Video: Freeride Heaven - Skautík s partou v kolébce freeridu v Lake Williams

Autor: Skautík, vydáno: 23.10.2017

Skoro roky zpátky jsem s Márošákem, Orym a Vrbitchem vyrazili na sever Britský kolumbie do městečka Williams Lake ležící v oblasti Cariboo. Vyrazili jsme tam proto, jelikož tohle místo je kolébka Freeridu. Když mi místní kluci napsali, ať přijedu v dubnu na víkend, že tam mají každoroční party s ježděním zvanou 420 weekend bylo jasno.

Doumluvil jsem pár přátel, jelikož jsem tvor sociální. Nakonec z toho vyšla československá squadra s výjimkou mého kamaráda Petera.

Squadra Azura na snídani, těžká Amerika

Do Williams lake je to něco kolem 650km a přes 6 hodin jízdy z Vancouveru. Beru kámoše Tomáše „Hobita“ a po cestě stavujem pro whistlerovskýho Kubu a Ivana. Jelikož Mářa „Casper“ Ducháč má problémy s tlumičem a jeho Pathfinder uveze jenom jeho a Alfonska. Po cestě jsme vytunili Casperovo auto pomocí místního sport shopu.

Oprava Marovo „Casperovo“ tlumičů, sofistikovanou tzv. „Lendlovou metodou“

Přijíždíme do Williams lake a rovnou jdem do lokálního bikeshopu Redshreds. Tak trochu jsem doufal, že na jejich tradici – páteční hromadný shuttly, nezanevřeli.
A nezklamal jsem se… Dorazili jsme přesně v moment, kdy se supi slétali. Nahodili jsme chrániče a naskákali do trucků. Hromadná jízda něco kolem 30ti lidí je exkluzivní zážitek.
Místní traily jsou kapitola o sobě, ale to není ten hlavní důvod proč jsme se kodrcali tak daleko.

Na některé místo v autech nevyzbilo, ale to jim na zábavě neubralo. Molly a Tomáš měli rohlíky i tak!

Po další cestě blízko k půlnoci se dostáváme blízko Farewell Canyonu, kde bude kempovat. Když si všimnu že kluci za nama zastavujou, jdem oblíhnout co se děje. Spadla nám čelist i s pantama. Alespoň pro mne první v životě: polární záře… házím Gopro na střechu a snažím se něco zachytit. Tak něco se zachytilo…

Northern lights (polární záře), Farewell Canyon

První noc jdem rychle spát po malým 420 táboráčku. Zkoušíme se potkat se zbytkem crew a to slovenskými hochy ze Slayerized (Peto a Patrik), Andrejem. Bez telefonního signálu se jim nepodařilo najít náš kemp uprostřed ničeho :D Tak to zapíchli někde naspodu. První den neleníme a rovnou jedem s místňákama na velký freeridový kolečko, začínáme hezky na takovejch planinách, aby se všichni rozehřáli.

Andrej si užívá surfingu na písečný duně

A šup hnedka se ocitnem na sutěma (chutes). Někteří účastníci zájezdu se zasekli trochu vzadu, trochu konsternováni, že místňáci před dropem do neznámá vytahují houbičky a brka. Ale nakonec je to 420weekend.

Pohled do suti ze shora nedodá zrovna morál. Patrick si asi přeje, aby si taky dal nějaký halucinogeny před dropem dolů.

Já nemám čas se tímhle zabývat a rovnou se du podívat kam se spustit. Na vrchu potkávám kamaráda Petera Lonegrana, díky kterýmu vám serviju tyhle luxusní fota (ne ty z telefonu očividně).

Roman Skautík (to jako já) na nedělní vyjížďce pro rohlíky aneb život mravence ve freeridovym podání

Peter byl bohužel nemocnej, takže dorazil do Williams lake „na otočku“, ale za tu hodku, co s nama strávil, stihnul nasekat pár krutejch PODs.
Na tu stěnu, kde jsem teď stal, jsme s klukama (Márošák a Ory) koukali před dvěma lety a nedostali jsme se k tomu ji ject. Takže jsem byl nadrženej jak námořník po roční plavbě. To mne trochu přešlo, když jsem stal navrchu a seděl na kole a měl jsem se spustit do prudký suti bez možnosti zjistit jak to vypadá na konci.

Zase já smejkam se z kopce

Pouze ujištění od kámoše Scotta. „Don't worry, you can't stop for little bit but the end is mellow“ jsem to teda poslal.

Scotta jste mohli zahlídnout v CanaDream dokumentu, tady to valí dolů v závěsu s jeho psicí Sky

Až na vystrasenej začátek dobrý. Pak za dlouho dorazili dolů i kluci, kteří takovej freeride jeli poprvý, takže si museli trochu dýl hecovat nahoře…

Stěna smrti nebo extáze, záleží na co máte náladu

Jak 420 vzniklo. Podle majitele lokálního shopu Řeď Shreds jménem „Shreddy“ to začalo na konci 80. let, kdy se bandička místních „bláznů“ začala scházet a jezdili na svých kolech. Tenkrát po široké offroadove cestě, vlnící se od Fraser river až na vrcholek kanónů.

Cesta (v pozadí) klikatící se nad Fraser river, na které to kdysi všechno vzniklo

Až jednoho krásného dne někdo řekl, hele cesta dobrá, ale co to zkusit přímo dolů? A z cesty to pustil přímo dolů. Když přežil – ostatní následovali. A tak vážení začal první freeride – true stóry bro (alespoň co se Williams lake týče). Hlavní party byla vydatná, detaily nelze zveřejňovat snad jen že Ivanovo impersifikonace netopýra byla naprosto dokonalá, i když si ji moc nepamatuju. Jelikož jsem zároveň slavil 34. narozky, ty flašky rumu jsem si zasloužil. To ráno teda ne! Ale freeridový bohové stali při mne a během první jízdy kocovina skočila na někoho jinýho asi :D
Druhý den jsme strávili na těch nejlepších a nejstrašidelnějších lajnách. Popsat se tohle moc nedá, ale třeba vám to trochu přiblíží video. Myslím, že každý z nás už se nemůže dočkat až se zas vrátíme do freeridovyho ráje ve Williams lake.

Na závěr Gusovy kamna, Čarys by radostí zaplesal, pozor plně funkční, klikama otvíráš dvířka!