Anne Caroline Chausson se léčí z rakoviny

Autor: Keli, vydáno: 26.3.2016

V červenci 2015, na závodě Enduro World Series ve francouzském Samoens, nejúspěšnější MTB jezdkyně v historii, Anne-Caroline Chausson náhle ukončila závod a zmizela z očí. Dlouhou dobu o ní nebylo vůbec slyšet a nyní v rozhovoru prozradila, co bylo příčinou.

Týden před samoenským závodem AC byla u lékaře na vyšetření magnetickou rezonancí a když se po závodech vrátila, nečekala na ni dobrá zpráva, byla jí diagnostikována rakovina vaječníků.

Po dlouhém podzimu a zimě plné četných operací, překvapení a chemoterapii je ACC na cestě k uzdravení a doufá, že bude znovu závodit již letos v létě.

Setkali s Arnaud Bachelard s Anne v jejím domě v jižní Francii v polovině března 2016. Zde je její příběh.

Dobrý den, Anne-Caro, rádi bychom věděli zda-li je to nejtěžší už za vámi?
Ano, měla jsem poslední návštěvu u lékaře na konci února. A stejně jako vždy, čekání na výsledky bylo nesnesitelné. A byla jsem opravdu ráda, že po sedmi obtížných měsících je vše v pořádku.

Jak jste zjistila, že máte rakovinu?
Během zimy 2014/2015 jsem někdy měla nepříjemné bolesti žaludku. Prošla jsem obdobími, kdy skvělé pocity střídaly období plné únavy. Ale příliš jsem to neřešila. Na konci března jsem jela Nový Zéland a vyhrála tam první kolo Enduro World Series. Návrat zpět byl obtížný a já se ze závodu dávala hrozně dlouho dohromady. Na konci května, během závodu EWS ve Skotsku, jsem byla velmi unavená, měla jsem bolesti žaludku a necítila jsem se dobře. Když jsem se vrátila domů do Francie, nemohla jsem se zotavit. Myslela jsem, že to bylo kvůli přetrénování. Pak jsem se rozhodla nechat si udělat krevní test. Byl zjištěn nedostatek červených krvinek, což bylo docela překvapivé u trénovaného sportovce. Na konci června, jsem závodila Coupe de France a enduro v Millau, ty jsem sice vyhrála, ale byla jsem velice unavená. Po návratu jsem šla na magnetickou rezonanci. Během čekání na výsledky jsem v polovině července závodila v Samoens. Odstoupila jsem, protože jsem na tom nebyla opravdu dobře. Pak jsem dostala výsledky MRI. V nemocnici mně doktor varoval, že mám nádor a ten musí být odstraněn. Ale nic víc.

A?
Na konci července nádor rychle rostl a bylo rozhodnuto odoperovat jej na začátku srpna. Během chirurgického zákroku se ukázalo, že vše je mnohem vážnější, než se zdálo. Proto jsem musela hned na druhou operaci na začátku září. První chemoterapii jsem dostala na začátku října. Den po chemoterapii, za mnou přišel Tom (Tom Morgan z Ibisu). Šli jsme na procházku směrem od Montmirail k Dentelles. Byla jsem unavená, bolesti zad a také problémy dýchat. Myslela jsem, že to bylo kvůli chemoterapii. Deset následujících dnů jsem se cítila stejně hrozně. Jednoho dne jsem šla na procházku do hor. Tam, jsem vůbec nemohla dýchat. Odjeli jsme na pohotovost a tam mi byla diagnostikován pneumotorax [selhání plic], který však nebyl způsobena chemoterapií. To bylo třešničkou na dortu!

Už jste to někde měla předtím?
Ano, před dvěma lety při zahájení Světového poháru v Punta Ala. Spadla jsem a zlomila si tři žebra.

Co se stalo pak?
Šla jsem na třetí operaci! Operace nebyla nejbolestnější, byla to pleurální talcage na opravu pneumotorax. Po třetí operaci jsem ztratila hodně na váze a byla jsem na dně. Musela jsem projít šesti programy chemoterapie, každé 3 týdny jeden. Poslední program byl až po delší době, protože hodnoty mých červených krvinek nebyly dostatečně vysoké. Takže, chemoterapie trvaly od začátku října až do konce ledna. Toto léčení se nazývá preventivní chemoterapie. Koncem ledna však již moje výsledky byly dobré. Vše, co bylo ovlivněno špatnými buňkami bylo odstraněno. V současné době ale nemůžu říct, že jsem plně uzdravena, protože rakovina je komplikovaná. Ale všechno bylo provedeno tak, že to dopadne dobře. Především proto, že rakovina byla podchycena včas a nestačila napadnout další orgány. Důležitou věc, kterou mi doktor řekl je, že mám poslouchat své tělo. Pokud jsem unavená, musím si odpočinout. A jestli jsem v pořádku, dělám to, co chci.

Mohla jste dělat nějaké aktivity během léčby?
Po chemoterapii trvá několik týdnů obnovit kondici, to znamená chodit nebo se pohybovat normálně. Léčba je náročná. Nejedná se o drobné zranění nebo slabou chvíli. Chemo vás srazí na kolena. Když jste unavená, nemusíte přidávat únavu ve vašem těle. Snažila jsem se jezdit na kole, ne kvůli tréninku, ale abych si pročistila mysl. Hodně jsem lyžovala, jezdila na motorce a elektrokole. Pro mnoho lidí je to, co jsem dělala během léčby příliš náročné. Ale pro mě to byl jen způsob, jak si vyčistit mysl a myslet na něco jiného.

S vaším soutěživým duchem asi nebylo jednoduché postupovat pomalu.
Neměla jsem na vybranou, musela jsem odpočívat! Chci dělat spoustu věcí, ale musím žít v rytmu mého těla. Jednoduše, poslouchám své tělo! Cílem není unavit ho ještě víc, ale jemně ho restartovat.

A jaký je stav po posledním pneumotoraxu?
Stále mám bolesti při dýchání. Hodně rehabilituji. Myslím, že kapacita mých plic trochu klesla. Ano, bude to nějakou dobu trvat než se dostanu zpět na původní hodnoty.

Jak vidíte budoucnost?
Musím si stanovit cíl, vždy jsem žila tímto způsobem. V současné době se chci vrátit k závodění. Pomalu, bez nějakých zkratek. To mi umožní znovu se zmobilizovat a vrátit se do formy rychleji. Jsem si tím jistá. Doufám, že začnu na menších závodech v červnu, a to bez konkrétních výkonnostních cílů.

A další cíle?
Mým skutečným cílem je dokončit velké enduro v srpnu. Chci jet do Whistleru a dokončit závod. Pokud pojedu sjezd nebo XC, myslím si, že bude snadné se dostat do cíle. Na druhou stranu, teď nejsem schopna strávit 6 hodin na kole po dobu 3–4 dnů, upřímně řečeno. Ale tento cíl mně bude opravdu motivovat, po sedmi měsících bez pořádného sportování.

Uvidíme se v Whistleru?
Na to se můžete spolehnout!