Rozhovor: Michal Kosík

Autor: Čert, kategorie: Rozhovor, vydáno: 26.7.2013

Michal je po úraze páteře upoután na invalidní vozík, to mu však nebrání dělat to co miluje, ježdění na kole, jen místo dvou kol má pod sebou čtyři. Čert ho před nedávnem vyzpovídal, zde je výsledek jejich rozhovoru.

Čert: Zdar chlape, začneme zlehka, tak jak prožíváš letošní žhavé léto?
MK: No sem tím teplem ňákej grogy, úterní bikování a k tomu to vedro a jsem nepoužitelnej (:D)

Čert: To byla ta lakovačka na Špičáku s MRSN a Gaspim?
MK: Jojo, pecka, skvělý poježdění s klukama a snad vyjde hustej edit od GoPro, co tam s náma byli.

Čert: Lítáš pro GoPro, nebo se tam jenom namotali?
MK: Yes, zkusil jsem je oslovit a klaplo to. Letos jako GoPro Friends a příští sezona snad GoPro Team, prostě paráda. Teda záleží, jak budou spokojeni, ale myslím, že budou (velký úsměv).

Čert: Předpokládám, že Go pro Friends jsou takoví kámoši s výhodama.
MK: Jasně, největší výhoda byla nafasování nový Go trojky, takže na mojí straně spokojenost. Teď musím jenom hodně natáčet.

Čert: A co chystáš, abys GP udělal radost? Nějaký konkrétní nápady? Michal Kosík imagination, nebo tak něco? Nebo je to tajný? Zvědavostí jen hořím!
MK: Hele tajný to není. Konkrétně nic vymyšlenýho nemám, musím to vše kloubit s prací, takže toho volnýho času moc nezbývá. Plán je jasný, jezdit, jezdit, co nejvíc, a pokud možno neničit materiál, aby se jezdit dalo, cheche. Rýsuje se nějaká spolupráce s Gaspim, ale to bych nerad zakřiknul, zatím je to všechno v přípravě.

Čert: Nahryznul jsi ničení materiálu, to se ti daří řádně?
MK: Ničím celkem dost. Ne, že bych byl nějakej kruťák na matroš, ale je to prototyp, tak se občas něco přihodí, většinou to vyřeší svářečka. Horší je to pak, když třeba vychčijou tlumiče, to už taková sranda není (když jsou tlumiče celkem čtyři, levná sranda to rozhodně není, pozn. Čert). Stále je co vychytávat, víš co, nemůžu jít do krámu a koupit si new bike (smájl).

Čert: Kolik máš vlastně na 4kolce nalítáno?
MK: Letos jí lítám třetím rokem, myslím, a maximální spokojenost. Je to pro mě obrovský osvobození.

Čert: Řešíš nějak osazení, seš technickej masochista, jako…ať nechodím daleko, třeba já, nebo jezdíš dokud se nesype?
MK: Jelikož už to stálo hrozný prachy, tak se snažím, aby to vydrželo co nejvíc. Samozřejmě některý věci mám vychytaný, jako třeba kola, za což patří obrovský díky firmě REMERX, která je postavila na zakázku. Další pecka je na mě dělanej sedák z karbonu, co jsem měl původně na lyžování. Jinak věci spíš obyč a ekonomo. Do budoucna bych rád vzduchový tlumáky, ale na tlumáky nejsou kačáky, přece jenom, mám kolo krát čtyři.

Čert: Jaký máš rozměry kol na mašině? A jaký vozíš pláště?
MK: Vepředu mám Maxxisy MaxxDaddy s takovým poloterénním vzorkem o rozměru 2,25 a vzadu Kendy 2,5 s výztuhou a macatým vzorkem. Musím to zaklepat, držej. Nejsem ten, kdo řeší, jestli jsou na mokro nebo na sucho, lítám je pořád, dokud se nesjedou na drát. Je to ale taky tím, že 4kola tě přece jen podrží víc jak jakýkoliv gumy na mokro.

