Spotcheck: Zevl ve Francii - Chatel, Les Gets, Morzine, Pleney, ...

Autor: Pepa Kašík / ZEVL team, vydáno: 18.8.2017

I když jsme měli s partou Zevláků namířeno do francouzských Alp poprvé, nejeli jsme úplně naslepo. Velké díky patří bajkerům z Hradce Králové, jezdících pod spolkem Free slow riders, především pak manželům Radušce a Honzíkovi Kubištovým. Ti mají v cestování před Zevláky velký náskok, s Francií mají nejednu bajkovou zkušenost, a tak se s námi mohli a podělili o své know-how, jak si bajkování a pobyt v Savojských Alpách užít na maximum.

4 auta, 14 dospělých, 2 děti, 2 mimi děti, 1200 kilometrů a 16 hodin cesty před námi. Ano, přesně tolik nás dělilo od cílového města Morzine, které je ideální svou polohou mezi bikeparky v Chatel a Les Gets. Mydlili jsme si to přes Prahu, Rozvadov, celé Německo, cesta ubíhala a vše šlapalo, jak mělo, včetně dieselových agregátů v našich 20 let starých autech. Menší komplikace nastala až na švýcarských hranicích, kde ti chtě nechtě prodají dálničku i na přívěsnej vozík nebo karavan. 40 éček fuč. Na doporučení hradečáků jedeme okolo Ženevského jezera. Chvílemi máš pocit, že jsi u Jadranu, jezero je obrovský, voda teplá, promenády a parky ve vesničkách na pobřeží jezera jsou parádní. Ideální místo na ranní pauzu po noční šichtě za volantem.

V samotným Morzine chceš zestárnout. Letní sezóna tu trvá někdy od začátku června do konce září. Prostě podle toho, jak dlouho jsou místní překrásný hory zasypaný sněhem. Na kempování po parkovištích tu nejsou moc zvyklí a snad je to i zakázaný. Stejně je ideální se sem vydat aspoň na 14 dní včetně nějakýho pořádnýho ubytování. Bajkovej pass je skoro zadarmo. K ubytku navíc dostaneš takzvaný Multipass. Je to ticket, který k bajkovýmu passu dostaneš gratis. Pro nebajkery je za 2 éčka na den. No a s Multipassem můžeš všechno, co se sportu týče, v Morzine a okolí. Holky si tak ráno vyjeli kabinkou na kávičku a uspat nemluvňata do 2000 nad mořem. Po obědě si práskli bazének, tenis a skatepark. To všechno máš zadarmo jen proto, že tam jsi, bydlíš a bajkuješ. K tomu si přičti nekonečný množství přírodních jezer a dalších krás, prostě neskutečný místo.

Konečně k bajkování. Morzine leží v údolí, a jako každý správný údolí má severní a jižní svahy obhospodařovaný kabinkovými lanovkami. Na jižních svazích najdeš bikeparky ve stylu A-line. Široký dálnice, velký a bezpečný skoky, krásně zarytý a navazující klopny, ideální sklon, to jsou propojený bikeparky Super Morzine a „Sere se“. Luxus, kterej jsme si dopřávali ve dnech odpočinku, jelikož místní traily neměly jedinou chybičku. Místa trpící na rolety dokonce během dne řešil borec v bagříku. Ten traily rovnal, nebo rovnou překopával tak, aby se další rolety nevyjížděly. Sen.

Když z těchto jižních svahů přejedeš přes dvě údolí a řeky, k čemuž slouží transferový traily a další bajkparky a další lanovky, který ani nechceš zkoumat a jezdit, protože spěcháš do Chatelu nebo pak dál do švýcarských Champéry. Pro představu z Morzine do Chatelu to bylo na kole asi nějaká necelá hodinka cesty. Žádný extra šlapání, jen zábava, příroda, traily a dalších jedenáct magorů na kole.

Volné AM/EM/XC kraťasy s odnímatelnou vložkou Maňana Wear

Chatel nás přivítal nově otevřenou Nico Vink Line, kde místní horská služba zrovinka křísila nějakého enduro týpka. To ti moc odvahy nepřidá. Zkrátím to, lajnu jsme nenaskákali. Zkoušeli jsme to, klopny tak vysoký, že jsi v nich lítal jak špína v kýblu, skoky móóc a nevíš pořádně kam, všechno zařezaný v nehorázně prudkým svahu, kdy po každým odpalu si připadáš, jak na paraglidu a ne na bajku! Párkrát jsme to zkusili, ale nechtěli jsme se zabít. Sjeli jsme tak párkrát místní červenou a přesunuli se ke spodní části bikeparku. Tady se nacházelo tolik trailů, že je všechny ani nestihneš najezdit. Byli jsme jak nenažraný prasata. Prostě furt, furt a pořád jezdíš, všechno většinou na oči. Časem začneš věřit místním stavitelům. Víš, že když jedeš bezchybně, tak všechno dáš. Třešničkou na dortu bylo osobní setkání s Nico Vinkem přímo na jeho zelené lajně. Nico zrovna natáčel nějaký bajkový péčko, a když viděl, jak si se Zevlákama dáváme vláčky a užíváme si každej metr jeho tratě, dal se s náma do řeči a ukázal nám pár míst, kde to líp odpálit, kombinovat a podobně. Právem se tohle místo nazývá Chanada.

V pět odpoledne je už zavřených většina lanovek, takže do chalupy musíš celkem spěchat, abys nezahořel v některým z přejezdových údolí. Doma nás vždycky po návratu čekal výslech od nejmladších Zevlaček Adély a Emmy. „Kolikrát jsi píchl, kolikrát jsi spadl?“ Odpovědi si pečlivě zapisovali do tabulky a řeknu vám, že po šestidenním zapisováním z toho vznikala celkem zajímavá statistika. Přes všechno snažení se největším píchačem a povalečem stal Samoš.

Na severních svazích Morzine tě čeká kabinka Le Pleney. Bikepark známej z videí Joshe Brycelanda, kterej se tam s partičkou 50to01 rochní, jak prasátka v bahení lázni. Zažili jsme něco podobného, však uvidíš v našem videu. Bikepark je pravým opakem jižních svahů. Prudký sjezdy, úzký traily, technička a fyzička all-in-one. Dlouho se mi tak nedělalo zle z některých převýšení. Ideální pro downhill fanatiky, doporučujeme hlavně v deštivém počasí, kdy jsou místní traily jak stvořený pro driftování. V údolí za Pleney se nachází všem dobře známé Les Gets. Řekl bych spíš Les „roleta“ Gets, protože jsme do místního parku přijeli asi týden po Crankworx, park nebyl v příliš dobré kondici. I tak byly místní traily luxusní. Opět široký dálnice, velký skoky, dropy, no prostě všechno, co chceš mít ve svým bajkovým nebi.

Kdybych to měl shrnout. Francii doporučujeme, jsme blázni, že jsme to nepoznali dřív! Nechte se strhnout francouzskou atmosférou naší luxusní dovolené, v ZEVL team videu!

Podobné články

Komentáře

Publikovat jako anonymní uživatel - přihlášení, registrace

anonymní uživatel Tomík 18.8.2017 v 9:09

1*