Report: Maxiavalanche Vallnord 2011

Autor: Michal Červenka, kategorie: Report, vydáno: 21.6.2011

Rok rychle uplynul a nás opět čeká účast na prvním závodě série Europe cup Maxiavalanche v Andoře, tentokrát ale v menším složení, vyrážíme pouze ve dvojce, Michal Červenka (autor textu, pozn. red.) a Tomáš Musil.

Je středa 8. června a my vydáváme se na cestu, čeká nás 2000 km neboli skoro celý den jízdy. Po cestě řešíme startovní čísla, které nám pořadatelé přidělili, hodně nás zaráží naše špatné čísla. Po loňsku kdy jsme se dostali do finále se čekalo, že budeme nasazeni na startu pro kvaldu do první řady, ale vše bylo jinak. Já na tom nebyl ještě tak špatně, podle čísla jsem měl startoval s druhé řady, hůře na tom byl Tomáš, který měl startovat až s poslední řady.

Na místo dorážíme ve čtvrtek a v plánu je postavit zázemí a hlavně si odpočinout po únavné cestě. Večer se vyrážíme mrknout do města co je nového, pak už jen posedáváme a jdeme spát. V noci se přes nás prohání docela solidní průtrž a tak ráno nikam nespěcháme a vyčkáváme. Jdeme se zaregistrovat a pak už se pomalu oblékáme s tím, že vyrazíme na trať.

Je docela solidní zima, teploměr olizuje 12 stupňů a tak se radši pořádně navlékáme a vypadáme jak paragáni. Tomáš vyráží na hardtailu a já na lehkém fullu. Nahoru jedeme třemi lanovkami, už jen přejezd s lanovky na další lanovku je krásný a hravý. Trať závodu letos měřila okolo 10 km a při prvním průjezdu si vše prohlížíme a zjištujeme, že je zde pár nových úseků, ty ale stojí za to, hodně strmé a tedy náročné. Cesta nahoru a dolů nám zabrala poměrně hodně času, přibližně hodinu a půl. Odpočíváme a domlouváme se, že dáme ještě jednu jízdu a stačí. Tato jízda nám ale moc nevychází, Tomáš dává nahoře defekt a já tak dolů jedu sám, bohužel chybuju v jedné zatáčce a jdu k zemi tak nešťastně, že přicházím o nastavení tlumiče. Takže zbytek pobytu v Andoře musím jet na tvrdším tlumiči.
Večer zase vyrážíme do kavárny, kde je wifi a dáváme info na FB a taky vyřizujeme sem tam nějaký telefonát přes Skype.

Je tu sobota a rozhodující den, kvalifikace, jízda která oddělí jezdce, kteří postoupí do finále od zbytku světa. Ráno si ještě dáváme jednu tréninkovou jízdu a pak se už jde na to. Kvalifikace je rozdělena na pět rozjížděk, v každé jede 110 jezdců, přičemž do fajnlu jde vždy 20 prvních s každé rozjížďky. Hned v první startuje Tomáš, ale kvůli špatnému číslu až s poslední řadě a tak jde čekat velký Tomášův boj, musí totiž předjet asi 70 jezdců. Start se mu extra nedaří a odjíždí někde okolo 65. místa. Když to vidím, tak se začínám bát o jeho postup. V druhé jízdě startuji já, číslo mám průměrné a tak si vybírám jako třicátý a jedu s druhé lajny. Start dobrý, dostávám se někam na 15.místo, kde jedu celou dobu, sem tam někdo stojí s technickými problémy. Asi po třech kilometrech se otáčím a kontroluji stav za mnou a s překvapením zjišťuji, že je tam díra jak prase. Celá jízda probíhá v poklidu, až do té doby kdy cítím defekt na zadním kole, do cíle zbývají tak dva kiláky, díky náskoku mě dojíždí pouze jeden jezdec, ale až v cíli takže ok, za námi je minutová sekera. Nakonec tedy 11. flek a postup do finále.
První co mě zajímá je, jak dojel Tomáš, oznamuje mi že 17., tedy taky postup. Kroutím hlavou a říkám, že musel jet pekelnou jízdu, když zařezal tolik lidí. Odpovídá že docela jo a ať se jdeme radši schovat do stanu, že musel útočit docela tvrdě a možná ho bude chtít pár lidí zabít. Večer je výdej pozic na start do finále, Já dostávám třetí řadu, tedy někde okolo 55. místa, druhá řada mi utíká o jednu pozici, Tomáš čtvrtou řadu s pozicí okolo 85. místa. Potom již jen pasta párty, švédské stoly s těstovinami pro závodníky zadara.

Je tu den D, tedy finálové jízdy. Na první lanovku se musí nastupovat již v osm. V plánu jsou dvě jízdy, přičemž každá jízda se boduje podle umístění a pak se body sečtou a z toho vyplyne celkové umístění. Máme tu tedy první jízdu, přilétá vrtulník, což znamená že se start blíží, bác a 100 nejlepších vyráží na trať, start se nám daří. Já se pohybuju někde v půlce a Tomáš je pět míst za mnou, v jízdě si prožívám menší krizi, když mi je špatně, chvíli odstavuju a pak jdu zas do toho na plno. V cíli je s toho solidní 41. místo, čekám na Toma a ten nikde, přijíždí až za dlouhou dobu na 96. místě, bohužel na defektu který dal hned nahoře po dvou km. Druhá jízda je už od startu taková divoká, start se mi moc nedaří a jedu někde na 60. místě, Tomáš je na tom ještě hůře. Po dvou km mě zastavuje ten samý kámen jako Toma v první jízdě, což znamená defekt a můj konec v této jízdě. Tom kolem mě projíždí docela vzadu, přibližně na 85. místě. Já na to kálím úplně a sjíždím k lanovce a vezu se dolů, Tom jede opět stíhací jízdu, ale víc jak na 56. místo to nestačí. V součtu to tedy znamená, že já končím v celkovém součtu na 68. místě a v seniorech na 32. místě, Tomáš celkově 77. místo a v kategorii Master 30 na 22. místě.

Pak už jen vše rychle balíme a řešíme zásadní problém v podobě vybité baterky v autě, ale i to zvládáme a valíme domů.

Výsledky: http://www.avalanchetrophy.com/…ts-2011.html
Fotky: http://majgl.rajce.net/Andorra_2011