Marosana 2007 report

Autor: Keli, vydáno: 15.10.2007

Letošní Marosana měla stejné místo konání jako loni, sjezdovka Portášky ve Velké Úpě hostila 4down a slopestyle. Do Úpy jsme dorazili v pátek večer, dorazili na ubytko, na internetu to vypadalo jako hodně luxusní, realita byla trochu jiná. První šok byl ten, že jsme se museli přezout do papučí hned za dveřmi, papuče běžně s sebou v káře nevozíme, chyba, příště budeme chytřejší.

Po zabydlení jsme vyrazili na warm-up party, hudba byla slyšet již z dálky, pro letošní ročník se akcička přesunula z hospody do velkoprostorového stanu, ikdyž byl velkoprostorový, tak kapacita byla překročena snad dvojnásobně. O tom, kdo bude největší hračka bylo rozhodnuto již dávno, party toy Ueeeeee nezklamal. My co jsme měli závodní ambice jsme to pojali na slušňáka a lehce po dvanácté jsme již spinkali na ubytku v postýlce.

Předpověď strašila, že v sobotu napadne sníh, naštěstí jim to zase nevyšlo a v noci jenom mega zapršelo. Takže ráno proběhlo přezouvání na mokrý práště, kdo měl jenom suchý byl trochu smutný, protože dopoledne byl povrch trati hodně mokrý, postupně to vysychalo a na kvaldu se již jezdilo na suchu. Trať doznala o proti loňsku pár změn, subjektivně ji hodnotím jako lepší, zábavnější, o fous těžší. Délka byla v podstatě shodná s loňskem, délka max dva kilometry, nejlepší se s časem dostali pod dvě minuty. Na trati kousek před cílem přibylo nejtěžší místo, sestupák-o-drop do mega prudkého dopadu, možností jak jej překonat bylo víc, kdo měl morál dával jej z horní hrany – tak to vycházelo na nějakých 5 metrů, kolo na dopadu dostalo nehorázně nažrat. Druhou možností bylo dát dropík ze spodní hrany, to bylo výrazně jednodušší a taky tuto možnost volila většina. Bohžel toto místo si vybralo několik svých obětí, první náš brněnský Béďa Hájek v první tréninkovce vyslal frontflip a klička to odnesla, další úrazy proběhli v kvaldě, naspeedovaný Aleš Rogožan strašná tlama, prasklá vidlice a něco s pánví. Další obět si nepamatuji, ale jelikož jsem jel v kvaldě pár jezdců za ním a viděl jsem jak mu horská služba vytahuje zapadlý jazyk, asi to taky byla dost rána. Ostatní jezdci si s nástrahami trati poradili lépe a tak z 164 startujících na startu kvaldy mohlo do vyřazovacích bojů postoupit nejlepších 64 střelců.

Většina bojů se rozhodovala na startovní rovince, protože od první zatáčky se na trati nedalo moc předjíždět, ikdyž šířka trati byla všude dostatečná. Já jsem nastoupil do druhého fourcrosového závodu a dopadlo to tak, že jsem si závodění užil asi tak 30 metrů a pak proběhla loktovačka s Íčkem a pak jsme se váleli. Ostatním to šlo líp a na trati se bojovalo jako o život. Kdo jak postupoval není až ta podstatné, nakonec to dopadlo následně, první flek Adam Vágner, který na závěrečném odpalu poslal takového whipa, že to snad ani nešlo vrátit a tak rockmašina dostala nažrat nehorázně, druhé místo bral Kamil Tatarkovič před Hynkem Hájkem a Matějem Charvátem.

Přes den probíhal slopestyle a tam nejlíp Pavián v nej štýlu, víc nevím, nějak jsem to zařízl.

Vyhlášení proběhlo na závěrečné party, která byla o poznání umírněnější než loni, ale i tak to bylo divoké. Zahráli kapelky, padli nějaké drinky a po druhé jsme místo opouštěli pro značnou nestabilitu podkladu.

Galerka od Elis bude zítra, tak se těšte.