Kopřivná Bikefest pohled druhý - poprvé na velké akci

Autor: Jarda Ruider , vydáno: 8.6.2016

Náš čtenář Jarda Ruider se nabídl, že s námi podělí o své zážitky z Kopřivná Bikefestu. Jak je vidět, akci si na Kopřivné řádně užil.

Pokud máš rád cyklistiku, ať už XC, Enduro, DH, Freeride nebo dokonce i silničky, tak jsi nesměl chybět na Kopřivná Bike festivalu, který se konal o víkendu 4. – 5. června 2016. Celý festival se odehrával pod vedením nikoho jiného než Kamila Tatarkoviče.

Na místo jsme s Adamem Semerákem dorazili v sobotu lehce před polednem, složili jsme biky a jelo se drtit lajny. Tratí tu bylo více než dostatek, od Fun trailu pro rodiny s dětmi až po nejtěžší DH trať, a komu se nechtělo jezdit nahoru lanovkou, mohl si vyjet nahoru single trackem, já jsem preferoval lano.

Po projetí všech trailů jsme se šli s Čertem a Adamem umýt do potoka, kde mimochodem byla krásně osvěžující voda, a potom jsme se šli připravit na noční Fun Night Race, který se jel po oblíbeném Fun Trailu. Následně přišla tradiční nervozita, ale ta se zase rychle vytratila při rozcvičce s Katkou Tatarkovičovou a Janou Horákovou, která velmi potěšila, protože na kopci nebylo zrovna vedro, takže takový zahřátí a takovýhle odreagování před závodem přišlo vhod.
Jako první startoval Čert, rozestupy byly po půl minutě, konečně jsem přišel na řadu i já, Kamil mi to odpočítal a vyrazil jsem. V lese byla jak jinak než tma, sem tam pár lidí, kteří dělali specifickou atmosféru závodu, myslel jsem jen na jediný: před zatáčkou zpomalit, z ní vylítnout co nejrychleji a dupat, v polovině trati jsem dojel borce, který startoval přede mnou a zachoval se správně: na nejbližším možným místě mi uhnul, takže jsem mohl šlapat dál opět naplno, při výjezdu z lesa jsem narazil na pár lidí, kteří mě podpořili a abych jim ukázal, že tam na mě neřvou jen, tak začal jsem ještě víc dupat, což byla chyba… Čert mi říkal, že posledních pár klopenek do cíle jde projet bez brzd a na to jsem myslel a přitom měl moc velkou rychlost, první klopenku jsem projel dobře, na brzdy jsem ani nešáhnul a do předposlední jsem nalítl už moc rychle a jelikož zatáčka byla rozježděná, tak jsem to položil. Okamžitě jsem cítil koleno a zápěstí, ale na fňukání nebyl čas, ihned jsem bral kolo a chtěl jsem si zašlapat, ale smůla stála při mně, měl jsem shozený řetěz z převodníku, takže jsem to nějak rozstrkal a dojel.

Pak už jsme jen čekali na výsledky, ale to bylo skoro pro všechny závodníky zklamáním, protože ten večer prostě nebyly, naopak co mě potěšilo, bylo předání ceny nejmladšímu a nejstaršímu závodníkovi a losování o ceny, který prováděl Jakub Ouvín neboli Big Buba a měl na svědomí i celý moderování festivalu, což se mu velice povedlo a udržoval parádní atmosféru po celý víkend. Po slosování jsme zašli do hospody a tam jsme kecali o všem možným, já jsem odešel jako první, protože jsem se na neděli chtěl trochu vyspat.

Po ranním probuzení jsme si šli dát na rozježdění Fun Trail, tentokrát jsem neměl svého Authora, ale půjčeného Kellyse Noida 90 a až na křupání někde v rámu to byl hodně tuhý sjezďák a jeho přepákovaný jednočep byl parádně citlivý a ani mě nepřišlo, že by to nějak tuhlo pod brzdou. Po Fun Trailu jsme si dali DH a tam se teprve to kolo mohlo projevit a projevilo se podle očekávání, jedním slovem parádní, ale dost bylo mluvení o kole. S Čertem jsem se dole rozloučil a jezdil jsem sólo a testoval bajky a on trénoval na Kopřivná Down. Kola jsem testoval na Spicy Freeridu a Fun Trailu a vždy když jsem dojel dolů, tak jsem slyšel songy od mých oblíbených kapel jako Slipknot nebo Korn, což mě překvapilo, protože dnes moc lidí neposlouchá metal.

Otestoval jsem si: Kellys Eraser, na kterého bych si musel déle zvykat, Ghost Riot, kolo co mě nutilo zrychlovat a bylo parádní, Ghost Asket asi nejlepší hardtail, co jsem jel, Lapierre Spicy na pohled pěkné kolo, ale nesedla mi geometrie… Všechny ale převálcoval Commencal Meta V4, na kterém jsem se cítil jako doma snad nejlíp ze všech bajků, co jsem během festivalu jezdil. Během testování těchto kol přerušovaně pršelo, ale to mě nijak nevadilo až na ten bordel, co jsem měl všude po sobě a na kole. Po sjezdovém závodě přišlo vyhlášení, za zmínku určitě stojí Jakub Říha, který očekávaně zajel nejlepší čas ze všech, po vyhlášení DH se na dveřích hospody objevily i výsledky z nočního závodu, Night Race vyhrál také Jakub Říha.

Velký dík patří Kamilu Tatarkovičovi, Jakubu Ouvínovi, borcům, co celý den dávali kola na lanovky, samozřejmě lidem v půjčovně a vůbec všem, co se přijeli podívat na tento super bajkový festival.

Foto: Martin Husár – martinhusar.cz