Dalida Camp 05 - report

Autor: Keli, vydáno: 5.9.2005

Z Brna jsme vyrazili v pátek odpoledne a cesta do Strunkovic utíkala jako voda, malý problém v podobě utrženého stabilizátoru na našem přibližovadle, nás nemohl absolutně zastavit. Do kempu v Neměticích jsme dorazili lehce po setmění, překvapilo nás poměrně málé množství stanů za lidí pohybujících se kolem nich. Po postavení stanu jsme vyrazili na Nemětic na pivo, ale v této vesnici není hospoda, zrada, a tak jsme šlapali do Strunkovic v naději, že tam hospoda bude, byla a luxusní, dvanáct za dvanáct (dvanácti stupňové pivo za dvanáct Kč). Při návratu do campu, se z oblohy začali ozývat podivné zvuky doprovázené světelnými efekty v podobě blesků, které se po čase proměnili v strašnou průtrž mračen, chcalo snad celou noc a ráno bylo všude strašně vlhko a mokro, to bylo pro nás co jsme s sebou měli pouze pláště do sucha trochu demotivující.

Párty – více fotek na etbikez.com

Nicméně na trať jsme vyrazili, déháčko na Zlo Shore, je prací Hubajzovou a je potřeba říct, že trať je super. Délka je něco kolem 1000 metrů a je na ní vše co si sjezdař dokáže představit, zhruba v půli trati je největší peklo, v závodě silně divácky obsazené místo, simmons gap, step-up polet, který si vybral svoje oběti, již v tréninku se vyndal Kojc, který trefil přední hranu a tělo dopadlo až na dopad cca 6 metrů dál, další obětí se stal zadní ráfek jednoho člena brněnské crew Tunera (ten asi dostane novou přezdívku – Lečo, kdo byl na párty, tak ví), který přeletel celý gap a zadní ráfek šel do hrany dopadu, ráfek nevydržel, azone ano, podivné.

Trénink se blížil konci a čas závodu se blížil, někteří zhodnotili svoje závodní ambice a do závodu nenastoupili (stydím se). Nicméně na start závodu se postavilo něco kolem 40ti lidí a jali se závodit, nejvíce diváků bylo u šimon gapu, kde dělali nehoráznej bordel a motivovali tak jezdce k heroickým výkonům.

Stavitel Zlo Shore Hubajz – více fotek na etbikez.com

Závod se jel na dvě kola s tím, že se lepší výsledek počítá. Po dojezdu obou kol byl jasný vítěz, stal je jím Petr Joch sedlající Devinci. V campu proběhlo vyhlášení výsledků a pomalu se chystala trať večerního speedtrialu. Ten se jel systémem každý s každým, protože se na starty postavilo pouze 8 závodníků. Za vítězství se brala zlatka, kdo měl nejvíc zlatek vyhrál, velice zábavné, diváci fandili jak o život a závodníci se podle toho snažili. Zhruba o půl jedenácté závod skončil a začala párty, proběhlo pogo, pivka, kouření, prostě klasika, když jsem šel ve 3 ráno spát, lidé na párty nevypadali, že by chtěli nějak brzo skončit.

Do nedělního rána nás přivítalo sluníčko a vypadalo to na krásný sluneční den, a taky tak bylo. Na start Strunkovického korýtka, luxusní FR trati, s mnoha skoky, hladkým terénem se postavil opět slušný balík závodníků. Během závodu vznikl i jeden nevyhlášený závod a to, souboj diváků v prostřední části u nejdelšího skoku trati a s lidmi na startu, šlo o to kdo bude více fandit, hukot strašnej.

Závody odsejpali jak se patří a chvíli po poledni byla vyhlášení vítěze, stal se jím Hynek Čižínský. Po vyhlášení proběhla soutěž v big airu, kde padaly taky strašný pekla jako no handed landing, pokusy o 360, tailwhip.


Další super víkend skončil a všichni se chystali na cestu domu. Velká pochvala patří všem co se na této akci podíleli, jako obvykle to bylo super. Škoda jen, že počasi v pátek v noci nebylo úplně ideální, protože to zcela určitě ovlivnilo počet startujících v sobotním Zlo Shore DH.