Gravaa vyvíjí bezdrátový systém na úpravu tlaku v pláštích
Autor: Keli, vydáno: 16.2.2021
Ve světě dálkových automobilových rallye, na Dakaru je dálkově ovládaná změna tlaku vzduchu v pneumatikách poměrně běžná záležitost. Výhody jsou jasné, když auta jedou po silnici mohou si dát vyšší tlak a pokud vjedou do měkkého písku tlak si upustí a zvýší tím přilnavost pneumatik. Toto platí u aut, u kol je podobné řešení velmi nezvyklé. Důvod je především hmotnost, váha podobného systému je zanedbatelná ve srovnání s celkovou hmotností vozidla, u kola je však poměr zásadně jiný.
Nizozemská firma Gravaa však vyvíjí systém, který bude dostatečně lehký a výkonný, takže jej půjde použít i na kolech určených do terénu. Stejnou technologii jako mají závodní auta bude mít možnost na svém kole i všichni bajkeři.
Představená kola jsou složená z karbonových ráfků a speciálních nábojů, které uvnitř svého těla nesou miniaturní vysokotlakou pumpu, integrovanou spojku a elektropneumatický kontrolní systém, který může být dálkově aktivován.
Zásadním komponentem je integrovaná spojka, která využívá otáčení kol k pohonu vysokotlaké pumpy. Z toho důvodu proto není třeba, aby samotný náboj nesl zdroj energie pro pumpu, té stačí, když se kola točí. Po dálkové aktivaci se zapojí do akce, roztočí pumpu a tlak lze zvýšit.
Spojení náboje s ventilkem je pomocí hadičky vedené podél drátu a díky tomu nemusí být použit žádný speciální ráfek, v podstatě lze systém namontovat jakýkoliv.
Veškeré relevantní informace ohledně tlaku vzduchu v pláštích se zobrazují na displeji cyklopočítače umístěného na řídítkách, který s jednotlivými náboji komunikuje pomocí bezdrátové Ant+ technologie. Z řidítek je pak možno zmáčknutím tlačítka tlak v pneumatikách zvýšit, popřípadě snížit.
Výrobce není příliš konkrétní co se jednotlivých parametrů týče, nicméně uvažuje o běžné produkci, protože na svých stránkách již zmíněnuje předobjednávku.
Jaký máš názor na dálkově nastavitelný tlak v pneumatikách, bude to přínosná technologie nebo se jedná o zbytečnou věc?
Dylan Korba, hardtail Chromag Stylus a oblast North Rutherford Creek v Britské Kolumbii, to je kombinace, která funguje. Technický trail v kulisách kanadských hor to zajisté stojí za shlédnutí! Podpořte autora mikroplatbou a kupte mu pivo! Vaše gesto ocení jeho tvůrčí úsilí a poskytne mu motivaci pro další práci. Pomozte udržet kvalitu obsahu a podpořte naši tvůrčí komunitu. Vaše podpora je cenná a oceňovaná.
Můžete poslat jedno, dvě piva, jedno pětipivo a nebo jakoukoliv částku.
Děkujeme za vaši velkorysost!
Zde je stručný návod, jak zaplatit pomocí QR kódu:
- Otevřete platební aplikaci a vyberte možnost "Skenovat QR kód".
- Nasměrujte kameru na vybraný QR kód výše.
- Potvrďte platbu a zkontrolujte informace.
- Dokončete platbu.
Diskuze
PH 16.2.2021 000 7:21Ná závodech České Enduroserie v Koutech jsem vždy do první RZ startoval s výrazně vyšším tlakem v zadním kole, abych následný asfaltový výšlap na Dlouhé stráně nemusel absolvovat na měkké zadní gumě. Tlak jsem na běžný upravil až do druhé RZ.
Tím chci říci, že využitelné to je, nicméně kvůli tak okrajovým případům bych takovou věc nepořizoval.
Častěji využitelné by to mohlo být na XCO či XCM, ale tam budou problém gramy navíc.
Moc růžově to s tím vynálezem nevidím :)- Daywak (daywak (a) gmail.com) 16.2.2021 000 8:11
villain: sám jsi ko-kotman.
Ovládat řazení, tlumič, sedlovku, na ebiku přípomoc a k tomu přidáme ovládání tlaku v pneu. No, nebude to lehké ovládat kolo :) - šimpanz (šimpywimpy (a) bananovarepublika.cz) 16.2.2021 000 9:10
Následuje úprava legislativy a nový povinný kurz od ministerstva dopravy "základy ovládání jízdního kola" v rozsahu cca 100 hodin teorie a 250 hodin praxe. Již brzy ve vaší (distanční)autoškole. Jsem holt starej a staromódní k tomu - pro tyhle chujeviny prostě nemám pochopení. Mladící, užijte si to! :)
- Koli 16.2.2021 000 10:15
Tak kdyby to nevážilo tunu - spočítat, zda bude větší odpor mít rotační hmotnost tohoto zařízení, nebo malý tlak v pneumatikách na nějakých asfaltových přejezdech při XCM. Tam je znát zestli jedu na 1,4 nebo 2,5 .. otázka jaká bude reakční doba zařízení, aby mě to pak někde při nájezdu do sjezdu z asfaltu nezradilo. :D
- Fujar_a_ja (matlamosOS (a) email.cz) 17.2.2021 000 19:02
Většina váhy tohodle řešení je hodně blízko středu otáčení, takže dopad nebude asi takový, jaký myslíš. A myslim, že na to nebude mít vliv ani ta cca 10g hadička vedoucí od náby k ventilku. Tlak v pláštích budeš samozřejmě měnit výhradně za letu, ve vzduchu, kdy je zatížení plášťů nula a pumpa v nábě si jen tak lehce foukne a bude to hned :).
- Koli (christopher.banshee (a) gmail.com) 18.2.2021 000 6:31
Nemyslím si, že bude dopad velký, kor pro běžného uživatele. Ale taky vím, jak se hrotí v XCM a hlavně XCO valivý a třecí odpory, třeba ložiska bez těsnění pouze na závod apod.., A ono mít a nemít o 200-300g na náboji i když je to blízko ose rotace, je prostě hoodně. Něco jiného je svět endura a sjezdu a pak zase XC. 10g zní jako sranda, ale 10g je poměrně dost váhy, nevím ale jak řeší nebo neřeší vyvážení kol, nemáme tu nějaké servisáka factory týmu ze svěťáku? :)
- PTBack 16.2.2021 000 10:53
Podle mne úplně logickej krok. Sám už asi dva roky po něčem podobným toužím ale je samozřejmě na zvážení poměr hmotnost/efekt. Vozim vložky na duše díky kterým můžu mít extrémně nízký tlak a je to sakra znát a jinak to už nechceš ale výjezdy po asfaltu jsou na mrtvici. A jako fakt neznám nikoho, kdo by pravidelně třikrát denně dofukoval/odfukoval. Takže stejně foukám nějakej kompromis. Jinak souhlasím, že dnešní kola mají už tolik návazných systémů, bez kterých to nejde, že doba kdy se prostě kolo vzalo a jelo se je už skoro pryč. Zajímavý je, že většinou se to týká samotných kol (bezduše, vložky,...atd.)
Z toho se ko*oti se ebiky po*erou blahem..