MojeKolo

Report: Specialized Enduro Race Kouty - špičkové enduro v ČR

Autor: Keli, kategorie: Report, vydáno: 21.5.2018

Nevím po kolikáté již píši tuto větu, Enduro v Koutech otevřelo závodní seriál Enduroserie… Ale vím zcela přesně, pokaždé. Tradiční první závod ani letos nezměnil lokalitu, stále se otvírák jezdí pod dohledem statného Pradědu, v Koutech nad Desnou.

Stejně jako obvykle, na závodníky čekala kombinace bikeparkových erzet a nově vyhrabaných úseků. Na Hobby čtyři kusy, na Race pět, děti měly erzety tři.

Pořadatelé slibovali nové úseky v hrabance, bohužel to zapomněli říct oné zmíněné hrabance, protože ta odmítla být hrabankovou již po sobotním tréninku. Ono se není co divit, nechat po sobě jezdit pět stovek závodníků nevydrží asi nikdo. Takže ti co jeli až v neděli na oči jezdili po skoro „tvrdým“ všude. I když na oči je třeba brát v uvozovkách, velká část kouteckého závodu vede parkem a kdo byl na některém z předchozích ročníků, tak docela dobře tušil co na něj kde čeká. Ale to byla chyba lávky, letos to bylo hodně jiné od předešlých ročníků, samozřejmě, některé segmenty zůstaly zachovány, ale velká část byla natažená jinudy, někdě jen o pár metrů vedle stávající bikeparkové lajny, jinde úplně jinudy. Pořadatelé dostali povolení od ochranářů a pustili je do míst o kterých se jim dřív ani nesnilo. A to jsme stále v CHKO, 2. pásmo ochrany… Respekt.

Každopádně podklad tratí byl přírodou naladěn dokonale, v průběhu týdne dva dny silně pršelo, takže se neprášilo a ani nebylo bláto. Ideál.

Jezdců, kteří jezdí bez tréninku jen závod je minimum, proto drtivá většina startovního pole stráví sobotu v čekání ve frontě na lanovku, tedy především ti, co nebyli trénovat některý předchozí víkend. A podle našich zvědů jich nebylo zrovna málo. Fronta byla extrémné, možná na hodinku, já jsem nikdy takovou řadu u lanovky v Koutech neviděl. Lví podíl na tom má i počet startujících, kterých bylo hrubě přes pět set. Kouty byly závodem, kde se daly nasbírat body do EWS Qualifier, takže dorazila i docela solidní zahraniční konkurecnce, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rakousko, USA…

Koutecký bikepark je postavený na pořádném kopci, sice na něj vede lanovka, ale specialitou kouteckého závodu je výjezd od pokladen parku až na vrchol kopce, dvanáct kilometrů po asfaltu, hodně #endurospecific… nad tím kroutím hlavou každoročně a i teď mne bolí od toho kroucení za krkem.
Jak je obvyklé, startuje po skupinách skupinách a je jasné, že vzhledem množství lidí na startovce se bude na starty do jednotlivých RZ čekat. Nakonec to nebylo tak zlé, vyjma tedy startu do RZ2, času dostatek na vydýchání, najezení, napití, probrání závodní taktiky, zchladnutí a krásně ztuhnutý jsi mohl vyrazit do boje. Právě druhá RZ následovala po výšlapu na Dlouhé stráně a čekání na start bylo dlouhé, 40 minut určitě, uff.

Tratě byly pecka, tento závod nastavil hodně vysokou laťku všem ostatním závodů Enduroserie. Původně jsem do Koutů jet nechtěl, bikeparkové enduro není zrovna můj šálek kávy, ale přítomnost dětského závodu mne donutila k účasti a rozhodně nelituji.
A dětský závod, bomba, na děti čekaly tři RZ, dvě krátké a jedna delší. Výjezd na kopec lanovkou a potom jeden kratší transfer. Krátké RZ se dětem příliš nelíbily, „cože to je tak krátký, to je škoda“, ale poslední, která byla shodná s částí RZ 4 pro dospělé si pochvalovaly. Nejmenší trpaslíci pak měli postaráno o více jak 10 minut kvalitního závodění.

