Report: EWS Montagnes du Caroux pohledem českých jezdců a jezdkyně

Autor: Milan Čižinský, kategorie: Report, vydáno: 15.5.2018

Francie, Languedoc, Montagnes du Caroux. Čekal nás první závod EWS v Evropě a na startovní listině bylo pár nových jmen. Všichni jsme bydleli ve městečku Le Aires asi 20 kilometrů od Olargues – dějiště závodu, kam vedla krásná cyklostezka. Po 14 hodin dlouhé cestě jsme ubytovali v starobylém domě na náměstí, kluci se ubytovali kousek od nás a proto jsem byl rád, že jsme společně absolvovali trackwalk, kterým jsme strávili první tři dny a prohlédli si skoro všechny rychlostní zkoušky. Díky tomu jsme poměrně přesně věděli, do čeho jdeme a snížili tak riziko v průběhu samotného najíždění tratě. Francouzské traily byly extrémně kamenité, prudké a úzké.

Přemek Tejchman

Umístění: 50. Elite
Fotograf: Matěj Mervinsky

Konečně jsem si mohl po dlouhých přípravách na Enduro Trutnov taky pořádně zajezdit na kole a hlavně zazávodit. S klukama jsme vyrazili na moje první letošní EWS do Francie. Bylo to teda sakra daleko, ale lokalita je to opravdu nádherná, plná skvělých trailů. Trénink proběhl díky dobrému počasí celkem bez problémů, ale bylo nám všem jasný, že to tu bude sakra těžký. Hodně dlouhé kamenité traily plné strmých pasáží.

V sobotu se závod vyvíjel docela dobře. I přes větší chyby na první RZ se mi nejelo špatně a vyvaroval jsem se pádům. Dvojka byla super, na tu jsem se těšil nejvíc, zato na trojce jsem měl pocit, že se mi rozpadne kolo, tolik kamenů co bylo na tomto trailu nemáme v celém Česku. Čtyřka byla jen krátký city downhill, ale začínající déšť nám to dost ztížil a solidně se driftovalo. Po prvním dnu jsem byl na průběžném 43. místě. Za mě spokojenost, jelo se mi dobře a na neděli jsem si brousil zuby na lepší umístění, rozjeté jsem to přece jen neměl úplně špatně.

Bohužel počasí nám vůbec nepřálo, celou noc totálně lilo a z trailů se stalo slušný kluziště. I přes velké úsilí se mi nedařilo jet bez chyb. V každé RZ jsem minimálně jednou spadl. Před poslední RZ, už jsem toho měl úplně plný brejle. Nacpal jsem do sebe veškeré zásoby, co jsem měl po kapsách a doufal, že se do cíle dostanu v celku. Musím říct, že tenhle závod byl totální masakr, Frantíci nás teda vůbec ale vůbec nešetřili a po všech těch nedělních pádech jsem štastný za 50. flek, na který to nakonec dalo. Byl to fakt boj!!! Díky klukům za fajn týden a Myšákovi za sparing při závodě.

Vojta Bláha

Umístění: 9. U21
Fotograf: Matej Mervínský

Fyzická náročnost výjezdů i sjezdů byla taky vysoká a bylo jasné, že závod bude patřit mezi ty nejtěžší v celém EWS. Trénink na tratích jsem odjel s jedním menším pádem do kamenů, ale díky páteřáku a chráničům jsem naštěstí vyvázl bez zranění. Našel jsem si stopy, kterých jsem se plánoval držet při závodě a vyzkoušel funkci nastavení a obutí kola.

V sobotu přišel čas samotného závodu a my jsme vyrazili do kopců. V prvním měřeném úseku jsem měl ztrátu na vedení jen 8s i přes několik chyb v mojí jízdě a tak jsem věděl, že rychlost mám dobrou. V druhé RZ jsem chyboval v nejrychlejší pasáži, což způsobilo dost ošklivý pád při kterém jsem zlomil strom a mírně si poranil palec u levé ruky. Stage jsem ale dojel bez velké časové ztráty a po ošetření pokračoval v závodě. Bohužel stage 3 byla velmi náročná na ruce a mě palec působil bolesti, takže jsem ztratil drahocenný čas. Tím skončil první den a já byl na 16. místě.

