Hobbits Fairy Tales - Myšák a Vanik na Zélandu #3

Autor: Milan Myšík, vydáno: 23.1.2017

Další týden utekl jako voda a tak tu máme třetí díl Hobbit?s Fairy Tales o něco dřív než obvykle. Je to z toho důvodu, že se vyplnila předpověď počasí do puntíku a tak nám celý víkend vydatně propršelo. V neděli jsme se utekli schovat do Burger Kingu a celý půl dne jsme dělali videjko, nabíjeli naše elektronické hračky, pili kafe a jedli zmrzlinu.

Z Napieru jsme strávili 4 hodiny na přejezdu do hlavního města Wellington, ve kterém jsme strávili čtyři dny. Po příjezdu Vanik vytahuje kolo a jde prozkoumat traily na kopci Victoria mountain, který leží nad samotným centrem hlavního města a je z něj krásný výhled na všechny strany a zátoky Wellingtonu.

Úterý a středu brousíme traily v Makara Peak, který je od centra vzdálený cca 15 km. Ihned na parkovišti se nás ujme místní stavitel těch nejtěžších trailů Scotty, sympaťák, který má úsměv od ucha k uchu. Scotty nám nabídl, že nám ukáže trail, který zatím není oficiálně otevřený ale je to absolutní novinka. Výjezd na horu Makara Peak zabral zběsilým tempem 30 minut a u toho nám Scotty vyprávěl, že trail dělal převážně sám, že jednu zatáčku stavěl 20 hodin a proto ho nazývá „My baby“.

Trail, který ještě není ofiko, otevíračka se chystá až příští měsíc. Trail, který je úrovně EWS a já si ho nemůžu vynachválit. Makara Peak mountain bike park nás opět překvapil svou rozmanitostí. Oblast, ve které si přijdou na své děti na dvacetipalcových kolech, lidi, kteří mají pouze klasické horské kolo, ale i profesionální enduristi, potažmo sjezdaři. Podmínky a zázemí opravdu parádní, voda, hadice na umytí kol a toalety jsou samozřejmostí.

V noci na čtvrtek přespáváme v kempu na pláži u moře, v noci přichází místní vichřice Gale winds a my si připadáme jako bychom spali na velrybě, i když jsme o naší Žlutou bestii měli chvílemi strach aby neskončila na boku.

Ve čtvrtek jsem vyrazil na silniční trénink obhlídnout okolí Wellingtonu a vesniček, Vanik si dal okružní jízdu po Wellingtonu a večer už sedíme na trajektu směr Picton. V pátek dojíždíme do dalšího bike centra Nelson, který je na severu jižního ostrova, kde se příští víkend koná Top gun race (třídenní trojboj – sobota DH, neděli enduro, pondělí XC).

V sobotu jsme si vyjeli na Fringed hill do 700 metrů. Viděli jsme jak v Nelsonu se čerti honí a rychle nabrali směr po národní DH trati dolů. V potoce bahna a vody jedeme národní sjezdovou trať. Potkáváme na trackwalku Phila Atwilla, který se taky chystá na NZ DH cup příští víkend. Po pár metrech už chápu, že proč šel trackwalk. Když najednou trail zmizí a já ležím v díře, řvu na Vanika za mnou ať rychle brzdí, naštěstí aspoň on to ustál. Bláto až za ušima, viditelnost na 5 metrů, malá helma, žádný chrániče, a národní DH trať s přeýšením cca 700 metrů je ideální na rozjetí…

Máme pondělí ráno, po dvou dnech deště konečně sluníčko a vytahujeme nacucaný věci z auta na osušení.

Čtvrtý díl vyjde v polovině příštího týdne po závodech To gun race, kterého se zúčastníme oba dva.

Sledujte náš trip na fb Bike Trip To The Hobbits Land, Milan Mysik #61 a Jan Vaner fanpage. Všechny díly jsou ke shlédnutí na youtube kanále.

Díky sponzorům, bez kterých bych tento trip nemohl uskutečnit: GT bicycyles, KURsport.cz, Mitas bike tyres a dále Dakine, Uvex, Protocycles, Muc-off, Sponser, Outdoorweb a Rehabilitace Kateřina. Speciální díky patří GoPro @gohd.cz, bez kterých by nebylo žádného materiálu.