Projekt JČR: natáčení téměř u konce

Autor: Mad Moss Films, vydáno: 7.11.2012

Parta Mad Moss Films je se svým natáčením videa Projekt JČR téměř u konce. Vojta Válek popíše jak probíhalo natáčení v září a v říjnu. Kluci se neflákali, kalendář měli pěkně nabitý.

Už je to tak, léto je za námi a ohlásil se podzim, v následujících řádcích se ale můžete alespoň trochu vrátit s námi zpět, co že jsme to na konci toho léta ještě stihli udělat a jak vše pokračuje teď na podzim. Počasí se ukazuje jako nejdůležitější hráč v průběhu celého projektu a když prostě nepřeje, tak se dá jen čekat, což je asi nejhorší fáze tvorby takového projektu, kdy není času nazbyt. Přesto jsme toho ale zase stihli poměrně dost, takže čtěte, vzpomínejte a těšte se.

Nový měsíc jsme nezačali ničím menším, než natáčením s jedním z nejlepších českých 4× riderů a určitě nejúspěšnějším závoďákem z jihu a to Jakubem Říhou, se kterým jsme strávili tři dny 8. až 10. září, plné natáčení, zábavy a k našemu štěstí i slunce, což ale v tmavých lesích stejně moc světla nepřidá. Jezdilo se jak na jeho domovských lokalitách v Písku, tak i v okolí Strakonic. Protože Kuba je hodně univerzální jezdec a na kole prostě umí šlo to dobře od ruky, ať už šlo o dirt, pumptrack, silnici kde jsme se poměrně vyřádili, sprinty, bikrosku v Protivíně, Strunkovické korejtko tak i sjezd na Zloshoru a u Vodárny ve Strakonicích. S Kubou jsme za ty tři dny stihli natočit dost lokalit jak pro záběry k nám do projektu, tak i pro něj do profilu, který jste zde už mohli vidět a udělat si tak trochu představu. Pro ty co ještě neviděli, mají možnost zde vše napravit.

16. září jsme se na chvíli stavili Za Onýzem v Milevsku a nachytali s ním ještě nějaké pecky a protože si přijel zajezdit i Dušan „Dudo“ Antalík tak bylo o zábavu postaráno, klucí lítali prostě top špička u nás, k tomu není co dodat.

21. září jsme byli domluvení se Schwarou, že zajedeme do Dubného, že tam má nějaké starší skoky, které by rád oprášil, takže se vzala lopata, my hodili na ramena vybavení a šli jsme je dát opět do kondice. Šlo o dva skoky, na kterých se Schwara pěkně pohoupal a zavzpomínal, to kam nás ale dovedl potom přesahuje s přehledem hranice českého bikingu, roadgap rozměrů, že se o tom nedá psát, ale musí se to vidět naživo. První pokus byl malinko kratší, ale druhý překonal veškerá očekávání, freeride ve Schwarově podání je prostě radost.

Den na to 22. září jsme vyráželi do Písku na druhý ročník originálního závodu Sand Games, se kterým měl co do činění právě Kuba Říha a třebaže předpověď nehlásila nejlíp, což se projevilo na počtu závodníků, nás akce hodně překvapila a bavila. Jezdilo se ve dvojcích park, dirt a následně pumptrack a klasicky na dirtu a hlavně v parku se děli hrozný věci, pak ale trošku zapršelo, takže se další kola v parku nejely a tím se posunul program celé akce, což někteří jezdci nezachytili a tím vzniko pár zmatků, prostě počasí neovlivníš. Každopádně doufáme ale, že do budoucna bude víc takovýhle akcí.

No a protože předpověď i dál vypadala spíš už podzimně než ještě na babí léto, neváhali jsme a 26. záři ve středu odpoledne ještě po škole, jsme vyrazili natáčet se Zbyňkem „Bahym“ Bahulou do Jindřichova Hradce do parku a o tom, že tenhle člověk umí a má chuť fakt jezdit a bavit, není nejmenších pochyb. Jezdilo se až do večera, Bahy se točil pořát dokola, házel barspiny, vymejšlel ruzný lajny a další streetový komba jakoby nic, takže pro nás zábava natáčet.

Na pátek 28. září jsme se rovnou přesunuli s Bahym na dirt a jemu letos asi nejvíc domovskou hlínu a to na Hajsák. Je tady nakopáno několik lajn z toho jsou ale dominantní dva první dirty s dřevěnými odpaly a velkou rozjezdovkou a nový tréninkový step up. Dlouho se neotálelo, něco málo se poplácalo lopatou a hurá jezdit. Jakmile se Bahy dostal do vzduchu začal sázet zase velký věci a to v hodně pěkným osobitým stylu, průtahy který se celkově u nás na velkým kole už jen tak nevidí určitě zaslouží respekt a pozornost. Točili jsme až do večera, kdy nám zhasli a slunce zalezlo, ale i tak jsme stihli vše co bylo třeba, takže jsme mohli pokračovat zase dál.