Nedělní ráno, start. Do závodu se nastupuje v obráceném pořadí čísel, takže „nejpomalejší“ první, ti nejrychlejší až na konec. První vlna stojí na pódiu, kde probíhá slavnostní odstartování, stojí tam i náš elitní sjezdař Standa Sehnal, který sice jede první enduro, ale mezi favority je třeba ho určitě počítat. Stejně tak i Jana Bártová, která sice startuje pozdějí, ale má to nastaveno stejně jako Stanley, první EN závod v životě.

K první RZ vede příjemný cca 40 min dlouhý transfer, ideální na rozehřátí. Jednička je téměř celá nová, jedu na oči a mám toho občas plný brejle, lehký to není, kořeny, odkloněné svahy a dost šmyklavý povrch, hrabanka byla totiž vyhrabána až na kořínky Každopádně, RZ krásná, těžká, bez míst na odpočívání. Standard nastaven velmi vysoko.

Dvojka, to jsou Dlouhé stráně, spousta kilometrů po asfaltu do kopce, bereme to tradičně hodně volně, takže se dostáváme na konec Race kategorie. Super, aspoň nebudeme čekat na startu. Ajajaj, na dvojku je opravdu fronta veliká. A to je v ještě docela malá, v průběhu závodu jednou i zdvojnásobila… Holt, ti pomalí do kopce na Stráně ztrácí, rychlí získávají a potkají se kde? Ve frontě.
Cestou na kopec se sice zahřeješ, ale studený pofukující vítr je nepříjemný, naštěstí my batůžkáři máme výhodu, větrovečka na sebe a jedeme. Ale stejně jsem byl zmrzlý jako rampouch.

Dvojka to je kombinace Staré Medvědice a sjezdové dráhy, pěkná dlouhá RZ, místy si připadám jako pasažér nikoliv jako řidič. Spousta kluzkých kořenů v odkloněných šikminách prověří tvoji techniku, sahat na brzdy se místy nedoporučuje, protože jinak se v optimální stopě neudržíš. I tato RZ snese pochvalu, opět nikde místo na odpočinek, tady musíš být ve středu neustále.

Transfer na trojku je paráda, lanovka, Bohužel RZ již taková paráda není, tato se nelíbí asi nikomu, motání se v zavřených klopenkách pod lanovkou, přejezd na rovnou palbu v absolutním top speedu v lese, tady chybovat nesmíš, protože by to dost bolelo, potom pár zatáček v lese a cíl. RZ o ničem, nejslabší z celého dne.

Teď jen se z půlky kopce vyškrábat nahoru a dát si nejdelší RZ dne. Vršek sjezdové, přejezd sjezdovky, rychlý lesík s výjezdy do strání a palba po lesní cestě… mám tady zalehnout a nebo šlapat, těžko říct, obojí je zhruba stejně rychlé. Zbývá se napojit na poslední dětskou RZ a přijet až do cíle na náměstíčku v Koutech. Uff, tohle bolelo, dlouhé jak pohádka a hodně náročné, především na fyzičku.

Hobíci mají už konec, Race kategorie musí ještě jednou na kopec, lanovka, fajn, to se dá. Poslední RZ startuje cca z poloviny kopce a jede se v podstatě po sjezdové dráze s pár modifikacemi, klíčem k úspěchu bylo držet se ve všech šikminách nahoře… plán byl jasný, realizace však náročnější na provedení. Ha, zatáčka se jede rovně, průjezd pod lanovkou do nového úseku, výjezd v lese bolel a technický úsek za ním nebyl o nic snazší. Vylítl jsi z lesa a už jsi byl na dohled cíle, bohužel jen na dohled, časově to bylo ještě daleko a hodně náročné. Nechybělo šlapání a velmi náročný poslední úsek podél potoka a do cíle.

Máme to za sebou, pro ty nejrychlejší celkem 25 minut závodění, ostatní o trochu déle. Výsledky jen stručně: Grom Vojta Babiš, Rookie Adam Kappel, Hobby Martin Moško a Simona Kuchyňková, ženy Race Jana Bártová a Race muži Přemek Tejchman, kompletní výsledky poskytne web Sportsoftu.

Závod skvělý, dráhy kvalitní, konkurence závodníků ještě vyšší a jediná kaňka bylo dlouhé čekání na start druhé RZ. Jestli na takto kvalitní závod naváží i další závody Enduroserie, tak se máme opět na co těšit. Kouty ukázali jak má vypadat moderní enduro závod, díky všem, kteří se na něm podíleli! A jak se líbil závod tobě, dej nám vědět do komentářů.

