Finále Czech Downtown Tour: KVDT DOWNTOWN

Autor: Vítězslav Stránský, vydáno: 22.9.2015

Poslední závod série Czech Downtown Tour 2015 přivítalo město Karlovy Vary. Druhý ročník, měl s tím prvním společného opravdu jen název. Progres akce byl ve vzduchu cítit totiž snad už od Zličína. Pohodlně se usaď, o téhle akci chceš vědět víc.

Přijíždím na vyhrazené parkoviště pro jezdce nedaleko race office. Vytahuju kolo a jedu na prezentaci. Ta proběhla během minuty, fasuju číslo a informaci o grátis drinku a jídlu pro jezdce včetně vstupu na afterparty. To myslím, že za 150,–Kč je vysloveně pecka. Rozkoukávám se po hlavní třídě T.G.Masaryka. První dojem? Tři různě dlouhý finálový dvojáky ve třech metrech výšky slibovaly pro diváky určitě hodně adrenalinovou podívanou. V cíli stage s odpovídajícím zvukem, speaker informuje diváky o programu, hudba hraje. Celé to nechává tušit, že Karlovy Vary za pár hodin sakra vostře ožijou…

Odjíždím se převléknout do zbroje a vracím se za půl hodiny na začátek tréninku. Jdu se podívat blíže na zmíněné skoky. Slyším motorovou pilu? Už v době tréninku to asi nebude nástroj pro vytvoření atmosféry známý ze svěťáků. Jo, tady v ten moment bylo znát, že se dodělává na poslední chvíli a slyším první remcání riderů, že na trénink to teda ale rozhodně má být absolutně ready. Můj dojem – na začátku akce bylo znát, že ansámbl dobrovolníků a všech lidí kolem produkce se musí sehrát, aby vše do startu závodu klapalo na jedničku. Slunce ale svítí, trénink probíhá, jediné co se neskáče je předposlední a poslední dvoják, právě kvůli úpravám odrazu. Diváci se pomalu shlukují, první Japonci vytahují své tablety, Rusové své zlaté smartphony…

Na trať slyším spoustu názorů, od veskrze pozitivních až po kritické. Jedno je jasné, dopady by mohly být širší a překážky stavěné z tlustších prken. Já horuju pro objezdy, aby byla i alternativa. Jsem zkrátka zvyklý, že každá překážka, kde je ve skoku díra, byť by byla sebekratší, má mít objízdnou trasu. To, že se sešlo 60 lidí, kteří s tím nemají problém a všichni skáčou všechno, je určitě super, ale do budoucna se může cílit i na začínající jezdce, co si to chtějí zkrátka jen bezpečně sjet. Organizátoři na poznámku zareagují a objízdná trasa na větších skocích je pro kvalifikaci zajištěna.

Každopádně jedno je jisté, profil tratě a množství dřevěných překážek dělá trať zábavnou. Sice dost šlapavou, ale dle mého skromného názoru, full tady má lehkou výhodu. Jediné, co bych vytkl, byla opravdu dlouhá pasáž po louce, kde by aspoň jednoduché skočné rozptýlení určitě neškodilo. Trať dále popisovat nebudu, vše bude určitě patrné z fotek a videa. Délka se časově velmi blížila Rakovnickému Downtownu, průměrné časy se pohybovaly kolem 1:45

Systém závodu následující: kvalifikace jedno kolo, prvních 40 postupuje, což byly v tomto případě dvě třetiny startujících. Kvaldu vyhrál Mára Petelík, následoval lídrem celé série, Alexandrem Demo Sidorem, třetí dolétl Milan Brůžek. Pro účast ve finále bylo potřeba dojet do 14 vteřin za vítězem. Výsledky kvalifikace zde. Jedinou ženou, která přijela podpořit tuhle akci, je letošní vítězka ČP Lucka Velechovská.

Zcela jsem naplnil heslo, není důležité vyhrát, ale zúčastnit se a bezpečně s velkým náskokem uzavřel startovní pole. Jako jeden z mála jsem objížděl s vědomím, že po Rakovníku se nesmím znova zrakvit, páč to by doma už fakt neprošlo. Co ale musím říct je nad slunce jasné. Nejen ve spodní části tratě slyším lidi. Prostě LIDI! Fandí se poctivě, atmosféra pro jezdce naprosto skvělá. Přijedeš na třídu, slyšíš svoje jméno od komentátora, lidi tě ženou na skoky a ty se zmáčkneš až do úplného cíle. Za mě fakt tenhle moment prostě jasná pecka. A navíc To je podle mě to, co má odlišovat DH od městského DH. Být blíž lidem a dostat lidi do stavu řevu. Vždyť pro ně se ta show dělá. Když skloubíš servis pro ridery a nabídneš lidem show, výsledkem je spojení, které jinde v tomhle sportu vytvoříš jen těžko.