Doufal jsem, že palec nebude další den tolik bolet. Naštěstí se tak stalo a já s pomocí tapingu a prášku proti bolesti mohl pokračovat v závodě solidním tempem. Přes noc hodně pršelo a tak byly traily dost mokré a velmi, velmi kluzké. To mi tak trochu s mými schopnostmi hrálo do karet a hned v RZ 5 (první stage dne 2) jsem zajel čvrtý čas. To mě povzbudilo a ujistilo, že naražený palec nebude překážkou k dobré rychlosti. Zbylé tři sjezdy jsem zajel s menšími chybami, kterým jsem se nevyhnul na naprosto nepředvídatelném povrchu a držel se tak v časech od 7. do 11. místa. V konečném součtu to dalo na 9. místo, které beru všema deseti, protože se vším co se mi při závodě stalo a taky co se stalo ostatním jsem rád za to, jak se mi podařilo ho dokončit.

Milan Čižinský

Umístění: 10. Master
Fotograf: Matej Mervínský

Francie mi moc nesedla, už při prohlídce trati jsem v nejprudší pasáži spadl na loket a na rameno. Trénink začal také super, z kamenu, který maji všichni na fotce jsem spadl až dolu na záda a potloukl si zbylá zdravá místa na těle, druhá lopatka dostala krásnou modrou barvu… Tratě se mi v tréninku celkem líbily, nic jsem nevzdával a těšil jsem se na závod.

RZ1 byla strašně těžká na zapamatování ale projel jsem ji docela uvolněně, bez vážných problemů… na dvojku jsem se těšil, protože začátek a konec byl na hlíně, prostředek pořádná palba na kamenech. Užil jsem si ji! Transfery tě solidně unavily, ale naštěstí se trochu ochladilo oproti tréninku. RZ3 byla z celého dne nejtěžší měřila 4 kilometry… celá stage na kamení, spousta balvanu, ze začátku relativně po rovině, takže jsi musel držet rychlost, nezaseknout se někde a pak začaly switchbacky, také nic lehkého, bohužel už od poloviny mě opustili ruce a díky tomu jsem šel dvakrát přes řídítka a nabral jsem velkou ztrátu. RZ4 byla už jen krátká urbanstage. Po prvním dni jsem 7.

Celou noc prší a ráno už jenom krápe, vyrážíme na druhý den a když si první transfer prodloužím o nějakých 200 m výškových a skoro nestíhám start, tak si říkám jestli to má ještě cenu, protože mi hoří nohy. Kupodivu RZ5, která je hodně šlapavá odjíždím relativně v pohodě. Šestka má uprostřed asi 300m stoupání, které musím běžet, protože mi přeskakuje řetěz na kazetě, předjíždí mě tu Karim i Michael a pak už nemám vůbec sílu jet tempo. Poslední dvě stage už jen bojuji, abych nějak dokončil.

Tento závod byl pro mě měsíc po zlomenině lopatky příliš těžký. Závod končím na 10. místě, alespoň jsem si udržel 3. místo v celkovém hodnocení.

Martin Pešťák

Umístění: 22. U21
Fotograf: Tomáš Rucký

První den se mi docela líbil, ale výsledky tomu příliš neodpovídaly. Nejobtížnější stage č. 3, která byla také nejdelší ze všech a celá po kamenech, jsem navíc jel s prázdným zadním kolem. Na závěr zbýval naštěstí jen krátký urbandownhill od místního hradu do race village.

Po náročném prvním dni, který se mi zrovna moc nepovedl s výsledkem mimo bodovanou třicítku, přišel ještě náročnější den druhý. Celou noc pršelo a už tak uklouzané erzety se změnily v totální peklo. Pro mnoho jezdců to znamenalo celkem krutý a bolestivý konec. Díky stíhací jízdě na posledních dvou úsecích jsem se nakonec dostal na 22. místo. Znamená to slušných 40 bodů a v celkovém pořadí zůstávám v Top Ten.

Závody ve Francii byli zatím letos určitě zatím nejtěžší.

Petr Leták

Umístění: 115. Elite
Fotograf: Matej Mervínský

Byl to hell, mysleli jsme, že se nám rozpadne na trojce kolo pod rukama. Traily totální extrém, ještě i na mokru. 115. flek je dobrej, mám radost, že jsem jsem druhý nejlepší Čech v elite. Velká zkušenost a nemluvě o tom, že jsme všichni rozlámaný jak cikánský hračky.

