Report: Peveko Bikerally Slopné - na malém kopci spousta zábavy

Autor: Čert, kategorie: Report, vydáno: 15.5.2017

Závodní sezóna frčí na plné otáčky a další kolo seriálu WBS se konala ve Slopném. A my byli u toho.

Ačkoli většina kámošů je ještě přezávoděná po Blinduru, já se držím slov Steve McQueena a nehodlám dál čekat, ale žít = závodit. Kdo nerozumí, musí si doplnit vzdělání zde.

Prostě pokud se někde závodí, tak tam budeš!

WBSko sem měl v plánu odjet celé, už proto abych si vyjel body a nemusel pořád startovat ze 180. pozice, když si vzpomenu že se okolo Zlína jezdí parádní závody. Otroky mi bohužel nevyšly, páč sem musel dávat pozor na jednu Znojemskou Raketu, co si lámal ruku v Itálii, takže další argument pro. A navíc má závod Peveko Bikerally Slopné, jako jeden z mála závodu WBS, lanovku!

Předpověď je „nikdo neví jak bude, asi bude bouřka ale snad ne“, takže si do auta ke krámům a Ghostovi beru větrovku a doufám, že když už sem si vzal ten poslední čistej DK dres, nebudu ji muset mít na sobě.

Ačkoli tréningy byly už v pátek, nějak se mi nechtělo obětovávat dva dny a přespání, tzn. dojíždím v sobotu ráno s tím, že dám dvě tři jízdy a zase, jak dycky, pojedu tak napůl na oči. A jelikož v závodě se asi kdovíjaké výsledky konat nebudou, stahuju dolů okýnka a pouští naplno Iron Maiden, abych měl aspoň nejstylovější příjezd… jenže to netuším, že Hája z Bikegarage Prostějov přijel svou naleštěnou červenou Stovečkou!

Takže prohrávám na plné čáře i styl, tzn, zbývá si to užít. Včera, tj. pátek prej pekelně zachca-pršelo a pár míst na tratích podle toho vypadaly. Á propos, tratě. Moje zkušenost s WBS je zatím jenom z Bučovic, Kyčerky, Otrokovic a odsud, ale můžu říct, že dvě naprosto parádně připraven tratě, jsou to nejintezivnější sjezdování, co jsem zatím na WBS zažil. Ačkoli mají obě něco přes minutu, je na nich všechno. Utažené zatáčky v hrabance nahoře, odkloněné kořeny, otevřené klopky, skoky, rolety, palba přes hrboly, technické prudké pasáže… prostě paráda. Obě tratě, každá se jela dvakrát, byly super závodění. V podstatě stačilo šlápnout párkrát nahoře, a pokud člověk zbytečně nebrzdil, nebylo potřeba kdovíjak šlapat až dolů. Prostě mini-dh trať jak má být. Z rána to trošku klouzalo, nicméně přes den se všecko parádně vyjezdilo a bylo to asi o milion procent lepčí, než jet na prachu.

Jasně, lanovka jela tak závratnou rychlostí, že kdyby ještě trochu zpomalila, tak jede pozadu… ale s ohledem na to, že je to poma starší než drtivá většina účastníků a s megaohledem na to, že jízdné stálo vole kilo za celej den a se supermegaohledem na to, že JE TO LANOVKA a NEMUSÍŠ ŠLAPAT, bych řekl „ať mě to třeba zláme nohy, hlavně že jede.“

Z organizačního hlediska si tým Ladi Škarka (ředitele závodu) zaslouží ještě jednu pochvalu a to za zajištění lidových cen jídla. Dát si pivo za pětadvacet, k tomu kančí klobásu za pětatřicet a párek v rohlíku za patnáct… to se mi už dlouho na závodech nestalo.
Na startovce bylo tentokrát okolo 100 lidí, takže závod parádně odsýpal, klobásy voněly, prach se vznášel a hlavně, ani jednou nezapršelo. Voda mě stihla až na cestě domů.

Tratě – super,
lanovka – byla, takže super,
jídlo – super a za levno,
holky – usměvavý,
časomíra – přesná,
počasí – parádní,
Caprisone biková školka pro nejmenší a pro pár vybraných dospěláku včetně mě – boží!

Až si člověk, říká, proč je okolo sjezdu u nás takový humbuk, když kluci okolo WBS dokážou pořádat parádní lokální závody, kam jezdí mezi 100 až 200 lidma se startovným za pár korun a udělají závody v podstatě na jakémkoli kopci, co je aspoň trochu kopec. A lidi se baví, závodí, fandí a organizačně všechno klape.

Jo, jinak chlapy vyhrál David Šůstek, druhý Jirka Gergel a třetí Martin Kolajík a ze tří holek byla nejrychlejší Simona Porubanová, komplet výsledky zde.

Dík Haffovi a všem lidem okolo něj, že umí udělat lokální závody bez chybičky. A 8. července se snad uvidíme na dalším kole, v Trnavě!

Foto: David Bosák