Zaskočili jsme ještě jednou na Vápenku, kde Onýz pořádal první Vans Vápenka Jam a i když místy zapršelo, sešla se parta lidí, kteří se rádi houpou a počasí neřeší, víc než veškerá slova, řekne samotný edit, který jsme z této akce udělali, takže opět pro vaši představu, klikejte zde.

Začal nám nový měsíc a my v pátek ještě na večer 5. října razili směr Bikepark Monínec, kde na nás čekal Martin „Čárys“ Cheníček, který se vrátil od moře, kam nám z jara odjel, abychom mohli dotočit co bylo třeba. V sobotu jsme se rovnou vrhli od rána na trať a běhali po ní klasicky až do večera, s tím, že jsme místy při natahování lanovky zabrali trochu místa, takže děkujeme všem co tam v ten den jezdili za schovívavost. Čárys jezdil jako mladík, že jsme mu sami nestačili, ale práce šla poměrně dobře od ruky, takže všichni byli spokojení večer.

Týden na to jsme se vraceli na místo činu kvůli závodu Chainless race, který měl zase pod taktovkou Čárys, ale ještě v pátek 12. října jsme s ním dotáčeli nějaké xc záběry v okolí jeho maringotky u Tábora a pak následoval teprve přesun a příprava trati na sobotní závod. Večer už přijelo pár lidí a my využili v místní hospůdce firemního rautu, který se konal vedle a zdárně jsme jim snědli vše co leželo volně nehlídané, samozřejmě s dovolením. Marcipán se zalejval pivem a zajídal špízama, protože se to přece nemůže nechat vyhodit, takže jsme pak s plnými žaludky a u slabších povah pocitem nadmutosti, šli spát a i když jsme očekávali už zimu, tak i v autě se to krásně dalo.

Ráno přijelo očekávané jezdecké osazenstvo až na Schwaru, který onemocněl a tudíž dal bohužel v šanc umístění na bedně jiným. Sundaly se řetězy a šlo se na věc. Podzim už byl vidět všude, opadané listí, studený větřík na louce ale nikoho nezaskočil a o první příčky se strhnul souboj, který dopadl lépe pro Richarda „Joudu“ Jozu, v závěsu za ním Alexandr „Demo“ Sidor a vše to uzavíral Jiří Filip. Večer se hodilo něco na gril jako vzpomínka na léto a když padla zima šlo se opět do místního lokálu, ale už ve větším počtu a za zvuků živé muziky, jsme klábosili až do zavíračky a následně s tím nejtvrdším jádrem pokračovali u nás v autě do třetí hodiny ráno.

Víkend ale nekončil a na neděli měl Čárys připravený bonbónek v podobě Whip contestu s heslem: „Dodělej svojí zadní stavbu“ a tichým dodatkem, že kdo to zlomí – vyhrál. Nejblíž k tomu měl Pól Bulwa a proto skončil první, za ním opět druhý Demo a třetí Tomáš Včelák. Tím byli za námi další nezapomenutelné tři dny.

Vše to zase uzavřeme Schwarou a to 25. října, kdy jsme se domluvili, že zajedeme mrknout na jednu secret lokalitku, která Schwarovi ležela v hlavě už od jara a i když celý týden sedí všude inverze nelekáme se a jedeme. Na místě objevujeme dřevěné stavby různých velikostí, ale hlavně pár velkých kamenných odpalů, které nás nenechávají chladnými a Schwara jak je jeho stylem neřeší, koukne na odraz, na dopad a jde do toho, všechno na poprví a na čisto, my jsme spokojení Schwara nadšeně, že takovýhle prasárny on rád a do toho bílý mlíko z mlhy kolem nás a na zemi červený spadaný listí, co víc chtít.

Podzim už je v plný síle a i on se pomalu blíží konci, když nám poslední týden v říjnu nasněžilo, takže kdo ví jak to bude dál. Stále máme před sebou pár věcí dotočit a to hlavně se všemi hlavními aktéry rozhovory o zhodnocení jejich sezony. O tom ale až zase za další dva měsíce, kdy už snad budeme mít natočeno a zdárně finišovat se střihem, to se ale vše uvidí. Na naší stránce facebook.com/Mad­MossFilms můžete zatím zkouknout fotky z akcí o kterých je výše psáno a držet nám palce.

Díky za Váš čas.

Mad Moss Films