Video: V hlubokých lesích Tchajwanu

Autor: Adam Maršál, vydáno: 2.11.2015

Adam Maršál a Richard Gasperotti jeli společně na Tchajwan, navštívit Gaspiho chlebodárce, pojezdit traily, nafotit a natočit video. Byli jak v džungli velkoměsta, tak i v té pravé přírodní, kde můžeš narazit na pavouky velké jako dlaň.

Přijeli jsme na Tchajwan plni očekávání. Je to země s největším a nejrozvinutějším cyklistickým průmyslem, ale vše ostatní, co jsme o něm věděli, bylo jen to, že je ostrov.

Nejdůležitějším úkolem pro Gaspiho bylo otestovat nějaké nové produkty od FUNN, jako jsou řídítka a také natočit krátkou reklamu s místní partou. To znamenalo dostat se do hor a pojezdit tamní traily. Nakonec z toho vznikl jeden z mých nejlepších bikových zážitků, i přestože náš pobyt byl krátký.

Rovnou z hlavního města Taipei jsme vzali náklaďák do kterýho nacpeš i dvacet kol. Shuttle nás vytáhl na kopec a místňáci včetně několika holek nás protáhli po místních tratích. Počasí bylo šedivé a mlhavé, ale každopádně nebyla zima. Za krátko jsme byli uprostřed bujného lesa se 100% vlhkostí.

Zdálo se mně to podobné jako ve válečném filmu Platoon, akorát nebyla válka a žádní nepřátelé. Jenom džungle plná stromů a překvapení skrývající se ve stínech. Osobně se mě to zdálo docela nebezpečné, kluzké kořeny, všude visící liány, bambusy rostoucí těsně vedle trailu. Všechno to, co tě může snadno sejmout, pokud nejsi dost opatrný.

Všichni si dávali bacha, aby nevzali bambus řidítkama, ale přesto o takové pády nebyla nouze. Doslova řečeno, byl to způsob jak se potkat s Buddhou, protože po lesích se nachází mnoho svatých soch. Naštěstí, vždy jsem si ustlal na zemi na měkkém polštáři z listí, padalo se jako do peřinky.

Nejexotičtější částí jízdy v džungli jsou zvuky. Neviditelné ptáci zpívají hlasitě a pořád. Toto jsem zažil poprvé a udělalo to na mě velký dojem.

„Gájdoval“ nás Lee Trumpore, Amík z Denveru, který tady žije už několik let a zná tu každý kámen. „Pavouci zde v džungli můžou vyrůst až do velikosti dlaně,“ říká Lee během krátké pauzy uprostřed trailu. Super, to jsem zrovna vědět nemusel.

Potil jsem se jako prase, aby ne, když mám na zádech v báglu kompletní foto výbavu. Trail rozhodně nebyl procházkou růžovou zahradou. Byl docela prudký s mnoha kamennými schody a kořeny. Přál jsem si, abych se ráno probudil v trochu lepší formě. A abych to ještě vylepšil, zapomněl jsem si na hotelu chrániče na kolena…

Celý trip pro nás připravil Bobby Chen, sales manager z FUNN Company, která sídlí v Taichungu, třetím největším městě na Tchajwanu. Na další místo našeho tripu jsme jeli pět hodin. Během pauzy v jedné malé rodinné restauraci jsme kecali o současné bikové situaci zde na ostrově.

„Je to docela zajímavý příběh,“ říká Bobby. „Vláda před třiceti lety zakázala těžbu. To znamenalo, že nebylo nutné, aby se udržovaly lesní cesty a stezky. Většina z nich ale byla stále v jezditelném stavu i po mnoho dalších let. Avšak před 12 lety naši oblast zasáhlo masivní zemětřesení.“

„Mnoho lidí přišlo o život a také byla zničena krajina středního Tchajwanu. Většina z těchto trailů téměř zmizela.“ Od té doby bajkování zde na Tchajwanu pomalu umírá na, což je dost absurdní, protože ostrov je považován za největšího výrobce a vývozce cyklistických komponentů na světě. Doufejme, že lidé jako Bobby a jeho přátelé se budou držet ducha bikingu naživu. Kdykoli mají čas, jdou ven a postaví nebo opraví traily v lese.

Druhý den jsme se vydali na trail postavený na tajném místě v těsné blízkosti vojenské základny s vlastní střelnicí. Pokud byl Gaspi medvídek panda, byl by asi šťastný, protože kamkoliv jsi se podíval, tak tam rostly čerstvé bambusové výhonky. Po silných deštích se povrch místních trailů změnil na blátivé lepidlo, ale nikomu to nevadilo. Většinu času jsme strávili na nových úsecích místního stavitele přezdívaného „Flower“. Náš kameraman Dantol Peng by šťastný za dvě věci: za pěkné záběry, a také za to, že v husté džungli ukočíroval svého drona. Jakmile jsme měli hotovo, přesunuli jsme se na přípitek do ústředí FUNNu – na zdraví, tedy tchajwansky „Hototo!“.

Byla to jen krátká návštěva tohoto velkého ostrova. Potkali jsme mimořádně přátelské lidi, kteří drží pohromadě a snaží udržet bajkování naživu. Doufám, že se brzy vrátím, abych prozkoumal i další skryté části krásné krajiny Tchajwanu

Takto vypadal Tchajwan očima a objektivem Adama Maršála.