Finále potvrdilo suverenitu Máry Petelíka, který i když se zhoršil o vteřinu, bezpečně stále ještě o dvě vyhrál, a to opět před Demem. Na trojce vystřídal Milana Brůžka (tentokrát 6. flek) Zdeněk Plášil. Kdo nedojel, a přišel tak o možnost bedny na celé CDT 2015, byl věčně druhý z UL-LETu, Sláva Szmigielski. Do superfinále ses dostal, pokud si dokázal dojet max 9 vteřin za Márou. Kompletní výsledky: finále a super finále.

Mezi finále a semifinále následoval Freestyle contest…

Po tomhle galapředstavení zraky už dosti rozjetých diváků směřovaly k velkému superfinále. Dobrých 500 lidí se plně nechalo unést duem speakerů a fandilo opravdu hlasitě. Dlouho se na hot seatu ohřál Dominik Dostál, ale závěr patřil jiným. Demo klesnul na třetí místo, druhý dolétl Zdeněk Plášil, který stoupal pořadím každou jízdou a dnešní suverenitu potvrdil s náskokem 1,5 vteřiny Mára Petelík.

Za patnáct minut se začalo vyhlašovat na hlavní stage a lidi, co zbyli ty největší borce podpořili fakt řádně. Vyhlásila se první trojka jak KVDT, tak i celé série. Tím to ovšem zdaleka neskončilo. Hlavní pořadatel, Martin Soukup myslel i na další program, takže se odhadem 500 lidí přesunulo horekopcom na Sokolák. Zde vyrostlo cirkusové šapitó s podiem a pivním stanem. Cože málo? Tak to si ještě přidáme. Kluci z místního Snowparku Neklid postavili startovní kopec z palet a na stráni vyšvihli snowboardovou exhibici, rail a trubka nebyla bratru krátká. Do toho všeho už hrály kapely ve stanu a večer se slibně rozjížděl.

Padla tma a atmosféra s nasvícenou snowboardovou exhibicí prostě pecka. Za mě – z pozice organizátora vím, že tady se udělalo fakt hodně práce. A hlavně srdcem. Jasný byly tam chyby, které se příště určitě podaří vychytat. Ta atmosféra, množství zábavy a spousta činností před akcí, během akce a i po ní nastavilo sakra vysoko nastavenou laťku. Klobouk dolů před Soukym, který má k tomu závěrem taky co říct…

Závod prvního ročníku Czech Downtown Tour 2015 je za námi. A jaké to bylo z pohledu ředitele závodu Martina Soukupa?

"Jsem velice rád, že report z akce nemusím psát sám, jelikož je velmi těžké hodnotit úspěšnost akce. V podstatě souhlasím se Stráňovými slovy.
Před rokem, když jsme závod začali připravovat, jsme se domluvili s mým teamem, že chceme dělat hlavně kvalitní závody. Nejde nám o cirkusovou show pro desetitisíce lidí, kam zvete ridery. My chceme dělat závod, na který budou chtít rideři přijet sami, protože ví, že ty závody za to stojí. A myslím, že přesně toho jsme dosáhli.
Ano na začátku dne jsme měli trošku problémy s realizací, jelikož na celou výstavbu trati jsme měli díky lokaci na hlavní třídě v KV pouhé tři hodiny. Ale tak se posunul trénink a vše jelo dál. Za celý den jsme nabrali jen 5 minut zpoždění dle harmonogramu, což je podle mě omluvitelné. Od kvaldy nebyl jediný problém na trati a já se kromě koordinace závodu mohl věnovat i riderům a fandům a musím říct, že mě neskutečně těšili reakce obou stran. Diváci, vytvářející šílenou atmosféru. Byli nadšeni ze závodů v centru KV a závodníci tvrdili, že právě takový kotel nikdy nezažili. Kolem koridoru mohlo být v prostoru cíle až tisíc diváků. I tohle je podle mě vizitka dobrýho závodu.
Mě osobně se nejvíce líbila vnitřní atmosféra mezi ridery a organizátory. Vše probíhalo naprosto přátelsky a šlo vidět na závodnících, že si slunečný, závodní den opravdu užívají. Když jsme potřebovali nějak upravit harmonogram, nebo jsme řešili nějaké připomínky s ridery, vždy vše proběhlo naprosto bez problémů.
Povedlo se zrealizovat bez problémů i doplňkový program k akci, což byli dětské závody, freestylová exhibice a divoká afterparty.

Kdybych měl osobně zhodnotit závod několika málo slovy, tak řeknu jediné. Jsem nadšený průběhem závodu. Jsem velmi spokojený s úrovní závodu. A jsem neskutečně hrdý na lidi, kteří mi s tím pomáhali, jelikož ty komplimenty, které přišly mě, patří právě jim. Tím bych jim všem chtěl poděkovat. Chtěl bych poděkovat partnerům, městu Karlovy Vary a chtěl bych popřát Borisi Bálkovi, aby se brzy dostal opět na bika, po svém těžkém pádu v době před závodem.
A slibuji, že po pár dnech odpočinku, začneme hned připravovat další ročník, aby byla úroveň ještě výše, aby chtělo přijet více riderů a aby se na náš malej závod těšilo, co nejvíce lidí společně s námi. Těším se na Vás, bando!!!!"