Art of Balance - Dominik Puffer hvězdou reklamy na META HT V3

Autor: Keli, vydáno: 8.10.2025

Trailový hardtail Commencal META HT V3 si zaslouží pořádnou reklamu a když pořádnou, tak to chce pořádného jezdce. Dominik Puffer právě takový je. Podívejte se na výsledek a přečtěte si jak natáčení probíhalo a co mu předchálo. Sám hlavní aktér říká, mám tolik intenzivních zážitků z natáčení, že ani nevím jaký si vybrat...

Slovo má Dominik Puffer

Když přišla nabídka natáčet video pro Commencal, nedalo se říct ne!
Úkol zněl jasně, natočit reklamu na nový model pevného endura META HT V3. 
Samozřejmě, je to nabídka, která se neodmítá, ale celý projekt měl vzniknou během jediného měsíce a já trochu pochyboval jestli je reálné to stihnout. Dokážeme to skloubit s prací a všemi povinnostmi? Nebude to vypadat jako rychlokvaška? 
Sice jsem se bál, že to nestihneme, ale bylo mi jasné, že do toho jdu. Už zbývalo jen přesvědčit kluky. 

Celé to začalo válečnou poradou u piva. Závazně jsme si řekli, že do toho jdeme a uděláme to zase jak nejlíp umíme. Každý hodil do placu pár nápadů a už se nám to pomalu rýsovalo v hlavě.
To je přesně ten moment, kdy nás to začíná bavit. 
Vymýšlíme co se bude jezdit, jak to natočit, jaký další vizuální prvek použít, a tak dále.
Například většinou dobře funguje, když si vymyslíme první a poslední záběr. Lépe se pak v hlavě rodí zbytek celého videa. 
V našich představách už to vypadalo moc pěkně, ale k finálnímu produktu byla ještě dlouhá cesta.

        

Než jsem vůbec mohl skočit na kolo a kluci zapnout kamery, bylo potřeba strávit pár dní nejprve s motorovkou, lopatou a hráběmi. Několik dní práce v lese nebylo ale z příprav zdaleka všechno. 
Čekal nás také jeden natáčecí den v ateliéru a to obnášelo další prkotiny. Šablony, velké sklo, spreje, fixy, pečící papír a tak dál. 
Do toho všeho si kluci vymysleli, že chtějí na jeden záběr použít takzvanou "kamerovou jízdu"
Kamerová jízda se často používá u filmu, je to vozík, který se pohybuje po kolejích a má na sobě jeřáb s kamerou. Když to člověk umí správně obsluhovat, vznikají pak krásně plynulé a dynamické záběry. 
Všechno vypadalo, že je ready. Spoty připravený a v dodávce asi půl tuny vybavení.

Mám tolik intenzivních zážitků z natáčení, že ani nevím jaký si vybrat a napsat o něm. 
Třeba zrovna den, kdy jsme používali tu kamerovou jízdu. Všechno začalo výbornou pizzou k obědu a spousty srandiček. Stavba kolejí a vozíku s ramenem už taková sranda nebyla. Celé to přichystat, rozpohybovat a naučit se ten daný pohyb, bylo pro kluky celkem náročný. K obsluze byli potřeba tři lidi a zkoordinovat rychlost s pohybem všech, plus pohybem kamery byla solidní výzva. 
Většinou kluci čekají než se mi to povede zajet, ale teď to bylo naopak. Já už jsem to měl dávno najeté a čekal jsem, než se to klukům povede hezky natočit. 
Dobře to dopadlo a těsně před tím, než došlo světlo, všechno zaklaplo a záběr byl perfektní.
Později, když už byla tma jsme rameno použili jako obrovský stativ na světlo. Celé jsme to dali na střechu dodávky a nasvítili velikost cívku na které jsem pak jezdil. 
Nasvícená cívka vypadala skvěle. Horší bylo, že jsem se bál toho, co jsem chtěl zajet.
Už bylo kolem půlnoci a tlak se zvyšoval, ale po víc jak hodině hecování jsem to zajel a měli jsme ten den všechno, pro co jsme přijeli.

Nový pevňák od Commencal fungoval taky skvěle. Tentokrát jsem poprvé trochu zaexperimentoval a vzal si větší velikost. Určitě všichni znáte výhody vs nevýhody malých a velkých kol. 
Zjednodušeně, malé koło obratnější, velké kolo stabilnější.
Když jsem jezdil vyloženě trialové věci, tak bylo potřeba trochu víc zabrat, ale rychle jsem si zvykl a začal naopak využívat výhody velkého kola. 
V lese to pak bylo naprostá paráda. Větší kolo krásně vede stopu, přejíždí překážky a v prudkých sjezdech je krásně stabilní. Když člověk uzpůsobí jízdu tomu, že jede na pevném rámu a hodně pracuje tělem, tak dokáže bejt na trejlu i dost rychlej.
Mám zkrátka pevné endura moc rád. Je to univerzální a bezúdržbové kolo, které ti může zprostředkovat kopici zážitků.

Tak to bylo další naše video. Doufám, že se vám všem líbilo a díky, že jste dočetli tohle povídání.
Tak zase někdy příště! Čus.