A jako bonus jsem i v pondělí naložil další RZ, obhajobu diplomky. Podařilo se, obhájeno za 1.

Milan Myšík

Umístění: DNF Elite
Fotograf: Matej Mervínský

Od letošního prvního EWS závodu ve Francii jsem mnoho neočekával. Už déle jak dva měsíce bojuji s nachlazením a na konci dubna jsem ještě zjistil, že mám alergii a na enduro kole jsem seděl prakticky jen na závodech. Po příjezdu do Francie jsem lehl s horečkou a vůbec netušil jak to se mnou bude. Naštěstí se tělo vzpamatovalo a já mohl s klukama vyrazit už na čtvrteční trénink.

V pátek při druhém tréninku jsem trefil v úzkém místě strom levým ramenem a docela dlouho jsem se z toho dostával. Naštěstí led mi pomohl ztlumit bolest a v sobotu už jsem se těšil na závod. Tratě byly fakt těžký, prudký, technický, rychlý a šlapavý, že mi z toho zas tak moc dobře nebylo.

V závodě jsem sekal jednu chybu za druhou, ne snad tolik z nervozity, ale z toho, že to fakt bylo těžký a jak se jednou zasekneš, už je těžký najít zase flow.
V neděli jsem v 7. RZ dojel závodníka, který si směle opravoval kolo v trailu, který byl široký asi metr, než jsem si ho všiml, tak jsem ho trefil a šel tím naraženým ramenem znovu na strom. To samé místo. To už jsem za sebou slyšel Přému, který startoval 20s za mnou, uhnul jsem do křoví a ještě stihl za fandit – jel fakt dobře!

V cíli se rameno znehybnělo a bylo mi jasné, že závod pro mě skončil. Tak snad v Koutech! Závod byl jeden z nejtěžších, co jsem kdy jel a proto jsem se ani necítil nějak zvlášť dobře, když jsem na to neměl natrénováno po nemoci. Díky klukům a Mervoušovi za super týden.

Andrea Drengubáková

Umístění: DNF
Fotograf: Tomáš Rucký

Ze své premiéry na EWS v Olargues si vezu kromě silného zážitku i cenné zkušenosti. První závodní den se docela dařil, nějaké pády sice byly, ale převažoval docela dobrý pocit z některých těžkých úseků, kde se mi povedlo trefit dobrou stopu. Na co zatím nejsem zvyklá, je délka erzet, takže ke konci už pálily všechny svaly na těle.

Druhý den mě vytrestala nezkušenost ohledně kol a mokrého terénu – na duších a přehuštěných kolech se tu zkrátka nejezdí, a už vůbec ne na mokru s předním pláštěm do sucha Ve zkratce jsem kvůli pádům a následným technickým problémům s kolem nemohla závod dokončit, což mě mrzí i vzhledem k tomu, že v tréninku jsem projela pasáže, které jsem nevěřila, že se dají jezdit na kole.

EWS jedu ale hlavně pro novou zkušenost, tady byla velká, takže na další závod už budu určitě moudřejší připravenější!

Martin Pajma

Umístění: DNF
Fotograf: Tomáš Rucký

Moje první zkušenost se závodem EWS vůbec. Dva dny tréninku na super trailech, technických, rychlých a dlouhých, skvělá zkušenost a překonání sama sebe, kdy v některých místech jsem se musel hodně hecovat (ano, trackwalk je opruz, ale na oči to jet opravdu nechceš).

První závodní den nervozita, ale spokojenost s 11. místem po prvním dni. Druhý den začal školáckou chybou, kdy jsem si na chodbě na ubytku nechal tretry. Dojet pro ně, vrátit se a stihnout start v limitu se nepodařilo a víc jak 30minutové zpoždění = DSQ. A hlavně jsem byl demotivovám svou blbostí. Ale stane se…

Celkově zkušenost k nezplacení, fyzicky náročné 3 dny ježdění, super parta lidí z ČR. Už se těším na další závod ve Slovinsku.

Kompletní výsledky na enduroworldse­ries.com.