Podobné články

Diskuze

  • anonymní uživatel Bříza 21.5.2018 v 7:49

    Souhlas s popisem tratí, bylo to příjemný překvapení. Stejný čekání na 2.RZ,i když jsem se při výjezdu neflákal a celou cestu jel v podstatě sám. Za mě ne moc dobrá logistika občerstvovačky. Po 1.RZ není potřeba a po 4.RZ je pozdě. Lepší umístění by bylo u lanovky. Každopádně prioritou jsou tratě a ty byly zábavný(kromě 3.).

  • anonymní uživatel PH (dolekop (a) petrhill.com) 21.5.2018 v 8:44

    K počasí a tratím nelze mít snad žádnou výtku, snad opravdu až na ten silničářský transfer. I když výšlap na Dlouhý Stráně jakkoliv jinak by byl asi horor. Dokonce i zmiňovaná RZ3 mě bavila. Tratě, jejich příprava a zajištění závodu na jedničku.

    Co mě ale rozhodně nebavilo byly dvě věci:
    1 - nepochopitelné organizační zmatky večer a ráno před závodem. Měnit čas startu a startovní ordnung snad čtyřikrát v předvečer závodu a informovat o tom pouze na FB (mnoho z nás nemá) a do mikrofonu před zpustlým večerním nádvořím, kde bylo snad pět lidí, to bylo opravdu smutné představení a mohlo způsobit velké problémy lidem, kteří přijeli i zdaleka a informace o výrazně dřívějším startu se k nim nedostala. Finální startovní pořádek měl podle mě lví podíl na zmiňovaných frontách, hromadném nedodržení časového limitu a dojezdu posledních závodníku skoro za tmy. Eliťáci, kteří startovali první, se loudali (jinak si neumím vysvětlit, proč jich takové množství stálo ve frontě hluboko mezi hobíky). Kategorie Hobby, kde jsou zase výraznější rozdíly, jela také od vyšších startovních čísel k nižším, tedy od pomalejších k rychlejším, a celé pole se tak obrovsky sjíždělo k sobě - do fronty. Nevím, jestli si eliťáci vylobovali start před hobby kvůli dřívějšímu odjezdu domů, měli strach, že by rozbitou trať nezvládli, nebo to mělo jiné důvody, ale šťastné to nebylo. Nebylo by u těchto závodů vhodné zamyslet se nad maximální kapacitou akce?
    2 - Naprosto otrávení místní, restaurací počínaje, lanovkou konče. Strašná nasr@nost, že se sem cpou nějací posr... lidi, utrácí tu peníze a kazí boží mimosezónní klid ... Scény jako hlášky vlekařu "to vás zmr^i pořád baví jezdit nahoru a dolu", nevyvezení něčího kola za trest nebo průjezd dodávky přes zaplněné nádvoří s rukou na klaksonu a najíždění do kol byly bohužel dost běžné. A to aniž bych byl svědkem jakéhokoliv negativního chování směrem od bikerů k nim. Na tohle je ale třeba si stěžovat jinde než tady nebo u pořadatele závodu, spíše u provozovatele areálu, který snad netuší, co za odpad zaměstnává. A pokud ano, je to ještě smutnější.

  • anonymní uživatel O. 21.5.2018 v 9:02

    Nemůžu než souhlasit s PH. Dojem se super tratí opravdu organize, fronty a vrchol byla obsluha - jak vleku, tak v restauraci, tak člověk co nám téměř v půlce umývání v neděli vypnul vodu... Občerstvovačka mimo trať a ještě už po 1. RZ...k ničemu. Nehledně na fakt, že po dojetí závodu už v ní nebylo vůbec nic...

  • anonymní uživatel mates2502 (mates2502 (a) gmail.com) 21.5.2018 v 10:33

    PH. Na akci jsem nebyl, ale s bodem č.2 tvého komentáře naprostý souhlas. Kouty znám v zimě z lyží a jezdím tam i na bike (jednou dvakrát za sezonu - to je taky důvod proč tam nejezdím častěji). Chování personálu je opravdu unikátní.Takový přístup vlekařů a obsluhy v restauraci si dnes už můžou dovolit snad jen tam. Asi mají svý jistý i bez lidí jinak to nechápu. Možná, že by na tuto NASRANOST měli majitelé uchopit marketingově a vozit tam lidi jako někde do skanzenu , aby lidé zažili na vlastní kůži jak to nemá vypadat, ale to by možná zvýšilo počet návštěvníků a nasranost by mohla přerůst v meganasranost.

