Trip to Eurobike - Giromagny, francouzská reklama na enduro

Autor: Keli, kategorie: Report, vydáno: 31.12.2019

Po sobotním závodu v Delemontu, o kterém se můžeš dočíst zde, jsme zamířili do Francie. Vlastně až po večeři, společné pro všechny závodníky. Byli jsme svědky zajímavého nápadu jak ušetřit jednorázové nádobí. Každý, kdo si donesl vlastní talířek a příbory dostal za odměnu pivko zadara. Takže stačilo sledovat zástup postav s talíři v ruce a nemohl jsi minout místo s večeří. Ekologie je ve Švýcarsku rozhodně důležité téma a ani bajkeři ho neberou na lehkou váhu.

Nedělní závod, který na Břízu s Tučkem čeká je v Giromagny, v Alsasku. V oblast východní Francie těsně sousedící s Německem, je to sem ze Švýcarska co bys kamenem dohodil, ale jen vzdušnou čarou, po silnici to zabere víc jak hodinu. Nám to zabralo maximálně hodinu, spíš míň a jsme tam. Uteklo to rychle, zvláště když jedeš za Oscarem, který na silnici nezná bratra a v omezení na 50km/h to drží v osmi pětkách. Já jsem zbabělec a pokorně nepřekročím páďo na tachometru. Pamatuji si na poučení z loňska, které mě stálo 42 euro za překročení rychlosti o 1 km, díky, to již nechci opakovat. Ve Francii se měří všude i na nejmenších okreskách a i v úsekovém měření měří aktuální rychlost, tak na to bacha.

Kempovat budeme nedaleko místa startu první RZ, těsně pod vrcholem Ballon d'Alsass, jedním z významných vrcholů zdejší oblasti a důležité historické místo v francouzsko-německé historii, bojovalo se zde urputně a mnohokrát. Na parkovišti již parkuje pár závodníků, zahodíme auta vedle nich a dáváme gril. Já s Oskarem se těšíme, že zítra podpoříme kluky z Beerboys Cirkus, kteří si dají víkendový dvojboj – 2 dny, 2 závody. Oskar z závod z časových důvodů nezvládá, v neděli odpo musí letět zpět do Brna, tak aby stihl druhý den první školní den svého synátora. Já se na závodění po těžkém závodě necítil a navíc už bylo dávno plno. Startovné na francouzských závodech mizí rychlostí za kterou by se nemuselo stydět ani zdejší Blinduro.

Gril roztopený, steaky se grilují, probíráme uplynulý den. Viděli jsme se v podstatě jen na startu první a poslední RZ. Ladíme klukům taktiku na zítra. Dávám chytré rady na téma předzávodní stravy: „nasypte do sebe nějaký soli a cukry,“ zatímco do sebe lámu piva. Nicméně večírek je opravdu decentní, celodenní únava je znát a jdeme do postele velmi brzy (neoficiální verze, říká, že jsme podcenili přípravu a nekoupili si dostatek piv). Ráno se probouzím rozbitý jak hračky a na dveře mi klepe Oskar a říká:

„Vstávej, jedeš místo Břízy.“
„Ne, nikam nejedu!“
„Ne, fakt jedeš. Břízovi není dobře a určitě nepojede.“

Vylezu z auta a vidím šedého Břízu jak v kleče kosí anglický trávník, který rozhodně nepotřebuje posekat. Tak to fakt budu muset jet, ať startovné nepropadne.
K snídani si ordinuje Ibuprofen, abych trochu zapomněl na bolest noh. Přepnout se do závodního režimu během půl hodiny nebude jen tak. Nejen hlava, ale i svaly jsou hodně do pomala, měním taktiku a jedu si to užít, protože i kdybych se rozkrájel, tak výsledek nebude.

Kluci vyfasovali startovní čísla v absolutním závěru startovního pole, což znamená spoustu předjíždění na všech erzetách. Ve Francii se totiž startuje po 15 vteřinách. Tady v Giro jsme již byli několikrát a vždy je to absolutní reklama na enduro a radost na každém metru trati. Ani letos tomu nebylo jinak. Navíc jsem to měl zpestřené množstvím předjíždění, předjet 10 lidí v erzetě se ti často nepodaří. a že jsme byli opravdu mezi šneky potvrdil i Tuček, který říká: „Když už předjíždím i já, tak je něco špatně.“
Čas se zde měří bezkontaktně a organizátoři jsou benevoletní, když chceš, můžeš jet ve vláčku s kámošema. Není problém potkat vlak šourák o pěti a více vagóncích…

Čím je závod v Giromagny specifický je občerstvovačka. Když slyšíš v lese vyhrávajícího DJ, tak víš, že jsi blízko. A když jsi už fakt blízko, tak to i cítíš. Vafle. Čerstvé vafle. Samozřejmě si můžeš dát i spoustu dalšího, ale vafle jsou absolutní jednička i mezi profíky, poznáš to podle upatlané pusy od nutely, kterou si vafle můžeš natřít. A i zde myslí na ekologii, ještě v loni jsi pití dostal v jednorázových plastových kelímcích, letos už pevných vícenásobně použitelných. Příroda má radost, kolik plastu z jednoho závodu se ušetří? Dost, zvláště když je na startu skoro 350 lidí.

Závodu ve Francii jsem jel už v povícero a pokud bych měl někomu doporučit závod, který vyzkoušet, aby jsi nasál tu správnou atmosféru francouzského endura, tak Giromagny je to správné místo. Obětuj jeden závod Enduroserie nebo něčeho podobného u nás a běž se podívat do mekky a kolébky endura. Otevře ti to oči! Dráhy nejsou lehké, místy jsou i dost těžké, ale vždy nechybí spousta flow a radosti. V cíli každé erzety si říkáš, tohle by klidně mohlo trvat dvojnásobně a to i klidně u sedmiminutové erzety. Jediné, co zde nenajdeš jsou nesmyslné výjezdy a umělé prodlužování erzet. Startovné je jen 35 Euro.

Samozřejmě na závěr nechybělo ani společné jídlo, příjemná to tradice všech francouzských závodů. Během jídla probíhá i vyhlášení výsledků, díky tomu dostávají vítězové kvalitní ovace před početným auditoriem.

Neděle odpoledne a náš společný víkend končí, Tuček s Břízou, který se před den spravil z šedé barvy v obličeji na světle šedou, odjíždějí směr ČR a já osiřím. Počkám si na shuttle bus, který mne hodí zpět k autu a poté už na mne čeká jen přesun o pár kilometrů do Mollau… Ale o tom až zase zítra.



Foto: Bat-com, Vojo

Podobné články

Komentáře

Publikovat jako anonymní uživatel - přihlášení, registrace


anonymní uživatel Briza 31.12.2019 v 11:54

K tomuhle letošnímu "mojemu" výsledku se mi bude na francouzským enduru dost blbě přibližovat. Každopádně díky žes zaskočil takhle z voleje bez mentální přípravy

Přepnout barvu pozadí