Čert: A co píchání? Samozřejmě jsme stále u kol. Už se zadařilo defektovat?
MK: Jéje a kolikrát, ani ne tak píchnout jako prorazit a z devadesáti procent pravej předek. Připisuju to tomu, že to vždycky někam narvu. To je z těch lávek, který, když se nevejdu, tak jezdím půlkou káry na a půlkou vedle lávky :)

Čert: Vidíš, jak nahoru když není lanovka? Máš na to otroka? Nebo svépomocí? Dáváš jenom bikeparky nebo i nějakej lokáltrail „za barákem“?
MK: Svépomocí to jde jen kousek a spíš rovina, ale dá se. Lano, auto a je to… Jinak vybírám parky s lanovkou. Jinak ale lokál zkouším taky, tady kousek je pěkný místo na FR. Většinou jedu s nějakým kámošem co pomůže, vyrveme si to nahorua pak si to sjedem… Takovej ten pravej freeride…odmakáš si to, co chceš sjet, dáš to dvakrát třikrát a jsi jak po celodenním ježdění. Ale stojí to za to.

Čert: To už je ale něco, co chce trochu fýzu, jak se přes zimu připravuješ na sezónu?
MK: Hele nic zvláštního, cvičit musím tak jako tak, aby tělo bylo v cajku. Jelikož jsem ho fakt domrdal tím úrazem, tak je třeba ho udržovat provozuschopný. A navíc žiju na káře, takže i když to nevypadá, tak makáš každej den, třeba i těch dvanáct hodin. Vlastně pracujou jen ruce a horní polovina těla. Třeba záda dostávají dost. No a ono když si třeba 15krát denně nandáš a vyndáš vozejk z auta, tak pár desítek kilo nazvedáš :D

Čert: Takže ty vlastně nadupáváš kiláky na silničce od rána do večera :D
MK: Přesně tak, když je dobrá kára, jde to skoro samo.

Čert: Zpět ale k tvému „Roweru zjadowemu“, je něco co tě občas vypeče? Nebo tě poprvý dostalo něco, co maj 4 kola specifický?
MK: Musím hlídat dvě stopy, jediný co mě občas vypeče je šířka tratě :D
A co mě hodně dostalo, když sem si v tom poprvé dal několikrát za sebou pana-orel :D To sem celkem čuměl. Nejvíc sem se takhle vyndal jak péro z kalhot na takovým kamenitým průjezdu. To sem tam chvilku seděl a rozdejchával.

Čert: Jaký vozíš chrániče? Jo, a abych nezapomněl, co vedlo k tomu že tě na primě tahaj za eSUúVéčkem? :D Poklidná sobota, zapnu svůj oblíbený motoristický pořad a tam tahaj pašáka v BB hadrách na čtyřkolce po poli.
MK: Frírajďácká klasika – kraťasy, tričko, helma, brýle (smích). Ne, letos sem už vyrazil v krčáku a taky jsem pořídil chrániče na kolena s holeněma, protože občas odletí ňákej šutrák. K Tomu autosalonu. Potkal jsem se s Františkem z tohoto pořadu na veletrhu For Bikes. Chvilku na 4kolku, nebo-li BOBINU, koukal a pak povídá, že má nápad, a bylo to. Celkem sranda, chtěli jsme to udělat formou závodu, ale bohužel byl Gaspi rychlejší a závodil s fiatem panda, tak jsme se nechtěli opičit a vznikl tento krátkej editek. Jako zkušenost a poznání super lidí to byla pecka.

Čert: Jak to probíhalo? Kde, a jak dlouho, a tak vůbec, vždycky mě zajímalo jaký je to být v televizi … a máš se nahranýho? :D
MK: Sešli jsme se v bikeparku na Špičáku, chvilka kecání o tom, jak to bude probíhat a pak došlo na věc. Za károu nahoru s přestávkama, aby se měnily pozice kamer, a pak jsem jel vždycky nějakou pasáž a točilo se. Hlavně aby bylo dost materiálu na těch 15 sekund, nebo kolik jsem tam byl. Počásko nám taky moc nepřálo, ale jo já to beru, bylo to fajnový. A rozsekal jsem jim jen jednu driftku :D

Čert: Máš ve smlouvě s GoPrem rozbít jednu driftku měsíčně? :D
MK: Ne ne, to bylo ještě před GoPrem :D Já si říkám, každá zkušenost dobrá, ať už ti zrovna přijde špatná nebo dobrá ne?

Čert: Jo, na tom se shodnem, i podle mě neexistujou špatný zkušenosti, jsou to prostě zkušenosti. Život je vlastně pěkná svině, protože je přesně takovej, jakej si ho uděláš :)
MK: Souhlas. Lidi pořád remcaj. Je to tak, že když si na dně, tak ti přece nezbejvá už nic jinýho, než se odrazit nahoru ne…

Čert: A jakmile jseš nahoře, můžeš zvesela dolekop.com :) Jak je to na 4kolce s rychlostí. Stíháš klasický kola, i když nemůžeš přišlápnout?
MK: Celkem to frčí. Skoro třicet kilo jede dolů z kopce gravitací dost rychle. Ale rychlost sem ještě neměřil, oproti kolu je blbý akorát to, že si nepřišlápneš, jinak asi nic. Snad jedině přenášení váhy, to je na čtyřech kolech o dost horší než na dvou. Musíš se v zatáčkách naklánět, asi jako na motorce.

