiny ranní. Koncerty jsou za námi, ale DJ to roztáčí masivně, radost z potkávání české DH elity je ještě masivnější. Co to budu dlouze popisovat. Podle ostatních lidí jsem se do obytky dostal okolo čtvrté ráno. Nicméně neschopnost namontovat pedály a vlastně jenom jít rovně ještě v 11 hodin dost rozhoduje o tom, jestli nastoupím do kvaldy, která startuje ve dvě. Musel sem kriticky uznat, že pokud nezvládnu dojet k registraci, nebylo by asi vhodné ani startovat do závodu. I tohle je Marosana. Takže kvalda jako divák, kluci jedou hroznou, holky vlastně taky. Výsledky kvaldy sice nic moc neřeknou o nedělním závodu. Nicméně fakt, že kromě Motejla, který kvaldu vyhrává, dostali všichni čeští sjezdaři zářez od Přemka Tejchmana a Michala Prokopa na malejch kolech, je rozhodně k zamyšlení.

Sobotní párty. Dresscode? PUNK. Jedna věc jsou kvanta super krásnejch holek. Ale když je tohle navíc naladěno jako punkový princezny? Baví moc! Piva tečou, hudba hraje a párty jede hodně wide open,zkrátka motokros je motokros. Nejdřív jsou na pódiu Rabies a jejich punkování někde mezi NOFX a Dropkick Murphys je prostě hrozně dobrý. Laťku ale ještě o kus zvedají slovenští Pigs in the living room, kterým Marosana ukazuje, co umí. A řekl bych, že takovejhle moshpit (čti kotel jak debil) kluci už dlouho neviděli. Naprostej HC, rachot jako prase, pogo jak nikdy a ve chvíli, kdy se při koordinovaném sólu na ocelový plot mezi podiem a kotlem smazává rozdíl mezi tím kdo je v kotli a kdo hraje…na tohle se nezapomíná. Pak naskakují Shatter a ačkoli jedou šílenou pilu, v očích mých i spousty spolukotlařů, jim energie Pigsů nebo Rabies docela chybí. A během toho se paří, spousta lidí leje piva. Někteří, jako např. Nejmenovaný šéfredaktor bulvárního bikového plátku někdy okolo půlnoci leje piva taky, ale hlavně na zem. Hluboký předklon, ve kterém se od půlnoci pohybuje, ale dodává jeho jednání potřebnou vážnost a úctu. Sliby o soustředění na zítřejší závodění odplavilo osmé pivo. A nejenom v případě tohoto jezdce.

O těchto klucích ještě hodně uslyšíme

Když se den rozjasnil a já čekal na start rozjížděk, bylo po pár odjetých jízdách jasné, že MRSN je závod s největším úbytkem závoďáků mezi kvaldou a závodem. Souvislost s párty je nenáhodná. Ačkoli v kategorii Open, čti hoblíci, postupuje 128 lidí(lidí?) prvních pár rozjížděk se jezdí po dvou až třech jezdcích. Částečně za to sice mohl striktní přístup organizátorů, nestihls tvoji rozjížďku, smůla, jedeš domů. Krev na rukou maj na rukou spíš jégrholky a pivoprincezny. Odpoledne odsejpá, jezdců ubývá a s ubývajícím počtem závoďáku se výrazně víc hrotí i rychlost. Padá se, skáče se, loktuje se, no motokros hadr. Elitu nakonec stejně jako kvaldu vyhrává Motejl, Kuba Říha na dvojce, kompletně vytřesenej Přemek Tejchman na malým kole uzavírá bednu. Bramboru má Koulecz a malý finále a tím pádem pátý místo bere sám Marošák! Za mocný potáhnutí a neuvěřitelný polety na každým skoku si to maximálně zaslouží!

Kompletní výsledky zde.

Obrovskej respekt ale patří všem, co dokázali k závodu po sobotě vůbec nastoupit a dojet ho. A Klokan, kterej v deseti letech jako jedinej dával roadgap si zaslouží od každýho panáka hned, jak je bude moct. A něco mi říká, že za těch 8 let takovejhle achievementů posbírá ohromnou kopu.

Kdo nebyl, je posera a sám se potrestal. Dík Michalovi Marošimu za tuhle akci, dík klukům z Pigs in the living room za nejlepší pogo mýho života a Skautikovi za to že je top pogovej kumpán. Zase za rok! A ať ste tam všichni!

Foto: FB Marosana end of the season