Report: Český pohár DH Kouty nad Desnou

Autor: Keli, kategorie: Report, vydáno: 27.5.2013

Po dlouhých letech jsem jel na IngBau.cz Český pohár ve sjezdu, druhé letošní kolo se po nepříliš oblíbené trati na Monínci konalo na v současné době asi nejlepší české trati v Koutech nad Desnou.

Do Koutů jsme dorazili v pátek navečer do slušně zaplněného depa a přesunuli jsme se do stejně slušně zaplněné restaurace, kde se pomalu rozjížděla party, která se postupně vyvinula na hodně masivní, jako před léty na poháru. Čerf v rámci tréninku na hasiče nejdříve stříkal šámpáněm a potom motal hadicí anebo to bylo obráceně, kdo ví. Ti co viděli chápou, i když trojice servírek asi nechápe do teď…

Předpověď počasí na závodní víkend slibovala vodu, ale realita byla naštěstí jiná, v sobotu trať občas pokropil slabý deštík, ale v podstatě to nestálo za řeč. A v neděli svítilo i chvílemi sluníčko, ale zlověstné mraky se po okolních kopcích honily a nechávaly závodníky napjaté a v očekávání. Místo vody příroda nabídla hodně větru, především na lanovce to profukovalo hodně slušně. K tomu do uší vyhrávaly houkačky přítomných záchranářů, kteří zde měli závody kombinované s testem odolnosti nervů na sirény.

Koutecká trať prošla od loňského roku změnami, spíše kosmetického rázu, sem tam přibyl skok, tu vyrostla klopenka, ale žádná zásadní změna se nekonala. Dráha zůstala stejně rychlá a očekávalo se, že loňský nejrychlejší čas lehce nad čtyři minuty bude překonán. A to i přesto, že se během tréninku vyjely poměrně slušné rolety a díry, které si v kombinaci velkou rychlostí vzaly oběť v podání nejednoho tlumiče a vidlice. U SK Grafobal to byly tři tlumiče za den, to je slušné skóre, že?

Po dlouhých letech jsem jel podívat na Český pohár ve sjezdu a musím říct, že registrace už není hodinová fronta jako kdysi, teď to již odsýpá relativně rychle. Pár detailů by šlo samozřejmě ještě vyladit…

První kdo v neděli od parkoviště ke spodní stanici vystoupal nepříjemný kopec a odstartoval do nedělního závodu byla šestice statečných z kategorie žáků, Kristián Poruban nenechal nikoho na pochybách kdo v mladících vládne – s monstrózním 20 sekundovým náskokem zvítězil před Petrem Folvarčným a Radkem Štádlerem.

Na start se postavil stejný počet žen jako žáků, první trojka žen jela trochu jinou ligu než zbytek závodního pole v této kategorii, Jana Bártová využila znalosti trati a druhé Simoně Jirkové nadělila 4 sekundy. Třetí Gabriela Williams dostala od první 15 sekund.

Staříci na startu, kategorie Masters 2, měla kolik startujících? Ano, taky šest. Michal Červenka si v pátek na party vyzkoušel jak se stříká šampusem nanečisto, v neděli si to pak dal na stupních vítězů na ostro. Boj o třetí místo byl mezi Milanem Suchomelem a nejstarším, ale stále hodně dobře jezdícím Mírou Pekem. V cíli se nakonec více radoval první jmenovaný.

V mladších Masterech při účasti Vlasty Hynčici se bojuje vždy až od druhé místo, i v Koutech tomu nebylo jinak, Vlasta nadělil 14 sekund druhému Tomášovi Klanicovi a zajel čas blížící se hranici čtyř minut. Petr Joch se vyvaroval pádům a zaslouženě dojel na třetím místě.

V juniorech dominoval Motejlek, Martin Lébl, který vyhrál jak semi, tak finálko. Rastislav Baránek, který ve finále ve spodním lese chyboval a málem šel z kola ven, pravděpodobně díky této ztrátě dojíždí druhý. Třetí v cíli Tomáš Navrátil svým výsledkem fandům v lese málem způsobil Heartattack.

V hobících byl souboj o stupně vítězů nejvyrovnanější, první tři se naskládali do půl sekundy, prvních pět bylo ve dvou sekundách, časomíra určila pořadí následovně Alexandr Sidor, Petr Seidler a Martin Tesař.

V semifinálovém kole se pod hranici čtyř minut dostal pouze jeden jezdec (Matěj Charvát), ve finále se pod tuto „bájnou“ hranici dostalo hned osm jezdců. Ondřejovi Štěpánkovi by jeho finálový čas stačil na první flek v semi, nicméně ve finále to bylo málo resp. moc, Matěj Charvát svůj čas dokázal ještě stáhnout o tři sekundy a zaslouženě zvítězil. Třetím do party a v stálý inventář stupňů vítězů byl Adam Vágner.

Kompletní výsledky najdete na www.poharmtb.cz