Report: Pekelný Downhill 2016 - pekelně dobré závodění v České Třebové

Autor: Čert, kategorie: Report, vydáno: 12.9.2016

Víkend bez závodění je víkend bez života, takže když se rozhodlo že enduro na Špičáku je daleko a navíc to vypadá na dost krátké erzety, museli jsme si najít jiné závodní „šidítko“.

Jedna zpráva od Znojemské Rakety, též v Brně známé jako „vokurka“ a není co řešit, jedem na Peklák. Kdovíjaké závodní plány nemám, primárně jsem chtěl spíš testovat Intense Tracera, co jsem si den předtím dotáhl z Prahy, pod nátlakem okolí ovšem fasuju číslo 43, lokty ven a jdem trénovat.

Koncept závodu je podobný jako u WBS. Dvě tratě, na každé trati dvě měřené jízdy ovšem počítá se čas jenom té nejlepší. Dva časy se pak sečtou a tradá, je vítěz.

Jede se freeridová trať Malinovka a o něco náročnější černá Rolling Stones. Nejdřív trénujem Malinovku, ta začíná rozjezdovou rampou, z ní krátká rovina v lese s pár boulema a klopenýma zatáčkama, pak prescesťák, případně samozřejmě výrazně delší objezdová varianta, pak ještě jeden menší přescesťák, wallride, pak několik zavřených klopek, ještě jeden wall ride a výjezd na sjezdovku. Na ní se opřete o bok lavice a zase nálet do lesa, přes kořeny doleva, pak uhnout na rovinku, přes dřevěnou lávku do dvou docela zavřených klopek, skok na louku a dojezd do Red Bull brány. Super zábavná trať, co je ale překvapivě hrozně rychlá. Myslel jsem si, že na menším kopci bude allmountain kolo Intense Tracer 275 výhoda, ale opravdu rychlé a docela drncavé tratě mi v pár místech staví docela stopku, protože se pode mnou kolo dost plaší. Rozhodně za tohle ale kluci zaslouží pochvalu, i přes nevelký kopec, se podařilo postavit trať, na které se fakt vyplatí jet na DH kole. Navíc, protože se startuje z rampy, nemusíte Dhčko rozdupávat z nuly. Druhá velká pochvala. Malinovka není vyloženě těžká, je ale megarychlá a zaprášená takže ukrajovat vteřinky není pro ty nejrychlejší vůbec jednoduché.

Dvě jízdy na Malinovce, fantastickej burger, pivo, aby to líp jelo a je čas prubnout těžší trať.

Černá není vyloženě sjezdová, začíná z trochu nižší rampy, zase placka v lese, přeskakovací boule, náskok na cestu, za cestou dřevěný odpal do lesa a tady už to začíná být dost v dánhylu. Pár horizontů s kořenama a pak přichází nejtěžší místo trati, skalka. Dvě stopy, jedna levá mírně zatočená, pravá asi podobně rychlá ale stejně děsivá. Blbý je, že tohle místo je na DH kole doopravdy výrazně sjízdnější, takže není div, že v prvním jízdě to přehecuju a zkouším sjet vetší část skalky bez brzd. Ovšem stromek do levého malíčku mi zapíná ABS. Smotka, pád na záda a ještě chvilka jízdy po zádech v kamenech. Jo, skalka je krátká, ale dost prudká, takže když se vyndáte, ještě kousek jedete ve smyku. Trochu to bolí, ale zase mi to tento víkend ušetří návštěvu oblíbeného SM latex sálonu v Lískovci. Naštěstí se vlastně až na zlehka zmodralá záda, nic nestalo, jedu teda dál. Po skalce vás čeká pár boulí, zatáček, lávka přes cestu, palba lesem, přescesťák a po něm série docela uklouzaných klopek lesem. Z nich výjezd do posledního lesa, ratata přes rolety, pravá klopka, levá klopka, výjezd na louku, výběr ze tří skoků, dojezd do cíle.

Jelikož mě maaalinko bolí záda, dám si chvilku oraz, pak ještě jednou černou trať, tentokrát už bez pádu a musím říct, že i černá je na dvou místech dost prudká, ale jinak není vyloženě těžká ani moc z kopce, ovšem opět pekelně rychlá. Nebude to tady zadarmo.

O půl jedné je riders meeting, pár slov k pravidlům a v 13:00 už jdou na start holky. Ke startu se hecly celkem 4 kusy dívek které měly usnadněnou vrchní část první, černé tratě. Bez skalky. Jako první chlap naskakuje do závodu čistič tratě s jedničkou lokální jezdec Lukáš Ziegler a po něm už se to sype. No, sype. Jestli je něco, co závodu trochu ubírá, je to dlouhé čekání mezi startem jednotlivých závodníků. Ačkoli nás není ani padesát, startuje se po minutě a víc. To znamená, že kolo trvá minimálně hodinu. Tím pádem si odjedeš, seš napumpovanej…a na hodinu si sedneš a nic se neděje. Chápu, že takhle se čas líp počítá a tak, jde to ale vymyslet podle mě i líp, třeba svěřit každému startovní čas a pak už jenom odečítat atd atd. Tohle je místo které by do příště chtělo vychytat. Tratě jsou krátké, takže půlminuta musela stačit, aby nikdo nikoho nedojel.

A tak si tak jezdíme, Richard jezdí pekelně rychle, já se trochu trápím s kolem a navíc sem celkově tak nějak pomalej, takže jezdím výrazně hůř, ale tratě jsou super, ukrajování vteřin mezi jízdama baví. Po odjetí prvních dvou jízd na Černé se koná besttrick contest na cílovém skoku, kluci se snaží, kroutí to tam, co to de, padají i nofooty a ten nejlepší dostává startovné zpátky.

Pak druhé jízdy, v cca v 6 hodin je po závodě. Sedíme, kecáme, čekáme na vyhlášení, RB kára hraje a pak přijde něco, co na poháru nenajdete. Místní vlekař s hiphopovou minulostí vytáhne svůj vlastní mixtape a začne naživo rapovat! Mega boží, všichni se baví. A když příjde pasáž, kdy se má vykřiknout „Na Pekláku!“, jedno oko nezůstane suché!

Pak vyhlášení, první místo bere bývalá 4× hvězda Aleš Rogožan a druhé patří Znojemské Raketě! Ten zkušeně olíbává obě holky, co předávaj medaile i dárkový koš, mávání fandům a odjezd domů.

Pekelný Downhill byl pěkelně super akce s pekelně super lidma, pekelně super atmosférou a pekelně super tratěma. Škoda jenom pekelně dlouhýho čekání, na to si ale už dneska (den po) skoro nepamatuju a v hlavě mi zůstává jenom to, jak klukům v České Třebové všecko vyšlo, včetně počasí. Dík celému realizačnímu týmu, příští rok ve víc lidech!!!

Foto: Carolf – celá galerie