  • anonymní uživatel Baba-Ji 21.5.2018 v 11:49

    Koukám, že obsluha lanovky je stále věrna své pověsti snad nejhoršího lana v ČR (co se zaměstnanců a servisu týče).
    V restauraci se taky drží severomoravského koloritu restauračních zařízení - permanentní nasranosti, div člověka nevyfakujou hned když chce jídelní lístek.

  • anonymní uživatel chukko (diskusie (a) kundrat.sk) 21.5.2018 v 12:24

    Nebolo to Sehnyho prve enduro - uz siel Blinduro na jesen na Valassku.

  • anonymní uživatel Martin 21.5.2018 v 12:24

    Jedine reseni na fronty? Udelat pevny casy startu do erzet.. tim se “loudani” zamezi. Vsude jinde to funguje.

  • anonymní uživatel Nasty 21.5.2018 v 14:16

    Tratě byly super, poklona práci Kamila a jeho týmu.

    Souhlas s PH v plném rozsahu. Hlavně zmatky se startovním pořadím a absence zdůvodnění finálních změn, to zamrzelo a vyvolalo zbytečné doměnky nad možnými důvody.

    Keli, poslední vlny hobbíků (kde jsem startoval), měly to čekání na starty o trochu horší. RZ2 +40min, RZ3 +30min, RZ4 +20min.

    Do bp v Koutech bych si i zajel, ale ten folklór místních lanovkářů a obsluhy v restauracích se mi snáší těžce. Běžně a rád používám slova "dobrý den, děkuji, s dovolením, na shledanou," a zároveň očekávám toto minimum i od ostatních. Nic víc, nic míň. Až budu chtít někdy ve svém životě dobrovolně a za prachy poslouchat že jsem z*rd, nekoupím si permici na lano, ale zvolím jiný druh služeb.

  • profilová fotka Zdeněk 21.5.2018 v 17:32

    Myslím, že pořadatel pochopil, že přes 500 jezdců se v jednom dnu nedá zvládnout a příště to snad udělá jako dvoudenní závod. Bylo by škoda pokazit tak dobře rozjetý seriál, protože pohoda z loňska se úplně vytratila a letos to bylo dost stresové a chaotické.
    A nevím jestli někdo nahlas řekl svůj názor na ceny a prémie. Snad si pořadatel taky brzo uvědomí, že je to dost ostudné, když vítězové jezdci na stupních dostanou ponožky ( v lepším případě rukavice) a symbolické prémie dostane jen elita.

  • anonymní uživatel Martin 21.5.2018 v 17:52

    Zdenek: dvoudeni zavod neni treba, staci pevne starty do erzety, kdyz nestihnes penalizace a je vyreseno.

  • anonymní uživatel Lukas Hulva (lukashulva (a) gmail.com) 21.5.2018 v 20:16

    Já se s nasraností na lanu teda nesetkal tím ale neříkám že tam nebyla. Loni mě zepsuli jak malého smrada takže věřím že i letos měli své dva dny.
    Co se týče restaurace - pizzerie tak tam je to taková klasika - aneb pokud něco chceš zvedni se a přijď si objednat. Obsluha tu není pro tebe , ty tu jsi pro ni.

    Oznámení o změně startu netřeba komentovat. To byl hrozný úlet. Kámoš z polska odjel v sobotu večer domů a kdybych mu nenapsal vůbec by nestihl odstarovat. Určitě nebyl sám. Příště myslet hlavou.

    Naopak co musím strašně moc pochválit tak jsou tratě. Letos mě to bavilo jak nikdy předtím. Konečně to nebylo jen o parkovém ježdění. Tohle jsem si strašně užíval. Takže klobou dolů před Kamilem a týmem pracantů.
    Šlo to o obrovský kus nahoru.

    Takže díky za super závod.

