Martin Moško na Megavalanche: Speed is your friend

Autor: Keli, vydáno: 8.7.2022

Letos byla pro mě Mega druhá, o kterou jsem se pokoušel. V loni jsem jel na Megu natrénovaný, plný červených krvinek z vrcholu Mont Blancu a namotivovaný zajet to nějak rozumně, ale v kvalifikaci jsem skončil v první zatáčce s ohnutou klikou a v následujícím Mega Challangeru jsem odstoupil po 15 minutách z prvního místa, když mi upadla klika co mi namontovali v Chain Reaction.Letos jsem jel upracovaný, o posilovnu jsem ani nezavadil, většinu zimy jsem prostonal a po vzoru Přemy jsem čekal, že ji stejně nedojedu dolů minimálně v následujících 5 letech. Alpe de Huez nabízí krásné ježdění na celý týden. Já ale přijel ve středu a stihnul 3x trať kvaldy, 1x trať Megy, jinak jsem musel nosit pivo zdarma určené pro závodníky mé drahé alkoholické polovičce, aby ji pobyt se smradlavýma chlapama více bavil.

 

Kvalifikace probíhá na 20minutové trati. Startoval jsem 96./100 a raději jsem se nikde moc netlačil a doufal, že na rovinkách pohodlně přesprintuju alespoň 70 jezdců. Podařilo se to na 16. místo (video na yt řekne více). Musím říct, že kvalifikace na Megu je jedno z nej ježdění/závodění co jsem kdy jel. Né moc dlouhá, né moc lidí, luxusní trať, krásné prostředí. Atmosféra v cíli je úžasná! Alkohol zdarma takže česká výprava se může jít zbláznit a každý si sděluje, kde a jakým způsobem málem umřel. 

Na start hlavního závodu se stavím v cca polovině balíku. Bohužel sněhu bylo málo, takže pořadatelé udělali zatáčku navíc, kde kromě jedné úzké stopy bylo k dispozici desítky metrů vysokohorského suťoviska s kamenama jako dětské hlavy. Navíc v noci bylo nad nulou, takže z ledovce byla vodnatá břečka a už po pár jezdcích to bylo slušné brambořiště. V době GoPro nemá moc cenu popisovat co jde natočit, jen zmíním, že po startu jsem chvíli trpělivě trčel v zácpě za Samem Reynoldsem, ale při první příležitosti jsem to poslal dolů přes kameny.

Při nájezdu na hranu ledovce mi pak nějak ruplo v kouli a rozhodl jsem se, že to zkusím ještě pustit dolů s mottem "back to back" vítěze Stefana Petera: "Speed is your friend". Ono to opravdu funguje a voda se začne chovat od určité rychlosti jako pevná látka, takže nehledě na stovku různých drážek ve sněhu jsem to zázračně přežil a postoupil o spoustu míst. Po spočítání všech svatých jsem pak mohl pokračovat v nekonečném sjezdu do Allemondu. V Allemondu se potkáváme skoro všichni Češi (dokonce i pan Tejchman), což je trochu zázrak a svědčí to o tom, jak jsou dnešní biky spolehlivé.

Já po loňském fiasku raději vezl většinu komponentů 2x, pořídil novou Metu, nezničitelné výplety od Nextie a nakonec jsem bike jen čistil a mazal. Brzdy jsem teda nakonec uvařil, ale to nemůžu vyčítat levným SLX. Nedovedu si představit to dobrodružství to sjet před x lety na duších a rozpadajících se kolech. Každopádně to, že ten závod funguje takovou dobu svědčí o tom, jak moc zábavný formát to je, nehledě na to kolik stresu a utrpení člověk během něho zažije. Díky všem zúčastněným za společnost. Za rok zase a snad i s MoH.
Moshino

A jak závod viděl Přemek Tejchman?