Emil Johansson informuje o svém zranění z Red Bull Rampage

Autor: Keli, vydáno: 2.3.2026

Emil Johansson zveřejnil emotivní prohlášení o svém zranění, které utrpěl na loňském ročníku Red Bull Rampage. Co původně byla jen vykloubená kyčel se nakonec ukázalo jako mnohem závažnější zranění...

Dnes jsou to více než 4 měsíce od mé nehody v Utahu a cítím, že je čas prolomit mlčení. Dlouho jsem hledal ta správná slova, zkoušel jsem to napsat snad stokrát, ale nic mi nepřipadalo správné. Tak tady je další pokus...

To, co byla zprvu "jen" vykloubená kyčel, se ukázalo být mnohem komplikovanější. První akutní operaci jsem podstoupil hned den po říjnovém pádu, následovalo 6 týdnů o berlích. Když jsem berle odložil a začal chodit, něco nebylo v pořádku. Nové vyšetření odhalilo zcela utržený a stažený sval iliopsoas (bedrokyčlostehenní sval) - primární ohybač kyčle a pro sportovce naprosto klíčový sval.

Je to velmi vzácné zranění a odborníků na něj je málo. Díky Red Bullu jsme našli nejlepšího chirurga a koncem prosince jsem podstoupil druhou operaci. Pokusili se sval znovu připevnit k stehenní kosti, do které museli vyvrtat otvor pro ukotvení.

Následující týdny byly nejtěžší v mém životě. Kyčelní ortéza 24/7. Kruté bolesti. Ztráta funkce kvadricepsu. Bezesné noci.

Po třech týdnech další MRI ukázala, že operovaný sval nevydržel a znovu se utrhl. Kombinace těžké operace, traumatu nervů a jizev vedla ke ztrátě nervových funkcí. Další pokus o opravu svalu už není možný, protože riziko trvalého poškození nervů je příliš vysoké. V tu chvíli to přestalo být o opravování toho, co je rozbité, a začalo to být o ochraně mé schopnosti se do budoucna vůbec hýbat.

V posledních týdnech bolest nervů ustoupila, ale zůstala výrazná ztráta funkce kvadricepsu - to je teď moje největší výzva. Je to 10 týdnů od poslední operace a už zvládnu chodit po rovné zemi bez berlí relativně v pohodě. Pokroky jsou ale malé. Nervy stále plně nereagují a nejsem schopen propnout nohu. Neexistuje žádný jasný časový plán. Jen trpělivost, disciplína a víra v proces.

Bylo to nejpokornější období mého života - přechod z vrcholného výkonu k boji o základní funkce těla. Jsem vděčný, že tu stále jsem a mám před sebou cestu.

Práce pokračuje.