ČP DH Velké Karlovice - report

Autor: Keli, vydáno: 3.7.2006

Neděle 6:00 zvoní mě budík, čistím zuby, lehká snídaně a v 6:10 už vyrážím směrem Líšeň, kde nabírám další spolujezdce a hurá na dálnici a do Karlovic. Cílem bylo dojet do Karlovice ještě před koncem prezentace, nicméně kombinace „redakční“ fávo, silný protivítr, čtyři lidi v autě a dvě kola není dobrá kombinace, již za Olomoucí je jasné, že to nemáme šanci stihnout. V autě je trochu smutek, protože Snip není zaregistrován a nemohl by startovat. A tak nastává žhavení telefonů, kontaktujeme další část Bo-crew a dáváme jim za úkol, zaregistrovat Snipa na dálku. Toto díky paní u registrace nevychází, prý je k registraci nutná kartička licence, po oznámení této informace klesá v autě nálada pod bod mrazu, je jasné, že ze Snipa bude divák.

Karlovice – výhled ze startu

V 9:15 parkujeme v Karlovicích na parkovišti, Snip běží přemluvit lidi okolo registrace, aby jej ještě zaregistrovali, marně. Já zewluji po parkovišti, zdravím asi milion známých, každý závistivě obdivuje moji jizvu na rameni a diví se, že hýbu rukou – holt medicína je dnes na vysoké úrovni. Speaker oznamuje posledních 15 minut tréninku a v tom přilítá Snip, že prý ho zaregistrovali, jak to provedl netuším, ale proslýchá se něco o úplatcích. Za 15 minut treninku se toho moc natrénovat nedá a tak si to Snip jednou slítne dolů a má potrénováno, respect.

Drop-gap v prostřední pasáži

Trať v Karlovicích je hodné krátká, řekl bych tak 1300, maximálně 1500 metrů, start je u horního konce dvoukotvy a trať v celé délce kopíruje sjezdovku. Horní polovina je technická v lese, kořeny, schody a podobné kraviny, spodní půle je naopak palba jako prase. V prostřední části je na sjezdovce postaven dřevěný drop-gap po něm odkloněná zatáčka a transfer, a kterém byly občas vidět zajímavé kreace. Z tranferu se jela palba rovno po sjezdovce, projelo se lesním remízkem a vyjelo se na cílový hang sjezdovky, zde bylo esíčko a největší polet trati, cca 8 metrový přescesťák, ten i přes svoji velikost posílala většina jezdců, protože byl hodně sestupný a nájezdovka veliká. Zajímavou taktiku zvolil Fík Matuš, ten nepoužil dřevěný odpal k zdolání cesty, ale objel jej a vedle dorazu kopnul bunnyhop a přeskočil cestu, odpověd na otázku zda-li to bylo rychlejší ví asi Fík sám. Po skoku už jenom mega palba do cíle, na cílové čáře byla malá placka, kde bylo slyšet cvakání dorazů tlumičů.

Poslední část trati

Závody probíhali jako již tradičně, ženy vyhrála podle očekávání Katka Šišková, u žen mě docela překvapilo, kolik z nich posílalo velký přescesťák, respect. Mástry vyhrál nečekaně Martin Srba před Pavlem Kubíčkem, pro třetí flek si jel Leo Mácha, ale na přescesťáku to poslal na záda a pád. Takže třetí bral Radek Vojnar.

Maňas Tomek (3. flek HT) si prohlíží trať a nevěřím svým očím

V pevňácích se očekával velký souboj mezi Červajzem a Tlustošem, jedoucího na nově vyreklamovaném a naleštěném rámu GT Moto. Nakonec to bylo přesvědčivé vítězství Tlustíka v obou jízdách, ve fajnlu dostal Červas skoro 4 vteřky, jenom tak mimochodem, čas vítěze HT by stačil na 2.místo v Masters, 4. v hobby a i velká část eliťáku by se mohla stydět :). Z Tlustíkova vítězství měli velkou radost jeho spolujezdci z auta, protože Tlusťa šampusem za výhru neplýtvá, ale obdaruje ostatní. A tak asi na zpáteční cestě do Brna bylo v jejich feldě veselo, viď José. Škoda, že jako jedinná kategorie HT nedostala za vítězství flašku slivovice…

Tlustík si kryje tvář, zbytečné, stejně tě každý pozná

V juniorech bralo první flek nějaké děcko z Děčína, Kubajz dal půl vteřiny Martinu Mikulenkovi, který bral stříbro, třetí flek zbyl na Honzu Šavra.

V elitě to skončilo v pořadí Hynča, Ježek, Javorník.

Hynča v obležení televize

Po závodech proběhlo tradiční vyhlášení a jelo se domů, uvidíme se ve Špindlu – see ya later alligator.....