  • anonymní uživatel tony 21.5.2018 v 21:06

    malou poznamku mam k ucastsnikum,,,kdyz se prihlasim na zavod tak souhlasim s pravidly souteze i kdyz se mi nelibi,,to znamena ze helmu mam na hlave a nevozim ji na riditkach,,opet klasika transfer na dvojku a cca 12 ,,zavodniku,,si ji veze na riditkach,,chapu ze to je opruz,ale holt to k tomu patri,,kdyz my stary ko......koti/40 letý/ ji muzeme mit na hlave tak snad ty dvacetilety kluci kterejch sem potkal snad deset behem transferu to snad taky prezijou,nebo si holt vezmu dve helmy a je to,,

  • anonymní uživatel MICHAL h. (hovorkamichal (a) volny.cz) 21.5.2018 v 21:28

    Byl jsem po celou dobu závodního víkendu v depu, měl jsem tak kontakt nejen se stranou závodníků ale i pořadatelskou. Ano řada věcí nebyla dotažená možná i podělaná ale z debat bylo znát, že si vedení závod uvědomuje co zlepšit a kde šlápli vedle. Těžko říct, jak zapůsobit na personál restaurace a lanovky, který je pod jiným vedením. Možná pokud víte jak to v restauraci chodí, tak tam nechodit. Třeba příště vedení závodu zajistí varnu guláše jako na KPŽ. Osazenstvo lanovky by zasloužilo pofackovat nejen v Koutech, mám podobnou zkušenost defakto v každém českém bikeparku. Co se týče občerstvovačky, určitě by bylo dobré ji rozdělit na dva stánky. Taky by ale chtělo hnout myslí mnoha závodníků, kteří "fasují" tři RedBuly na každou RZ, cpou se těžkou uzeninou jak na Masopustu, pokud tedy pětset závodníků třikrát najede do stánku jak do sámošky před vánocema je to pech. Mytí kol a další zázemí v čase dojezdu posledních bych přirovnal k situaci pod "bednou" při vyhlašování vítězů.. Co se týče "dredatýho" s koloběžkovou dodávkozu, ruku na srdce, chápu v jakym stavu závodník dojede do cíle RZ ale zahodit kolo do východu z cílové brány není OK, tak jako válení kol kolem občerstvovačky nebo před stáky se servisem. Mimochodem, víte že nejvíc troubil, když přivezl člena horské služby se zraněnou cyklistkou? Buďme soudní a buďme vstřícní, pokud chceme aby tak ostatní jednali s náma..

  • anonymní uživatel Šíša (honzasiska (a) centrum.cz) 22.5.2018 v 12:49

    Neberu nikomu jeho zkušenost, nicméně aby tu nebylo tolik hejtu, já se s žádnou kyselostí obsluhy lanovky nesetkal, v restauraci (nebo spíš před restaurací, u stolů venku, abych byl přesný) nás obsloužili naprosto standartně, nic bych tomu nevyčítal, žádné dlouhé čekání, ksichty či úšklebky. S občerstvovačkou uplně dole až po 4. RZ mi to taky nepřišlo uplně šťastné, nadruhou stranu, nikdo nikomu nebránil vzít si s sebou víc vody a a přilepit na rám vlastní občerstvení ( stejně jako mnozí sem si vodu dotočil ze stružky při výšlapu na Stráně, ale chápu, že ne každej věří vodě, co teče odjinud než z kohoutku). Tratě byly naprosto super, klaním se tomu, kdo to napáskoval, fakt se mi to líbilo. Celej závod sem si užil a pokud bych něco měnil, tak max. na startu 2,3,4 RZ rozpáskovat tři řady pro fronty jednotlivých RZ, občas se tam lidi motali a čekali zbytečně ve frontě na jinou RZ než chtěli. Nicméně za mě byl závod super a těch pár zádrhelů asi v pohodě přežiju :)

  • profilová fotka Keli 22.5.2018 v 14:10

    Děkuji za komentáře ke článku.

    Zdeněk: 500 lidí by neměl být problém, na Blinduru to šlo, tak proč by tady měl být problém? Co se týče prize money - Enduroserie je byznys, pořadatelé závody pořádají pro masy a zisk. Nic proti tomu. Brečet nad nízkým prize money mi přijde divné, částka je vyčíslena v pravidlech, komu se zda nízká, nemusel závodit a nebo měl jet pomaleji :)

Komentáře

Publikovat jako anonymní uživatel - přihlášení, registrace


Přepnout barvu pozadí