Report: Lucka Potočárová si Enduro Trutnov Trails opravdu užila

Autor: Lucie Potočárová, kategorie: Report, vydáno: 16.5.2025

Prší už od čtvrtka, předpověď na víkend hlásí ranní mráz a kolona ve Výšince dosahuje epických rozměrů. Půl hodiny a hodně nervových buněk mě to stálo. To je začátek, panečku. V Trutnově naštěstí neprší, takže zaberu místo na parkovišti a s Janinou se vydáme jako správné ženy hledat oheň - přenosné ohniště, které nakonec najdeme o dvě terasy níž. Donést ho na naše místo je asi nejtěžší práce za celý víkend. Postupně se sjíždí naše partička, rozděláváme oheň, pivko a další sezóna našeho společného víkendového žití může začít.

Start mám v sobotu před půl 11, takže je ráno spousta času na přípravu. Když si přidělávám číslo, zase se musím ptát: "Proč, proboha proč jsou ty dírky na číslech úplně jinde, než je potřebujeme...?". Evergreen na všech závodech :D

Na startu nejde mikrofon, takže přicházíme o vtipné hlášení speakera před startem, a že teda přicházíme o hodně, jak se později dozvídám v cíli.

RZ1, to je vždycky jak když sedím na kole poprvé, ne, že ty ostatní by byly o tolik lepší, ale aspoň vím, co se děje. Poroučím se k zemi hned ze začátku, ještě že je tam fotograf, haha. Po tom, co sesbírám sebe a kolo, je z cesta dolů už v pohodě, hrabanka, kořeny...Cestou na RZ2 už jedeme s holkama po kupě, takže to tlačení do kopce líp ubíhá. Dvojka už začne mít trochu grády a ke kořenům a hrabance se přidávají dva dost zákeřný výjezdy do kopce. Pro ty, co umí řadit asi žádný velký drama, já jsem byla líná ten pohyb palcem vykonat, takže jsem musela zabrat. Trojka nás čeká až v neděli, takže s lehkou navigační krizí dorazíme na občerstvovačku před čtyřkou. Gumoví medvídci, buchty, banán, meloun....beru všechno a jedem dál. Cestou na čtyřku se pár jedinců opět ztratí a Legenda praví, že tam bloudí dodnes.
Čtyřka je dost zajímavá, je tam "kruháč" s dírou uprostřed, ve který nechceš skončit, spousta cestiček, který vedou někam úplně jinam než vypáskovaná trať, takže se to snažím nějak vstřebat, abych v neděli už nebloudila. Na pátou erzetu už trefíme všichni, jen ten brod přes potok je zpátky trochu těžší, asi už mě bolí nožičky :D Při čekání na start krásně vidíme na prvních pár metrů a hned je tam "zádrhel" v podobě klády a zatáčky. "Hlavně si tady přede všema neuříznout ostudu...", říkám si na startu. Ale dobrý, zvládají to všichni, včetně mě, a pak už je to jenom krásnej povoz lesem až dolů. Spousta lidí okolo trati dělá parádní atmosféru, a i když je moje tempo šnečí, tak si to užívám.

Report: Lucka Potočárová si Enduro Trutnov Trails opravdu u6ila

V cíli už čeká dojezdový občerstvení, relax na sluníčku a příprava na neděli. Ráno začíná překvapením v podobě jinovatky a omrzlýho auta, ale na obloze naštěstí zase azuro, takže neumrzneme. Start už máme se vší parádou a směju se tomu až k prvnímu kopci. Na jedničce to díky organizaci startérky Janiny odsýpá, takže se člověk ani nestihne stresovat. Na podruhý jsem to zvládla bez pádu, takže dobrý. Dvojka je oproti sobotě velkej tankodrom, kořeny dvakrát takový a ty výjezdy nahoru kupodivu nezmizely. Ano, zase razím teorii, že je jednodušší zabrat než řadit. A ano, samozřejmě že vím, že není. O trojce mám dost rozcházející se informace, takže jsem zvědavá, co nás tam čeká. Kafíčko nás na startu naladí disco hitama z devadesátek a jdeme na to. Byla úplně jiná než ostatní, kameny, odkloněný svahy, dost šlapání...byla jsem ráda, že to mám za sebou. Ale pěkná byla, to zase jo. Pak už jenom futruňk na občerstvovačce a čtyřka s pětkou. Tam už žádný překvapení naštěstí nečekalo a do cíle jsme v naší klasický trojici s Dory (Nikol Richterová) a s Debbie (Wimmer) dojely s úsměvem.

Letošní Fox Enduro Trutnov se opravdu povedlo. Krásný a zajímavý tratě, akorát tak dlouhý transfery, počasí výstavní přes celý víkend. Report z apres bike by byl na dlouho, ale bylo fajn vidět po zimě známý tváře, kamarády, posedět u ohně a dozvědět se nový historky (že, @blahycz). Nemohli jsme si přát víc.