Čert: A co ve vzduchu? Jak to je s vyvážením? Ovlivníš nějak to, jak se čtyřkolka ve vzduchu naklání, respektive jestli zachráníš, když jdeš na poctivýho přeďáka?
MK: Jo, tohle všechno už sem celkem vychytal. Je těžší na předek, tak to tam napálíš, na odrazu za to vemeš a necháš to dopadnout.

Čert: Zníš jako chlápek, co ve vzduchu ví, co dělá, jaký největší peklo se ti zatím podařilo vyslat, máš něco na co seš extra hrdej?
MK: Hodně mě na tom baví transfery a lavice. Ale asi nejvíc jsem hrdej na jeden obrovskej, skoro kolmej, wallride v Úterských Tlamách, to zas jo.

Čert: Jak se s tím cpeš do transféru? Přece jenom, ultralight whipovací mašina to asi moc není :)
MK: Hele, to sám nevím. Jednou sem to zkusil a od té doby to zkouším pořád. Přece jen při náklonu se ta váha dost přesune. A je to :D

Čert: Přemýšlíš nějak výrazně než něco „vyšleš“, nebo jseš spíš brainfree?
MK: Vždycky sem přemýšlel jen o velkejch věcech, jako velký dropy a tak. Ale po tom úraze už si hodně počítám co a jak. Přece jen už nejsem nejmladší a to tělo už se taky hojí jinak.

Čert: A vono nedoletět dvoják na 4 kolech asi taky není zadarmo, co?
MK: Přesně tak, to už docela bolí.

Čert: Ať to zbytečně nenatahujem, otázky mi došly a na Coolu začal Vetřelec žrát už šestou oběť, dík za tvůj čas, ať to jezdí.
MK: Ok, thanks patří hlavně sponzorům – Bikestrike, Remerx NQ,GoPro, Beach Bitch.

Ačkoli to není úplně obvyklé, po rozhovoru s Michalem mi hlavou vrtala spousta věcí, které jsem si nakonec neodpustil plácnout „na papír“.

V poslední době se možná až moc nezdravě řeší a diskutuje spousta věcí okolo kol. Ale možná není úplně od věci se občas na chvilku zastavit a popřemýšlet o tom, co se vlastně řeší a hlavně proč se to řeší v tolika diskuzích/hádkách. Michal je stejně jako většina z nás postižený láskou ke kolu, potažmo ke sjezdu. A nic na tom nezměnilo ani to, že už nejezdí na dvou kolech, ale má o dvě kolečka víc. A myslím, že přesně o tom by mělo být ježdění na kole. O ježdění. Prostě si občas uvědomit na co všechno se dá vysrat. Koho zajímá co je enduro, co je allmountain a co je xc? Jak to změní pocit z jízdy? Co změní to, jestli mám pod zadkem menší nebo větší kola, jestli je tam mám dvě, nebo čtyři. Kolik mám čepů v zadní stavbě, kolik koleček vzadu, kolik cenťáků zdvihu mám vepředu na pevňáku. Jestli jsem pod svah přijel autem, na kole, nebo na vozíku. Všechna podstata, všechen „zen“ ježdění je přece v hlavě, ne na kole, nebo ve velikosti skoku, kterej vyšleš, v kilometrech který ujedeš, v tisícinách sekundy, o který jsi rychlejší. Je to jenom o pocitu. A proto mě lidi jako je Michal uklidňují. Protože s rizikem úrazu si zahráváme všichni, ale už vím, že ať se stane sebevětší průser, ten pocit, kterej ve mně vyvolává super den na kole, ten strach před skokem poprvé a to, jak to bolí, když to nevyjde, ti nikdo z hlavy nevytluče. Možná to nepůjde tak lehko jako předtím, ale půjde. Tak jsem díky Michalovi šel jednou zase jenom tak jezdit, tak jak jsem to uměl dřív než jsem objevil internetové diskuze a než jsem nakoukl pod pokličku rozsáhlého kolového světa. A bylo to fajn. Zkuste to taky.