Rozhovor: DUAL PRISONS #6 - Milan Myšík

Autor: Martin Hůle, vydáno: 15.1.2015

V dalším díle DUAL PRISONS navážeme na předchozí díl. Opět zde budeme mít jezdce, který z dualu a fourcrossu přesedlal na enduro. Milan Myšík je sice malý vzrůstem, ale rozhodně je nepřehlédnutelná postava. Slovo dostává Martin Hůle a Milan Myšík.





MH: Co jsi zač?
Jsem prcek ze Severních čech, konkrétně z Benešova nad Ploučnicí. Spousty lidí mě zná pod přezdívkou Myšák a na kole jsem uměl jezdit dřív, než chodit. V 6ti letech jsem začal s bikrosem, pak jsem postupně přestupoval na horské kolo a 3 roky se věnoval pouze a jen fourcrossu, který ovšem rok od roku ztrácí jezdce a sponzory. A tak v příští sezóně mě uvidíte pouze na enduro závodech.

MH: Co tě vedlo k tomu, že si začal závodit a co kromě kola děláš?
Ke kolu jsem měl snadnou cestu, jelikož táta má od roku 1993 bike shop KURsport.cz, takže s kolem opravdu žiji od malička. No a jednou mi řekl, že bych mohl jezdit závody přes takový kopečky, takže jsem to zkusil a u bikrosu jsem zůstal 13let. Krom kola taky studuji VŠ v Liberci II. ročník a když mám čas, nemám závody, tak rád vlítnu na jednu z tátových prodejen za pult prodávat kola a doplňky, což je můj velký koníček.

MH: Nejlepší Dualka tenhle rok?
No to je těžký posoudit, jelikož jsem startoval pouze v Dobřanech, kde jsem si vyhodil rameno a v červnu šel kvůli němu na operaci. Poté jsem měl možnost spíkrovat závod v Litoměřicích, který sice měl menší účast, ale za to tu byla super rychlá dráha, takže pro mě Liťák, který když kluci ještě trošku potuněj, by mohl být fakt super.

MH: Co oceňuješ na Dual Cupu a co se ti za celou sérii nejvíc líbilo?
Nejvíc oceňuji kluky, Matea a Štěpána, kteří přišli se skvělým nápadem. Poté co u nás skončil fourcross v roce 2012 se rok u nás nic nedělo, kluci neměli kde závodit. Organizátorům se podařilo udělat super sérii, sehnat sponzory a zajistit vše potřebné tak, aby se opět u nás lidi bavili jízdou z kopce ve více lidech, a to jak profíci, tak i kluci, kteří teprve začínají a poznávají co se na kole vše dokáže a v jaké rychlosti. Doufám jen, že nedojde ke stagnaci a půjde to s úrovní závodu ještě nahoru.

MH: Máš nějaký tip, co by si rád zlepšil na příští rok v Dualu?
Určitě dráhy. Nemusí to být dualka jako na Crankworx, ale vždy by pár větších skoků a pořádných klopenek neuškodilo – pak to přitáhne i víc zvučných jmen :).





MH: Plánuješ něco nového na příští sezónu?
Hlavní je přestup na enduro, ale ještě se rýsuje jedna možnost, která je velice zajímavá, ale uvidíme jak to celé dopadne.

MH: Kdy a jak se to v Tobě zlomilo a řekl sis, že budeš profesionální rider?
To je těžký říct, určitě mi v tom pomohli rodiče za což jim díky, a taky to, že jsem nezůstal v olympijském bikrosu, který u nás taky umírá a na mezinárodní scéně se o ČR ani neví. Další důležitý krok k tomu, abych mohl pouze závodit je i škola v Liberci, kde mám ty nejlepší podmínky pro trénink co si jen můžu přát.

MH: Už máš docela dost kérek, plánuješ nějaký nový? Kéruješ si třeba čárku, nebo něco jiného, za každé velké vítězství?
Tetování se mi líbílo vždycky už od malička, jenže doma jsou absolutně proti, takže jsem začal až v 18ti a skrýval to přes půl roku. Loni jsem udělal celý hrudník a prsa, to už relativně doma prošlo, protože ví, v jaké komunitě lidí se pohybuji. Zatím schovávám vše pod trikem, protože ruce mám pořád sedřený. Teď se chystám začátkem roku doladit bok, ale není moc času a navíc tatér je až z Chvaletic u Kolína a k nikomu jinýmu nechci.
Za vítězství určitě kérka na mém těle nepřibude, protože si to rád nechávám projít hlavou, přeci jen je to celý život. Kérka tě musí nějak charakterizovat a vystihovat, něco co máš rád, co je s tebou spojený, a ne si nechat počmárat tělo tribalama.





MH: Co soupeři? Co bys na příští rok změnil? Chceš někomu něco vzkázat?
Kvůli enduru a velké konkurenci v, něm jsem změnil kompletně přípravu a tím, že mám skvělé podmínky k tréninku včetně materiálu, jsem po 5ti letech konečně zdravý s ramenama, tak do přípravy vkládám veškeré usílí a čas, tak abych dokázal udělat pořádný výsledky především v Evropě. Soupeře moc neřeším, každý trénuje několik hodin denně a jsem rád, že v enduru vládne spíš přátelská atmosféra, přeci jen ve fourcrossu to bylo občas dost vyhrocený, což už mě přestalo bavit.
Chtěl bych vzkázat na závěr klukům, kteří s kolem začínají ať nejsou hned zklamaný z prvního neúspěchu, či pádu, ať to zkouší dál, ať makají na sobě a výsledek se časem dostaví.
Ještě bych rád určitě krom rodiny a lidí, kteří mě vždy podrželi, taky poděkoval sponzorům, bez kterých bych taky nebyl tam kde mohu být. Díky KURsport.cz, GT, Dakine, Bell, Rubena, Craft, Renthal, Bontrager, Inkospor, 69Slam, Muc off.

Podobné články

Komentáře

Publikovat jako anonymní uživatel - přihlášení, registrace