reklama

S FURYí po X letech na pořádných DH závodech při MSDH v Koutech...

Autor: ZR, vydáno: 27.4.2016

Znojemská raketa po letech pořídil novýho sjezďáka, GT Fury a hned s ním vyrazil na závody. Na novým kole seděl maximálně dvakrát, ale to nevadí, léta závodního sjezdování se nezapomínají. Tento report bude více textový, ale rozsáhlá galerie bude co nevidět.



V letošním roce jsem měl v plánu zase po dlouhé době absolvovat nějaký čistokrevný DH závod. No, a když začátkem března odtajnil své termíny MS DH Cup a první závod se měl uskutečnit v mé oblíbené lokalitě – Kouty nad Desnou, bylo v podstatě rozhodnuto, že pojedu. Původní plán byl prostě vzít Jekylla a vyslat to tam, ale to by nesmělo být Oskara. „Ríšo, na sjezd musíš přece mít sjezďáka!“ A tak se stalo, že si v úterý frčím pro novou FURYi od GT…

Na MS DH je jako obvykle závodní den v neděli a sobota patří tréninku. Já bohužel musím být v sobotu pracovně na Velo Test Fest v Jedovnici. Jenže já jsem přece #endurospecific, takže jízda skoro na oči mi nemůže dělat problémy. Do Koutů přijíždím v neděli kolem deváté ráno a něco je špatně. Je mi jako dost divný, že jsou kopce bílé. Já jsem přece přijel sjezdovat na kole ne na lyžích. Dole v depu se potkávám s Oskarem, včera si prej zajezdili jako fakt pěkně a bylo i docela teplo, to teda dneska není. Teploměr v autě ukazuje +1 °C dole na parkovišti a já mám jen kraťasy a dres, ještě že jsem si vzal aspoň ty chrániče. Chvíli přemýšlím, jestli nebude lepší jet zpět do nedalekého Bohdíkova do postele, ale nejsem žádnej sráč, takže prostě musím…

První tréninková jízda nic moc, jsou tu nějaký nový úseky v horním lese, kde jsem na tom sněho ledo bahně celkem ztracený, ale postupem jízdy se do toho dostávám. I prsty mi postupně rozmrzají. Bohužel když ve spodním lese čekám na Oskyho, tak mi po příjezdu říká, že si blbě odšlápl a ruplo mu v koleni a tím pro něj den skončil. Já dávám ještě jednu jízdu. V horním lese opět nic moc zakončené držkou. Naštěstí nic velkýho, ale je docela bahno a suchý gumy nejsou úplně ideální. Díky tomu, že Osky nejezdí, si od něj na závod půjčuji přední kolo s obutou Maxxis Shorty, která je na takový povrch super.





Tak jo jde se na to. Startuju relativně brzy, ale i tak na startu strašně vymrzávám. 5, 4, 3, 2, 1, GO! Zmrzlým nohám se moc nechce, třetí skok po startu rači vynechávám, horní les jedu spíš na jistotu, abych se nikde zbytečně neválel. Spodní les znám víc, a tak se snažím i přidat, obzvlášť když pár pater klopenek pod sebou začínám periferně vidět borce, co startoval přede mnou. To mi vždycky dodá na morálu… Ale co to, proč zpomaluju? Mám tak zmrzlý prsty, že v nich nemám cit a nepoznal jsem, že brzdím. To je fakt prdel, to se mi ještě nikdy nestalo… Rychle si to uvědomuju a odbrzďuju. Už jsem venku z lesa a teď mě čeká dupačka po rovině pod lanem. Borec už je na dohled. Dupu, co to jde, krátká skalka u dolní stanice lanovky a na nájezdu na poslední rovinku se skoky do cíle jsem týpkovi už na zádech. Řvu na něj, ale do uhýbání se moc nemá, nezbývá, než vyjet z ideální stopy a nespurtovat ho. Borce sice přešlapu, ale v nevyjeté hlíně se mi nedaří udržet rychlost na skočení posledních skoků, a tak něco ztrácím. Co se dá dělat. Do cíle dojíždím s časem 5:10 a stačí mi to na 16. místo v semifinále. Ve finálku je plán jasný, PŘIDAT!!!

Mezi oběma jízdami je poměrně dlouhá pauza, kterou trávím v teple na čaji. Jenže když pak vyjdu ven, tak opět sněží a veškeré teplo, nabrané v restauraci je rázem pryč. Cesta lanovkou je docela zlo, nahoru dorážím pěkně zmrzlej. Před startem se snažím zahřát poskakováním, ale moc to nepomáhá. Už jdu na start. Jsem namotivovanej jak už dlouho ne. Sotva odpípá odpočet, opřu se do pedálů, že začnu strašně dupat, jenže v té mé přemotivovanosti netrefuju předním kolem branku, jenž spouští stopky. Zastavuju a snažím se ji alespoň shodit kolenem. Já vůl… Takže start nic moc, to neva, i tak jsem rozhodnutý vyslat všechny skoky po startu. První je na pohodu, druhý taky, ale na ten třetí by to chtělo asi víc rychlosti, neřeším, prostě to tam naseru…





…takovýho koně jsem už dlouho nevyslal. Na dopadu strašná rána, ale udržel jsem to. Teď přichází na řadu horní les. Chci jet rychleji, jenže místo toho dělám chybu za chybou, tak alespoň na přejezdu sjezdovky šlapu, co to jde. První část trati pod lanovkou zvládám tak nějak v pohodě, trochu se zasekávám v černém lese před přejezdem cesty, ale nic vážného. Spodní les v pohodě a teď na řadu přichází rovinka se skoky. Dupání po rovině bere docela síly. Poslední skalka k lanovce na pohodu a už mě čekají jen lavice do cíle. Dneska se mi je zatím nepodařilo naskákat. V tréninku jsem je v podstatě ani nejel a v první jízdě jsem tu předjížděl borce, tak uvidím, co teď. První tři dobrý, pak jedna s mírnou hrankou, na další si trochu šlápnu a už jen zbývá poslední, nejdelší. Naštěstí rychlost je, a tak i tu zvládám v pohodě doletět. V cíli čas 5:03, takže zrychlení o 7 s a celkově 17. místo v kategorii Hobby. Po první jízdě jsem doufal, že to bude trochu lepší, ale s tím cirkusem, co jsem předvedl na startu, jsem docela spokojený.

Vítězem kategorie Hobby se nakonec stal Antonín Král, v ženách nedala nikomu šanci Jana Bártová. Nejostřejší souboj se odehrával v kategorii Masters, kdy se o první místo poprali nestárnoucí Vlasta Hynčica a Rosťa Štencl. Dopolední semíčko opanoval prvně jmenovaný a odpoledne si pozice vyměnili. V juniorech vítězí Adam Rojček a zlato v kategorii elitních střelců nakonec bere Ondřej Štěpánek.

Kompletní výsledky na moravskosloven­skydhcup.eu

Další díl MS DH se pojede 22. 5. v polské Wisle. Za mě musím říct, že úroveň tohoto seriálu je i po letech vysoká a děkuji Zdenku Floriánovi, za její udržování.

Diskuze

  • anonymní uživatel David 27.4.2016 v 12:36

    Kde najdu naky fota?

  • anonymní uživatel zdenal 27.4.2016 v 13:59

    foto
    www.facebook.com/...

  • anonymní uživatel Ondra 28.4.2016 v 8:28

    pěkný,klobouk dolů, škoda že jsem dopadl podobně jako Oskar už v sobotu, jinak by jsme se tam potkali :-)

Komentáře

Publikovat jako anonymní uživatel - přihlášení, registrace


Přepnout barvu pozadí